Ochrana nepřístupných jeskyní

„Projekt řeší ochranu veřejnosti nepřístupných jeskyní a s nimi souvisejících krasových jevů. AOPK ČR se touto problematikou zabývá průběžně, protože všechny jeskyně i na ně navazující povrchové jevy jsou chráněny zákonem,“ popisuje Zuzana Stanzelová, vedoucí oddělení obecné ochrany přírody AOPK ČR. Každá jeskyně totiž podle jejích slov představuje unikátní přírodní jev. Krasové jevy a jeskyně jsou dokladem geologického vývoje země, zásobárnou kvalitních podzemních vod a domovem velmi specifických rostlin a živočichů. „A v neposlední řadě jsou prostě krásné,“ připomíná.

Čekalo se na správnou výzvu

Prostředí jeskyní velmi citlivě reaguje na veškeré vnitřní i venkovní podněty, proto je nutná ochrana nejen podzemí, ale i toho, co je na povrchu. „O nějakém systematickém a dlouhodobějším projektu, který by pomohl získat či případně zpřesnit dosavadní údaje o jeskyních, se uvažovalo déle, chyběl však příslušný dotační titul. Finance se našly až při vyhlášení výzvy Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, jejímž specifickým cílem je zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území, a aktivita 4.1.1 – Zajišťování péče o NP, CHKO, NPR, NPP (včetně ochranných pásem a lokality soustavy Natura 2000 a dále PR a PP na pozemcích a/nebo stavbách ve vlastnictví státu s právem hospodaření organizační složkou státu, kde jde o realizaci opatření k zajištění či zlepšení stavu předmětů ochrany včetně tvorby či zlepšení stavu návštěvnické infrastruktury). Dále jde o sběr informací, tvorbu informačních a technických nástrojů a podkladů pro zajištění ochrany a péče o NP, CHKO, NPR, NPP včetně OP a lokality soustavy Natura 2000 a o cílové organismy,“ přibližuje Zuzana Stanzelová pozadí, na kterém projekt vznikal.

Čistota vody je pro ochranu jeskyní klíčová

Tlak na projekt, který by se systematičtěji zabýval problematikou jeskyní, vzešel především od regionálních pracovišť CHKO Český kras a CHKO Moravský kras, která celá leží na krasovém podloží s jeskyněmi a krasovými jevy. „Zde je každodenní prací správné stanovení podmínek pro využívání jeskyní, ale i úprava hospodaření na povrchu, kdy zejména v prostoru nad jeskyněmi je nezbytné nastavit používání šetrných hospodářských postupů,“ vysvětluje. Klíčové pro ochranu jeskynního biotopu je zachování a případné zlepšení čistoty vod, které do jeskynních systémů pronikají v podobě průsaků z povrchu nad jeskyněmi a vody v ponorech. „Znalost a aktuální informace o stavu chráněných území jsou neopominutelným podkladem pro rozhodování na všech úrovních veřejné správy v ochraně přírody. Bez jednoznačných dat podložených výzkumy se však jakákoli omezení pro ostatní hospodařící subjekty, ale i veřejnost velmi špatně prosazují,“ podotýká.

Dodavatelé projektu museli mít zkušenost s jeskynním prostředím

Do projektu bylo vybráno 140 veřejnosti nepřístupných jeskyní nacházejících se ve zvláště chráněných územích národního významu po celém Česku. Při přípravě projektu se vycházelo zejména z praktických znalostí jednotlivých zaměstnanců regionálních pracovišť, ale i z literatury a z předchozích výzkumů prezentovaných na odborných konferencích a odborných speleologických fórech. Byly zpracovány metodiky jednotného postupu prací v aktivitách, které byly vždy závaznou přílohou při výběrových řízeních.

Na realizaci se podílí projektový tým AOPK ČR a vysoutěžení dodavatelé jednotlivých aktivit projektu. Těmi jsou Biologické centrum AV ČR, akreditované laboratoře, malé firmy, ale i speleologové ze základních organizací České speleologické společnosti. „Jednou z podmínek výběru dodavatele byla zkušenost se specifickým jeskynním prostředím a nutností se v tomto extrémním prostředí pohybovat,“ doplňuje Zuzana Stanzelová.

Projekt má jedenáct klíčových aktivit

Projekt na ochranu vybraných jeskyní a krasových jevů ve zvláště chráněných územích má jedenáct klíčových aktivit. Tři souvisejí s praktickou ochranou cenných podzemních prostor, uzavřením vchodu uzamykatelnými uzávěrami, úpravou a zabezpečením tras pro pohyb osob v jeskyni kvůli ochraně přírody, rozuměj monitoringu, a výzkumu a také uvedením poškozených částí jeskyní do původního, přírodě blízkého stavu. „Tím je čištění sintrů, úpravy poškozených sedimentů a odstraňování nefunkčního technického vybavení,“ vysvětluje Zuzana Stanzelová.

Tři aktivity shromažďují co nejvíce údajů o území, tedy základní mapovou dokumentaci jeskyní, ponorů, vývěrů a závrtů včetně fotodokumentace a lokalizace objektů v mapě, a další tři aktivity jsou výzkumné. „Zajišťují provedení biospeleologického výzkumu bezobratlých, základní monitoring kvality podzemních vodních toků a monitoring skapových vod včetně pesticidů a provedení výzkumu jeskynního mikroklimatu včetně výskytu CO2 v jeskynním ovzduší,“ vysvětluje.

Jednou z aktivit je monitoring nežádoucí „návštěvnosti“ vstupů do vybraných veřejnosti nepřístupných jeskyň. „Toto opatření má vést ke kontrole a sledování, zda a případně v jaké míře dochází ke vstupům, které nejsou v souladu s plány péče a povolené orgány ochrany přírody.  Kdo do jeskyní vstupuje, kontrolují umístěná čidla,“ popisuje Zuzana Stanzelová.

Poslední aktivitou projektu je zápis všech získaných dat do Jednotné evidence speleologických objektů (JESO), což je databáze, která je součástí Informačního systému ochrany přírody, přičemž její správu ze zákona zajišťuje AOPK ČR. Data z projektu tak budou pomocí databázových systémů online k dispozici všem přihlášeným uživatelům. Součástí této aktivity bude závěrečná zpráva, která bude obsahovat analýzu všech získaných dat v přehledné struktuře pro jednotlivá národně významná chráněná území. Tento souhrn bude využit při rozhodování orgánů ochrany přírody a při zpracování koncepčních materiálů, zejména plánů péče o daná území.

Přínos projektu je nepochybný

V současné době se realizace projektu blíží k závěru. „U většiny výzkumných aktivit se podařilo vysoutěžit dodavatele tak, že aktivita probíhá dle plánovaného harmonogramu. Někde nás zdržely nepředvídatelné přírodní podmínky, kdy například došlo na delší období k zaplavení jeskyní a naplánované odebrání vzorků nebylo možné, oproti předpokladům se v několika jeskyních vyskytoval CO2, a kvůli bezpečnosti jsme zde proto od výzkumu museli ustoupit,“ přibližuje Zuzana Stanzelová. Přínos projektu je podle ní nepochybný. „Získali jsme díky němu zpřesnění popisných údajů jednotlivých jeskyní a krasových závrtů na povrchu. Ve vědeckých výstupech se u jednotlivých složek přírodního prostředí a částečně i procesů probíhajících v jeskyních a nad nimi ukázal trend či výrazné anomálie. Přírodní procesy jsou však pomalé a časová řada pro jednoznačné závěry je krátká. Věříme, že tento projekt nám ukáže, kam další výzkumy zaměřit a kde se pokusit s výzkumem pokračovat,“ říká.

„Jeskyně a obecně krasové systémy jsou velmi specifickým přírodním prostředím. Situace u jednotlivých jeskyní se může měnit v čase a změnu nelze předvídat. Od doby zpracování projektu a podání žádosti o podporu došlo u mnoha vybraných jeskyní ke změně přírodních podmínek, například zaplavení a zavalení větším množstvím sedimentů, zavalení jeskynních chodeb či zvýšení obsahu CO2. Výhodou zde naopak je, že v naprosté většině spolu ve stejném krasovém území pod zemí vše souvisí, a tak lze zavalené a tím pádem nepřístupné jeskyně během realizace projektu nahradit jinými a hlavní cíl projektu – tedy získat co nejvýstižnější informace o daném zvláště chráněném území – tak zůstane naplněn. Realizaci investiční části projetu bohužel ovlivnily dva roky covidového a postcovidového období. Za ceny nastavené v projektové dokumentaci v roce 2017 se nedaří najít dodavatele prací na zhotovení uzávěr a jejich část se tak přes veškerou snahu pravděpodobně nepodaří realizovat,“ uzavírá příběh výjimečného projektu Zuzana Stanzelová.