V Poodří vysazují remízy
Nápad na uskutečnění projektu je podle slov Petra Libosvára, koordinátora projektů ze ZO ČSOP Studénka, výsledkem týmové práce. „V našem spolku probíhá prakticky neustále vyhodnocování příležitostí k obnově krajiny Poodří – nejen přímo v CHKO Poodří, ale zejména v blízké zemědělsky využívané krajině. Impulz k prověření možností výsadeb v CHKO Poodří dala pracovní setkání našeho spolku Českého svazu ochránců přírody, základní organizace Studénka, a zástupců Místní akční skupiny Regionu Poodří,“ říká.
„Dalším z impulzů ke vzniku projektu byla jeho synergie s projektem LIFE Ochrana páchníka hnědého v EVL Poodří, který v té době procházel poslední fází hodnocení v Bruselu a byl takzvaně ,na spadnutíʻ,“ vrací se k počátkům projektu Petr Libosvár, koordinátor projektů ze ZO ČSOP Studénka. „V tomto pětiletém projektu, jehož realizace skončila v minulém roce, působil náš spolek jako partner a realizátor managementových opatření v krajině Poodří,“ vysvětluje.
„Při přípravě projektu jsme vycházeli z dobré znalosti území, jeho historie, tradičního hospodaření, přírodních hodnot i aktuálních hrozeb a příležitostí. Náš spolek působí v území Poodří déle než čtyřicet let, navazujeme tedy na dlouholetou práci našich předchůdců na obnově místní krajiny a zároveň čerpáme z jejich poznatků a zkušeností,“ doplňuje.
Stromky vysazovali ochranáři i školáci
Samotná realizace projektu pobíhala dodavatelsky. Co se týče výběru realizační firmy a uzavření smlouvy, probíhaly standardní postupy dle předepsaných pravidel. Dodavatelská firma byla vybrána i s ohledem na její lokální působení, znalost místního prostředí a předchozí zkušenosti a reference. Samotný průběh realizace nebyl podle Petra Libosvára ničím výjimečný oproti jiným obdobným projektům: od přípravných prací, například geodetického vytýčení lokalit a přípravu ploch k výsadbě, přes samotnou výsadbu a instalaci předepsaných ochranných prvků až po následnou péči o výsadby. „Nově jsme se ale všichni učili aplikovat masivní ochranné prvky tak, aby výsadba ustála zvyšující se tlak přemnožené především spárkaté zvěře a zároveň nevytvářela překážku proudění vody při povodních v nivě Odry,“ zmiňuje.
Stromky se v některých lokalitách nesázely do obvyklých oplocenek, ale s individuální ochranou plastovým pletivem a bytelným opěrným kůlem, což je osvědčená praxe v záplavovém území, kde by v případě vyšší hladiny povodně oplocenka nemusela obstát. V průběhu realizace, zejména v rámci následné péče, byly vyhodnocovány vzniklé nesrovnalosti a nedostatky, které byly následně analyzovány a napraveny. Tyto podněty byly zároveň důležitým vstupem pro přípravu a realizaci dalších obdobných projektů.
S údržbou výsadeb a opravou ochranných prvků v lokalitě U památného dubu pomáhali mimo jiné i žáci místní školy ZŠ Butovická a odvedli dobrou práci. „Těší nás nejen fakt, že se děti spolu se svými učiteli fyzicky zapojili do práce a měli tak možnost si na vlastní kůži vyzkoušet, co obnáší výsadba a péče o dřeviny. Daleko více nás těší kladné odezvy přímo od dětí i pedagogů, ze kterých je patrné, že se na lokality vracejí a sledují výsledky své práce. Věříme, že se nám tímto podařilo vzbudit v mladé generaci zájem o prostředí, v němž žijí, s nadějí, že budou v naší práci v budoucnu pokračovat. Dále nás těší, že se díky výsledkům naší práce v okolní krajině přihlásili další vlastníci pozemků, dokonce i někteří zemědělští hospodáři, kteří by na své parcele taky chtěli vysadit remíz či stromořadí. Tady vidíme další stránku přínosu naší práce v krajině a cestu k jejímu ozdravení, která nás motivuje jít dál,“ vypráví Petr Libosvár.
Vysazovaly se především duby a jilmy
V rámci projektu bylo na pěti lokalitách v rámci CHKO Poodří na celkové ploše cca 1,42 hektaru vysázeno celkem 5 376 kusů dřevin v druhové skladbě odpovídající nárokům jednotlivých stanovišť a zároveň s přihlédnutím k ohrožení některých druhů invazí jmelí bílého a nekrózou jasanů. Páteřními stromy proto byly zvoleny zejména duby a jilmy, které byly doplněny o další autochtonní druhy s cílem zajistit pestřejší mozaiku vysázených dřevin. „Samotná realizace projektu včetně jeho financování z OPŽP byla ukončena v roce 2022, momentálně je projekt ve fázi takzvané udržitelnosti. Náš spolek dále pokračuje v pravidelných kontrolách stavu výsadeb na všech lokalitách,“ připomíná Petr Libosvár. Další péče o vysazené dřeviny spočívá zejména v opravách, popřípadě odstranění ochranných prvků proti zvěři. Do budoucna by pak měly probíhat výchovné probírky porostů, které povedou k podpoře cílových dřevin.
Bude z toho selský les
Uskutečněný projekt podle Petra Libosvára bezesporu představuje velký přínos pro lokální diverzitu. „Cílovým stavem bude takzvaný selský les, v místě osvědčený druhově pestrý a stabilní porost dřevin s bohatým bylinným patrem. Samozřejmě to bude chvíli trvat. Z pěkně rostoucích dřevin ale máme radost už dnes,“ hodnotí s potěšením odvedenou práci.
„Jak jsem již zmínil, projekt byl vytvořen v synergii s projektem z programu LIFE na ochranu a obnovu biotopů jednoho z druhů EVL Poodří, brouka páchníka hnědého. Doufáme, že výsadbou planých hrušní i dubů do okrajů našich remízů jsme přispěli k vytvoření podmínek pro existenci jeho budoucích populací v Poodří,“ uzavírá příběh projektu Petr Libosvár.
Úspěch projektu i další v té době aktuální výzvy OPŽP povzbudily spolek ZO ČSOP Studénka k přípravě dalších záměrů a projektů. „K dnešnímu dni máme za sebou dalších devět projektů financovaných z OPŽP 2014–2020, a to jak z pozice samotných realizátorů u dvou projektů, tak zejména z pozice autorů, administrátorů a garantů následných realizací projektů na obnovu krajiny u dalších sedmi projektů. Dále jsme zpracovali a zrealizovali řadu dalších projektů finančně menšího rozsahu z národních a nadačních zdrojů. U těchto projektů se zaměřujeme i na práci s veřejností a využíváme je v rámci ekovýchovných aktivit pro žáky místních škol,“ shrnuje Petr Libosvár.
