Zelené zóny zachránily rybolov na Velkém bariérovém útesu
Velký bariérový útes se táhne v dechberoucí délce 2300 kilometrů podél pobřeží australského Queenslandu a je největší soustavou korálových útesů na světě. Velká rozmanitost přírodních druhů i stanovišť, která jim tu poskytují útočiště, z něj činí jeden z nejbohatších a nejkomplexnějších přírodních systémů na naší planetě.
Ovšem ochrana a péče o tak unikátní kus australského přírodního dědictví a bohatství představuje nemalou výzvu. Vedou tudy totiž hlavní trasy lodní dopravy dovážející uhlí a další zboží do stále se rozrůstajících přístavů na queenslandském pobřeží a zdraví útesu kromě toho ovlivňuje i zemědělská činnost na pevnině, každoroční dva miliony turistů, kteří útes navštěvují, a v neposlední řadě také komerční a rekreační rybolov, které jsou pro oblast nemalým zdrojem příjmů.
Čtyřmi hlavními příčinami poškozování korálových útesů, projevující se běláním korálů, jsou dlouhodobě zvýšená teplota mořské vody, její zvýšená kyselost, přemnožení velkých hvězdic trnové koruny, které se živí korálovými polypy, a cyklony. Vyšší teplota vody a kyselost jsou způsobeny klimatickou změnou a skleníkovými plyny. Je pravděpodobné, že klimatické změny také zvýší frekvenci a intenzitu cyklonů. Existuje proto plán péče, který zahrnuje i strategie, jak se postavit k dopadům, které klimatické změny na Velký bariérový útes přímo či nepřímo mají.
Co se týče občasného přemnožení hvězdic trnové koruny, považuje se za přirozený jev, i když výzkumy poukazují na to, že jejich zvýšený výskyt je také výsledkem lidské činnosti, kdy z pevniny do moře vtékají sedimenty, živiny a pesticidy coby důsledek tamějšího hospodaření. Hvězdice se zatím daří v nejvyšší možné míře z útesů odstraňovat.
Další přímou hrozbou pro zdraví útesu představuje provoz nákladní lodní dopravy a přístavů. Čas od času dojde ke ztroskotání některého z tankerů a v horším případě i k úniku paliva do chráněných vod v oblasti korálových útesů. Problém představuje i odpad produkovaný v přístavech, přičemž nakládání s ním není dosud dostatečně a uspokojivě vyřešeno.
Rozšíření zelených zón posílilo ochranu útesu, život mu ale nezachraňuje
Podle původního návrhu na zónování mořské rezervace Velkého bariérového útesu byly na 4,5 % korálových útesů vyhlášeny zelené zóny, v nichž platí úplný zákaz rybolovu jak rekreačního, tak komerčního. Poté se ale správci rezervace usnesli, že taková plocha k tomu, aby byla zachráněna a ochráněna biodiverzita Velkého bariérového útesu coby celku, nestačí. A tak vznikl nový plán zónování, vycházející ze sebraných vzorků a dat jednotlivých habitatů v původně navrhovaných zelených zónách. Roku 2004 vešlo v platnost takové dělení Mořské rezervace Velkého bariérového útesu, kde zelené zóny pokrývají celých 33 % oblasti.
Byly navrženy s ohledem na ochranu jedinečného ekologického systému zdejších korálových útesů, ovšem při zachování potřebného objemu turistického ruchu i komerčního rybolovu v některých jejích částech. Jasně a detailně bylo definováno využívání konkrétních oblastí rezervace s ohledem na stupeň jejich ochrany.
Zóny na území rezervace jsou označeny barevnými kódy od světlemodré po růžovou, přičemž zelená, „bezrybolovná“ zóna je druhá nejvíce omezující. Vstoupit do ní může kdokoliv, ale jen pokud tak činí za účelem plavby, šnorchlování a plavání. Jakákoli forma rybolovu, například harpunování, tu není bez patřičného povolení možná. Výzkum je možný i bez povolení, záleží ale na způsobu odebírání a množství vzorků určených ke zkoumání.
Navzdory těmto nemalým revitalizačním opatřením, která přinesla záchranu některých vzácných druhů, ale útes nadále chřadne a život korálů postupně vyhasíná. Hlavní příčinou je klimatická změna, v jejímž důsledku se zhoršila kvalita vody natolik, že koráli bělají a umírají. Náprava této ekologické tragédie ovšem vyžaduje komplexnější, globálnější řešení než vyhlášení ochranných zón v rezervaci.
