Je to jenom ryba?
Danio pruhované, zvané zebřička (Danio rerio), je malý druh tropické rybky populární v domácích akvárkách i ve vědeckých laboratořích po celém světě. Při popisu výzkumných metod jistě mnohým zatrne.
Do těla čerstvě vylíhlých embryí se aplikuje látka zabraňující tvorbě melaninu a už tak velmi průhledné embryo se díky tomu stává ještě průhlednějším a umožňuje lepší sledování naaplikovaných a množících se nádorových buněk. Ty mohou být ještě dále injektovány fluorescenční barvou a monitorovány pod fluorescenčním mikroskopem. Nebo proběhne test toxicity, při němž se určuje toxický efekt nejrůznějších polutantů – nanomateriálů, pesticidů, farmaceutik, průmyslových chemikálií, kovů a dalších – na organismus.
Nikomu už nejspíš tolik netrne, když v případě potřeby sahá po prostředcích, za jejichž vývojem možná stojí výzkum prováděný právě třeba na zebřičkách. Hlavní roli tu hrají nevědomost i strach ze ztráty zdraví. Jiné je to ale pro vědeckou komunitu, pro některé z výzkumníků je testování na živých organismech každodenním chlebem. Etika je tenký led, na kterém denně bruslí, a je namístě přiznat, že se opravdu snaží vyjít morálce naproti. Výzkum zebřiček je jedním z dokladů jejich snahy.
Princip tří R
Snaha tu je už desítky let. V roce 1959 byla vědeckou komunitou publikována kniha o principech experimentálních technik, jež se při výzkumech používají. Stala se referenčním nástrojem založeným na principu tří R – podle anglických replacement, reduction a refinement, vztahujících se k nahrazování organismů, snižování jejich počtů, je-li to jen trochu možné, a neustálé vylepšování a zdokonalování pracovních metod během výzkumu. Na základě těchto principů bylo doporučeno nahradit obratlovce organismy majícími co nejnižší potenciál pro vnímání bolesti, dále využití technik in vitro či počítačových metod za účelem snížení množství organismů potřebných k testování a také co nejširší využívání metod snižujících bolest a stres organismů.
Moderní verze o deseti R
V současné době se vzrůstajícím počtem množíren, z nichž se embrya zebřiček pro laboratorní výzkum odebírají, vyvstávají nové etické výzvy, které s výzkumem souvisejí. V diskuzi nezaznívá, zda je vůbec etické testovat na rybím embryu, ale jak testovat eticky a dodržovat legislativní rámec. Tým brazilských vědců se etickým způsobem testování zabýval v komplexní studii, v jejímž závěru došel k vypracování desetibodového seznamu priorit, jež by měly být při výzkumu zebřiček zohledňovány. První tři body vycházejí z původních tří R – replacement, reduction a refinement, zahrnujících bezprostřední nakládání s pokusnými organismy. Dalších sedm bodů se týká jak čistě vědecké stránky výzkumu (registrace, záznamů, objemu výzkumu, reprodukovatelnosti a relevance), tak obecných principů, jako jsou zodpovědnost a respekt při práci s organismy.
Metodika existuje
Přestože se rybích embryí využívá při výzkumu hned v několika zásadních vědeckých disciplínách, dostává se rybám mnohem menší pozornosti než savcům. Nicméně metodika pro zacházení s rybami ve výzkumu existuje. Ošetřuje způsoby péče o ryby v líhních i následně v laboratořích a zdůrazňuje, jak důležité je tyto způsoby zohledňovat ve vztahu k pohodlí ryb, dá-li se to tak vůbec nazvat, co se týče množství vody a potravy, i zabraňování podvýživy. Musí být dohlédnuto na to, aby pokusné organismy nebyly nemocné či zraněné, nesmí být omezovány jejich životní projevy a nesmí být vystaveny stresu či nevhodným životním podmínkám. Vskutku velmi tenký led.
Metodika je výsledkem společné práce týmu vědců, výzkumníků, zootechniků a veterinářů. Výsledkem je co možná nejobsažnější pokrytí péče a nakládání s pokusnými organismy jak při samotném výzkumu, tak při přípravě na něj a při všech činnostech s nimi souvisejícími. Hlavní etická otázka ale zůstává stále viset ve vzduchu.
