Kraj, kde slyšíte ticho i vlastní myšlenky

Geopark Ralsko je svým způsobem velmi specifickým geoparkem. Jeho území bohaté na výjimečné scenérie šedesát let nedotčené přírody se z převážné části nachází v územní jednotce jedné obce. Poměr přírodní a kulturní krajiny tu hraje velice specifickou roli – převážnou část území tvoří lesní porost. Nedotčená krajina Ralska je unikátní a nabízí velké množství přírodních i kulturních jedinečností. Nejvýznamnějšími přírodními památkami Geoparku Ralsko jsou Vranovské skály s Juliinou vyhlídkou, Skalní divadlo s monumentální Skalní branou, vrch Stohánek se zbytky hradu, Široký kámen s hnízdištěm výra velkého, Malý a Velký Jelení vrch, Rašeliniště Černého rybníka s vodní plochou s lekníny bílými. Součástí geoparku jsou i přírodní rezervace Břehyně-Pecopala a Hradčanské rybníky s rašeliništi. Z oblasti kultury pak Ralsko nabízí například Kuřivody ve své centrální části, založené Přemyslem Otakarem II. coby královské město na území bezdězského panství.

Turistická infrastruktura v geoparku donedávna v podstatě chyběla a tak se obecně prospěšná společnost Geopark Ralsko rozhodla zažádat o podporu z OPŽP na její vytvoření.

Ralsko v roce 2016 obdrželo titul Národní geopark

Projekt na vybudování turistické infrastruktury v parku vycházel ze strategického plánování Geoparku Ralsko v rámci přípravy nominační dokumentace pro titul Národní geopark. Ten obdrželi v roce 2016. „V rámci nominační dokumentace se zpracovávaly kapitoly, které pojednávaly o způsobu prezentace geoparku návštěvníkům a interpretace jednotlivých témat o využití konkrétních nástrojů, například geostezek,“ vypráví Lenka Mrázová, ředitelka Geoparku. Sama byla součástí týmu, který již před realizací projektu pracoval na plánování vhodných tras a bodů pro geostezky a na jehož popud vzniklo vytýčení dvou geostezek – Po stopách těžby železných rud v okolí Hamru nad Jezerem a Přes Bukové hory v okolí Hradčan. „Projekt na tyto aktivity vhodně navázal,“ konstatuje Lenka Mrázová.

Projekt byl první zkušeností s dotací z OPŽP

Pro Geopark Ralsko to byla první zkušenost s investičním projektem. „Naše předchozí zkušenosti se týkaly především projektů neinvestičních, které probíhaly ve zcela odlišných režimech financování, žádostí o platbu a samozřejmě ani projektová dokumentace se nedala srovnat s projektem investičním,“ říká Lenka Mrázová. Při zpracování žádosti jim proto pomáhali externí konzultanti, kteří pak na projekt dohlíželi i během realizace. Značnou pomocí byly podle mínění Lenky Mrázové také konzultace na SFŽP, které přímo předcházely podání žádosti. „Vzhledem k tomu, že to byla poslední výzva SFŽP v daném programovém období, nebylo na podání žádosti a projektové dokumentace příliš času – samotná výzva byla otevřena pouze 17 dní,“ vzpomíná. Výhodou podle ní bylo, že vzhledem k probíhajícímu strategickému plánování byli připraveni. „Nicméně vyjednávání jednotlivých souhlasů majitelů pozemků a spolupráce se stavebními úřady probíhala v poměrně velkém časovém stresu,“ dodává. Všechno pak proběhlo v rychlém sledu a celý projekt byl dokončen 30. listopadu 2015.

 Projekt přinesl parku naučnou geostezku, pískovcová zastavení i návštěvnická střediska

A tak v rámci projektu vznikla naučná geostezka, která se skládá z naučných tabulí a dvou interaktivních prvků. „Jednotlivé tabule vhodně doplnily dvě lokality – okolí Hamru na Jezeře a geostezku Přes Bukové hory,“ dodává Lenka Mrázová. Vzniklo pět pískovcových zastavení tvořených kamenným stolem, lavicemi a pískovcovým artefaktem, který vyjadřuje konkrétní téma spojené s daným místem a také dva kruhové altány s 3D mapou. „Reliéfní mapa ukazuje geomorfologii okolí Hamru na Jezeře, kde jsou stolové hory, hluboká údolí a vulkanické vrcholy,“ popisuje Lenka Mrázová. Je to podle ní ideální námět pro reliéfní mapu, která je výborným osvětovým nástrojem pro vysvětlení geologické stavby krajiny. „V kruhových altánech byly umístěny také velké informační tabule vysvětlující geologickou historii krajiny,“ doplňuje. Byla vybudována i dvě návštěvnická střediska v Kuřívodech a v Jablonečku, tvořené čtyřmi otevřenými přístřešky. „Návštěvnická střediska slouží jako odpočívadla pro návštěvníky, především cyklisty. Zároveň jsou také zázemím pro Geopark Ralsko při organizaci aktivit pro veřejnost, například land art festivalu Proměny na Jablonečku nebo při realizaci environmentálních programů pro školy,“ přibližuje, co všechno nyní turistická infrastruktura geoparku nabízí.

Na realizaci projektu se podíleli vybraní umělci a řemeslníci

Realizaci zakázky projektu na vybudování turistické infrastruktury vysoutěžil Jiří Šuma z České Lípy, který podal cenově nejvýhodnější nabídku a stal se generálním dodavatelem. „V rámci této zakázky bylo realizováno množství subdodávek od truhlářských, stavebních a kamenických po grafické i výtvarné práce. Generální dodavatel i jednotliví subdodavatelé intenzivně spolupracovali s Geoparkem Ralsko na obsahové části projektu a na podobě jednotlivých částí,“ vypráví Lenka Mrázová. Realizaci sochařských prací měl na starosti akademický sochař Jaromír Švaříček z Dolních Břežan. „Každé pískovcové zastavení má jiné téma, které vychází z daného místa,“ popisuje Lenka Mrázová. Například tématem zastavení Prameniště u Flesla je samozřejmě voda, která je zvláště v chudé pískovcové krajině vzácná. V Kuřívodech u otevřených přístřešků jsou v pískovcových kamenech zase ztvárněny domy zaniklé vsi, v Jablonečku byly inspirací jabloňové sady, které zde kdysi na stráních stály, na křižovatce u Sochorova památníku je to historická událost spojená se smrtí generálmajora Sochora a pod Děvínem je vytesané pískovcové srdce geoparku.

Autorem kreseb pro naučné tabule byla Vlasta Matoušová a Lukáš Umáčený, autorem většiny fotografií a především textů na tabulích byla Lenka Mrázová a Dominik Rubáš. „Před stavbou kruhových altánů a návštěvnických center musel proběhnout archeologický průzkum, který zajišťovalo Vlastivědné muzeum v České Lípě. Žádné vzácné nálezy však objeveny nebyly,“ doplňuje Lenka Mrázová.

Reliéfní mapy v Ralsku

„Kromě standardních věcí, které najdete téměř na každé naučné stezce, jsme se v rámci našeho projektu pustili do tvorby reliéfních map,“ přibližuje projekt ředitelka geoparku, Lenka Mrázová. Některá města podle jejích slov podobné venkovní mapy také mají, ale ty jsou většinou kovové. V Ralsku vzhledem k financím potřebovali levnější řešení, které by však zároveň sneslo venkovní povětrnostní podmínky včetně případného sněhu, střídání teplot a které by zároveň vydrželo i vandalismus. 3D mapy jim tu tedy na zakázku vytvořili pomocí CNC frézování a navíc z materiálu, který má výhodné vlastnosti, jako je dobrá pevnost v tlaku pro kopírovací obrábění, velmi jemná struktura, dobrá stabilita hran a také je velmi dobře obrobitelný. „Obecně se využívá například pro architektonické a designové modely,“ říká o něm Lenka Mrázová.

Projekt dal geoparku to, co mu chybělo

Projekt podle Lenky Mrázové pomohl Geoparku Ralsko vybudovat základní turistickou infrastrukturu, která tu v regionu citelně chyběla. „Vzhledem k tomu, že území bývalo vojenským výcvikovým prostorem, kde se nesměli pohybovat civilisté, nebyla zde ani pořádná síť stezek, natož naučné stezky či informační tabule,“ říká. Provedení jednotlivých prvků a použitý materiál podle ní navíc výborně vystihuje tematické ladění geoparku, jehož mottem je „krajinou zaniklých obcí, železné rudy a pískovce“. „V neposlední řadě pomohl projekt k získání titulu „národní geopark“ pro Ralsko, neboť v procesu certifikace, který probíhal v březnu 2016, byla velmi pozitivně hodnocena právě nová turistická vybavenost v území,“ uzavírá Lenka Mrázová příběh Geoparku Ralsko.