V broumovském klášteře vznikla středověká písárna

V Agentuře pro rozvoj Broumovska hledali projekt, který by naplnil jejich představy o smysluplnosti a kompatibilnosti v krajině Broumovska ve spojení s klášterním prostředím a vzděláváním v oblasti environmentální výchovy, a tak vznikl projekt Broumovsko je učebnice – Malovaná zahrada. „Přemýšleli jsme, jak dětem zprostředkovat bohatost a zajímavost historie Broumovska a také jak využít nádherné historické prostory kláštery, který býval po dlouhá léta centrem vzdělanosti,“ přibližuje Martina Junková, která se o projekt v současné době stará. „V dávných dobách bývali mniši jediní, kdo uměl číst a psát. A odtud už byl jen krůček k nápadu na vytvoření repliky středověké klášterní písárny, což se díky projektu Malovaná zahrada nakonec podařilo,“ doplňuje.

Žádání o dotaci by mohlo být ekologičtější

Za nápadem, že by se Broumovský klášter pyšnil replikou středověké písárny, stála tehdejší koordinátorka vzdělávacích environmentálních aktivit Jitka Klímová. Při plánování projektu vycházeli v Agentuře pro rozvoj Broumovska z historie místa s přesahem do současnosti, z místní rozmanité a bohaté krajiny a ze zázemí agentury, která sídlí v benediktinském klášteře v Broumově. Byla to ona, kdo vypracovával žádost o dotaci, nyní už ale v agentuře nepracuje. Z pohledu jejích pracovníků obnášela žádost příliš mnoho papírování a uvítali by ekologičtější variantu s dokládáním pouze elektronickou formou. „Zrušili bychom hodinové výkazy práce a ponechali bychom souhrnné měsíční nebo čtvrtletní výkazy práce s popisem souhrnné činnosti,“ míní Martina Junková. Na druhou stranu si pochvalují spolupráci s projektovou manažerkou SFŽP. „Neměli jsme s ní sebemenší problém a jako projektový manažer fungovala při konzultacích našeho projektu naprosto dobře,“ konstatuje.

Z dotace vznikla středověká písárna

Na realizaci projektu se podílel tým expertů, kteří byli vybráni na základě znalostí doby a umělecké zručnosti. „Hledali jsme někoho, kdo by se vyznal ve středověkých skriptoriích a kdo by měl zároveň i pedagogické zkušenosti, díky nimž bychom mohli projekt zaměřit na školní kolektivy,“ vysvětluje paní Junková. Finanční prostředky z dotace byly využity na vytvoření interaktivních učeben středověkého vzhledu s vybavením zaměřeným na profese vázající se k výrobě knih dle tehdejších postupů. „Studenti zde najdou písárnu s mnišskými pulpity, iluminátorskou dílnu pro výrobu barev středověkými technikami, papírenskou dílnu k obrušování pergamenu, doprovodnou výrobu ručního papíru či knihvazačskou dílnu,“ popisuje současná koordinátorka projektu.

Skriptorium obývá čtyři klášterní místnosti

V první místnosti expozice se nachází knihovna a písárna. „Srdce celého skriptoria je umístěno v učebně, u jejíhož vstupu je vyřezávaný portál s barokním vstupem,“ popisuje Martina Junková. Centrem každého středověkého skriptoria je podle jejích slov samozřejmě knihovna. V ní se nacházejí rukopisy, které mniši opisují. „V naší knihovně jsou však jen knihy o květinách a všem, co s nimi souvisí,“ vysvětluje Martina Junková. Knihy jsou tu uchovávány ve dvou skříních. Knihovna je kopií knihovny umístěné v Kunsthalle v Německu a ta je replikou dvou skříní raného baroka. Skříně jsou zdobeny malbami květinových a ovocných motivů podle vzoru Giuseppeho Arcimbolda. Skříně jsou prosklené, takže je do nich vidět. K dispozici jsou i faksimile, do nichž může návštěvník libovolně nahlížet a podle nichž pak také pracuje v písárně. „Kopie originálů autorských knih jsou používány pro skupiny návštěvníků, hlavně dětí, které tráví v environmentálním centru více času. Originály jsou pro ně jakýmsi vzorem pro jejich vlastní tvorbu,“ popisuje Martina Junková. Velkou inspirací pro programy ve skriptoriu byly nádherné malované herbáře v klášterní knihovně.

V písárně se nacházejí výškově nastavitelné psací repliky středověkých pulpitů s kalamáři a husími brky, se štětci a barvami ve škeblích. „V písárně si návštěvník může sám vyzkoušet opsat a obkreslit nějakou květinu, napsat si krátký text. Může tu strávit několik dnů a vytvořit si vlastní rukopis. Může si přinést květinu z broumovské krajiny, rozpoznat ji podle herbáře, prohlédnout si ji pod lupou a nakreslit ji podle přírody. Může porovnat, jak tu kterou květinu viděli mniši ve středověku a jak ji vidíme dnes. Dále si může vyzkoušet psaní husím brkem, románské a gotické písmo,“ říká Martina Junková.

V druhé místnosti expozice je přípravna výrobna papíru. V této části se návštěvníci seznamují s technikami přípravy pergamenu a papíru. „V dílně je na dřevěném rámu napnut pergamen, který si návštěvníci mohou osahat, a následně si mohou i prohlédnout nástroje, které se používaly k jeho výrobě. Mohou si zde vyzkoušet také vyrobit ruční recyklovaný papír,“ přibližuje paní Junková činnosti, které zde účastníky projektu čekají ve. Dílna obsahuje mixér na papírovinu vyrobený ze stojanové vrtačky, dřevěnou, uvnitř oplechovanou nádobu, jež slouží jako káď na papírovinu, rámy se síťkou na vytahování papíru, rámy s látkou na sušení papíru, lis na papír a sušák, na který se mokré papíry umísťují. „Samotná práce s papírem skýtá obrovské možnosti a je na návštěvnících, jak se v této části expozice budou realizovat,“ říká Martina Junková.

Ve třetí místnosti na návštěvníky čeká přípravna barev, inkoustu a malířského a psacího nářadí. Je tu vybavená dílna s hmoždíři, třecími kameny a kladívky, police s lahvemi s tajemnými ingrediencemi a pigmenty. „Tady se návštěvník seznamuje s replikami psacího náčiní, pery, strusy a malířskými štětci, s příklady výroby barev a inkoustů ve středověku. V této části expozice je možné připravit i dílnu na vyrobení vlastní barvy, většinou nějakého druhu zeleně nebo modře z měděnky či tempery z pigmentu,“ popisuje paní Junková. Na napsání jednoho jediného písmena je potřeba brk namočit v inkoustu i několikrát. Tím to ale nekončí. Na řadu přichází iluminace. Barvy si v Broumově míchají sami. „Barvy děláme podle středověkých postupů přesně tak, jak si je kdysi míchali samotní mniši. K výrobě používáme především přírodní materiály, ze kterých mícháme různé typy barev. V naší iluminátorské dílně lze vyrobit barvu třemi postupy. Jedním z nich se dostaneme k výrobě temperové barvy, kdy je stěžejní surovinou vajíčko. Dále vyrábíme takzvané přechodové barvy, kdy vaříme především rostliny. Posledním výrobním postupem je využití arabské gumy, pryskyřice, která ve sloučení s vodou vytvoří základní emulzi pro vodovou barvu. Následně se přidá už jen pigment, který je z velké části vytvořen z minerálů. Všechny postupy pro výrobu barev mají přísná pravidla na dodržení poměrů jednotlivých surovin, aby se barva dala následně využít na různé materiály, a tento postup je dobré dodržet i pro uchování trvanlivosti barev. Například vodová barva nám při správném rozmíchání vydrží i dva roky,“ popisuje Martina Junková.

V poslední, čtvrté místnosti expozice se nachází knihvazačská dílna. „Zde se návštěvníkům ukazuje vázání rukopisu,“ obeznamuje nás s prostředím paní Junková. „Jsou tu knihvazačské nástroje, ale spíše v primitivní, středověké variantě, neotvíráme tu nové téma knižní vazby, ale spíše umožňujeme těm, kteří mají vlastní rukopis, aby si ho svázali a odnesli si hotovou knihu,“ doplňuje. V dílně jsou k dispozici látky, kůže, papíry, knihařský lis, lepidla a další potřebné nástroje.

 Broumovský projekt je jedinečný

Realizace projektu probíhala v souladu s dodavateli pomůcek a spojením představ s představami zadavatele, tedy Agentury pro rozvoj Broumovska. „Spolupracovali jsme s loutkářem a pedagogem Robertem Smolíkem, který následně s týmem expertů na danou tematiku vytvořil repliku skriptoria a jeho doprovodných dílen. Souhrou názorů a vnímání se tu zrodila skvělá spolupráce, která velmi rozšířila obzory i nám,“ vypráví Martina Junková. „Díky projektu Malovaná zahrada se nám podařilo vytvořit originální a inspirativní místo, kde mohou děti odhalovat taje středověku, o kterých neměly ani tušení,“ hodnotí spokojeně. Vzniklý program se hned po své realizaci stal nejnavštěvovanějším vzdělávacím programem Broumovského kláštera. „Jezdí nám sem lidé z celé České republiky. V příštích letech plánujeme přenést poselství projektu i za hranice, do sousedního Polska. Obrovský přínos měl projekt i pro nás lektory,“ říká Martina Junková.

Do skriptoria může přijít najednou maximálně třicet dětí. „Máme k dispozici deset oboustranných pulpitů a velké třídy dělíme na dvě poloviny. Ve skriptoriu tak udržujeme klid a dáváme návštěvníkům možnost užít si středověk v komorní atmosféře. Druhá polovina žáků je zatím v doprovodných dílnách. Navštěvují nás školní skupiny od mateřských po střední školy,“ popisuje, jak probíhá samotná organizace programu. „Díky skriptoriu jsme si osvojili plno nových znalostí a zkušeností, které propojujeme s uměleckou činností a historií místa,“dodává. „Celý program nabízí propojení několika úhlů pohledu na svět. Dá se v něm poznávat dějepis, přírodopis, chemie, výtvarná výchova, mediální výchova a hlavně vztahy mezi těmito obory. Myslím, že nejzajímavější bude šance vyrobit si svoje vlastní barvy, a doufám, že nevyužitá nezůstane ani nabídka vytvořit si vlastní knihu. Je to velmi náročná práce, o to větší je ale potom uspokojení z hotové knihy,“ říká k projektu jeho autor, scénograf Robert Smolík.

Z dotací zrealizovali v Broumově i další projekty

Projekt „Broumovsko je učebnice – Malovaná zahrada“ nebyl prvním projektem, na který Agentura pro rozvoj Broumovska čerpala dotaci. Už v roce 2013 realizovali díky OPŽP projekt „Krajina, pískovec a člověk“ a později v letech 2016–2018 projekty „Interpretace přírodního dědictví v CHKO Broumovsko“ a „Klášter Broumov – pobytové EVP“. „Po pozitivních zkušenostech s realizovanými projekty bychom rádi opět zažádali o podporu environmentálního střediska,“ říká Martina Junková. „Otevřené dotační programy jsou pro nás velkou výzvou a velkou pomocí, díky níž můžeme pokračovat v tom, co nás baví, a prostřednictvím toho šířit osvětu,“ pokračuje. „Velký dopad na chování dětí v oblasti ochrany životního prostředí mají právě environmentální pobytové programy pro školy. Pod vedením zkušených lektorek se dětem zážitkovou formou vrývají trvale do paměti. Jakákoliv podpora v této oblasti je významná pro nás coby žadatele i pro školy a tím i pro budoucí generace,“ uzavírá svou úvahu nad poselstvím a přínosem broumovského projektu.