Rozhovor: Prostor pro zateplování budov je velký

V České republice se budovy zateplují mnoho let. Můžeme to vidět kolem sebe, kdejaká budova má novou fasádu. Novostavby jsou už mnohem méně energeticky náročné. Jak velký je u nás ještě prostor pro další energetické úspory?

Prostor pořád ještě je. Dle našich odhadů je zrenovována méně než polovina veřejných budov. Na vesnicích je například míra nižší než ve velkých městech, zároveň se hodně liší podle regionu. Také budovy, které se zateplovaly koncem devadesátých let pěti- až osmicentimetrovou vrstvou, bude třeba v budoucnu přezateplit. V budovách, kde jsou vyměněna okna, bude třeba zavést systém řízeného větrání.

Doporučil byste obcím nějaký obecný postup, jak úspěšně a efektivně snižovat energetickou spotřebu? Jaké benefity to obci a jejím obyvatelům přinese?

Je dobré, když je věnován dostatečný čas přípravě projektu. Tam je možnost jej „vyladit“ nejvyšší a přináší to nižší investiční náklady při samotné realizaci, vyšší úspory při provozu a také vyšší komfort užívání pro ty, kteří v budově pracují nebo studují. V budovách přece jen trávíme devadesát procent svého času, tak je třeba mít tyto aspekty při plánování renovace na paměti.

Technicky je dobré nejdříve co nejvíc snížit ztráty budovy, zejména pro vytápění v zimě. Potom instalovat účinný zdroj tepla a případně i obnovitelné zdroje. Vedle toho je častým problémem přehřívání budov v létě, zejména místností na jih, ale i na východ a západ. Vnější stínění může mít různou podobu, od listnatého stromu, který v létě stíní a v zimě naopak propouští slunce dovnitř, přes pasivní prvky, jako jsou pergoly, až po aktivně řízené vnější stínící prvky. Na co se také často zapomíná, je zajištění dostatečného přívodu čerstvého vzduchu. To nesouvisí se zateplením, ale s těsnými okny, ať už jsou plastová, nebo dřevěná. Potom se ale třeba děti ve školách nemohou soustředit, ani kdyby chtěly. Na systém řízeného větrání s rekuperací tepla je přitom 70procentní dotace.

Zmiňovaná opatření jsou podporována dotačními programy, mnoho projektů by bez podpory nevzniklo. Jak velký má podle vás dotační podpora smysl a mělo by se v ní pokračovat?

Energeticky úsporné renovace jsou ekonomické i bez dotace. Návratnost kolem dvaceti let znamená výnos z investice okolo pěti procent ročně. To žádná instituce jinde nesežene. Ale je pravda, že speciálně ve veřejné správě se projevuje jistá „dotační závislost“, a to nemyslím nijak špatně. Prostě na řadu projektů je možné získat dotaci a města si na to zvykla. Určitě má smysl, aby i po roce 2020 pokračovala podpora úspor energie a obecně kvalitních renovací veřejných budov z Operačního programu Životní prostředí. Jak sledujeme přípravu dalšího programového období, stávající zhruba 40procentní dotace na renovace by měla být zachována a podpora novostaveb v pasivním standardu také. Šance pro budovy říká, že i podmínky programu jsou nyní nastaveny dobře, měly by se tedy zachovat.

Připravovaná výzva bude rozšiřovat podporu i na osvětlení, prostorovou akustiku a venkovní stínicí techniku. Můžete z vašich zkušeností odhadnout, zda bude po takové podpoře poptávka?

To je velmi důležité. Jak jsem už říkal, kvalita vnitřního prostředí je to, co po renovaci poznají běžní uživatelé. Pokud se již budova zatepluje a vyměňuje se tam zdroj tepla, je vhodné zároveň „sfouknout“ právě i větrání a vnější stínění. A také vyřešit osvětlení a prostorovou akustiku tam, kde lidé pobývají nejčastěji. To může mít zásadní vliv na pohodu uvnitř místností. Oceňujeme, že tyto položky OPŽP do programu nově začlenilo a vyčlenilo pro ně speciální kategorie uznatelných nákladů.

Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti energetických úspor u budov?

Kromě renovací je důležitá i výstavba nových budov v kvalitním vysoce účinném energetickém standardu. Tím je nyní zejména pasivní standard, kde je výstavba podporována ze specifického cíle 5.2. Mrzí nás jen, že jiné programy, třeba IROP, umožňují podpořit nové stavby či přístavby bez jakýchkoliv energetických kritérií. To je promarněná příležitost. V novém programovém období se to snaž už nebude opakovat.

Jaké jsou nejčastější obavy majitelů či správců budov, se kterými se setkáváte?

Na úrovni měst a obcí myslím nepanují žádné velké obavy. Starostové a šéfové investičních či majetkových odborů bojují spíše s tím, aby si na kvalitní přípravu projektů zajistili dostatečnou kapacitu. V Rakousku je energetický manažer téměř na každé obci, to ještě v Česku není zdaleka pravidlem.

Další oblast, kde v budoucnu – věřím – nastane posun, jsou veřejné zakázky. Nyní se většina měst stále uchyluje k tendrování na počáteční investiční cenu. Přitom u budov se nabízí hodnocení podle nákladů životního cyklu. Lze také zadat zakázku metodou Design&Build s případnou garancí dodavatele i za provoz budovy po několik let. Tím se může dosáhnout maximalizace energetických úspor za reálného provozu. Pro OPŽP jsme koneckonců metodiku společně s Asociací poskytovatelů energetických služeb připravovali. Snad se brzy začne více využívat, čemuž by mělo pomoci i 5procentní dotační zvýhodnění, stejně jako je u projektů EPC, tedy u energetických služeb se zárukou.