Z bývalé Jedárny je dnes místo pro kulturu

Z bývalé Jedárny je dnes místo pro kulturu

Za hradním příkopem stojí zahradní domek s květinovou skalkou na střeše. Společně s kamennou zdí lemuje ze západní části hradní park. Jeho sklepní část zvaná Jedárna, kterou tvoří tři na sebe navazující kamenné klenuté podlouhlé místnosti, byla desítky let nepřístupná a až do roku 2012 nevyužívaná.

Jedárna

Již od roku 2006 byly na strakonickém hradě realizovány rozsáhlé rekonstrukce, a to zejména díky prostředkům alokovaným z Evropské unie. „Při druhém z realizovaných projektů s názvem ,Obnova a nové využití strakonického hradu pro rozvoj cestovního ruchu na Strakonickuʻ, kdy byl mimo jiné rekonstruován i zahradní domek sloužící jako zázemí pro chov zvěře v hradním příkopu, vznikla i myšlenka na zrekonstruování jeho sklepních prostor,“ popisuje Radka Mrkvičková ze strakonického městského úřadu.

Rozsáhlé podzemní prostory, které se nacházejí ve svahu nad hradním příkopem, po desítky let ukrývaly nebezpečné dědictví nezodpovědného nakládání s chemickými látkami. Objekt, pamětníky nazývaný příznačně Jedárna, v minulosti sloužil jako sklad agrochemikálií a tamější prostory byly v průběhu let zamořeny jedovatými látkami unikajícími z nezajištěných rezivějících sudů. „Do roku 1975 byly tyto sklepní prostory využívány státním podnikem Zemědělské zásobování a nákup jako skladovací prostory pro přípravky na ochranu rostlin a na jejich moření. Z této doby pocházela stará ekologická zátěž, jež vznikla provozními úniky skladovaných nebezpečných látek. Následně pak byly sklepní prostory uzavřeny a nevyužívány,“ dále přibližuje Radka Mrkvičková. „Průzkumnými pracemi byly ve sklepích zjištěny dva typy znečištění. Byly to uloženy nebezpečné odpady a dále šlo o znečištění podlah v jednotlivých objektech, zejména arzeničnanem vápenatým a organickými chlorovanými pesticidy,“ dodává.

„Bylo to poslední místo na hradě v majetku města, které jsme historicky zdědili a které bylo zamořeno ekologickou zátěží,“ připomíná tehdejší starosta Strakonic Pavel Vondrys.

Z dotace OPŽP byla financována sanace podzemních prostor

V roce 2008 byly na základě smlouvy s městem Strakonice coby objednavatelem a vlastníkem realizovány průzkumné práce v podzemních prostorách strakonického hradu, na jehož základě byla vypracována analýza rizika znečištění, studie proveditelnosti a prováděcí projekt sanačních prací. Na realizaci sanačních prací byla získána dotace SFŽP z OPŽP z prioritní osy 4, oblast podpory 4.2.

Analýzu rizik znečištění podzemních prostor v areálu strakonického hradu realizovala firma Ochrana podzemních vod, s. r. o., a sanační práce pak sdružení firem ZNAKON, a. s., Purum, s. r. o., a KAPEX, s. r. o. „V rámci sanačních prací byly odstraněny skladované nebezpečné odpady a dále byly selektivně odtěženy nadlimitně kontaminované zeminy ve všech sklepních prostorách a také bylo odstraněno kontaminované zdivo a omítky,“ popisuje Radka Mrkvičková. Sanace byla hotová během dvou měsíců, od začátku března do konce dubna 2012.

Zemina kontaminovaná arzenem byla likvidována částečně termicky a částečně stabilizací. Nebezpečné odpady byly předány osobě oprávněné k jeho uložení na zabezpečenou skládku. Povrchová úprava jednotlivých sklepů byla poté zakončena vhodným zásypovým materiálem. „Na průběh prací dohlížel autorizovaný statik a zároveň probíhal záchranný archeologický výzkum,“ zmiňuje Radka Mrkvičková.

Spolupráci se SFŽP, MŽP i dalšími subjekty, které se na projektu podílely, hodnotí Radka Mrkvičková jako vstřícnou. „Zejména se to projevilo při nutnosti ukončení odtěžování skalní horniny v jednom ze sklepních prostorů dříve, než bylo dosaženo sanačního limitu, na základě doporučení statika,“ vzpomíná. „Po zjištění zvýšené hodnoty přírodního arsenu v okolí sklepů byl sanační limit přehodnocen a byl zvolen vhodný způsob zabezpečení dna výkopů,“ dodává. Podle jejích slov se díky dotaci podařilo v hradním areálu minimalizovat rizika vyplývající ze zjištěného znečištění sklepních prostor způsobeného dlouhodobým skladováním přípravků obsahujících karcinogenní látky a v rámci revitalizace hradu tak nabídnout další víceúčelové prostory pro návštěvníky.

Město financovalo z dotací OPŽP i další projekty

V roce 2010 získalo město Strakonice dotaci z prioritní osy 4, Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, na stavbu sběrného dvora včetně vybavení. Další žádostí města Strakonice o poskytnutí podpory v rámci OPŽP byl v rámci 5. výzvy prioritní osy 3 specifického cíle 3.2 – Zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů záměr na rozšíření sběrného systému města Strakonice, při kterém byly pořízeny svozové sběrné nádoby na bioodpady o velikosti 140 a 240 litrů a velkoobjemové kontejnery.

V současné době nemá město připraveno do OPŽP žádný projekt. Bionádoby, jež se u občanů setkaly s velkým ohlasem, financuje město z vlastních prostředků, stejně jako polopodzemní kontejnery pořizované v rámci optimalizace kontejnerových stání ve městě. Hlavní sledovaný parametr, kterým je navýšení množství vytříděných odpadů, je totiž podle slov Radky Mrkvičkové v praxi nesplnitelný.