Krápníkové království má nový vstup

Rozsáhlý jeskynní systém Javoříčských jeskyní u obce Javoříčko na Litovelsku je výjimečný nejen svými rozměry, ale i mohutností a bohatostí krápníkové výzdoby. V jeho unikátní rozmanité a zachovalé krápníkové výzdobě najdeme encyklopedii krápníkových tvarů od jemných brček přes hůlkové, mrkvové i excentrické stalaktity, rozměrné sintrové záclony, stalagmity a obří sintrové kupy až po stěny pokryté stovkami čtverečních metrů sintrových kaskád a náteků. A všechna ta nádhera byla objevena teprve před osmdesáti lety. V roce 1954 pak byl vybudován provozní areál jeskyní, jehož stav v letech před rekonstrukcí i přes všechny opravy nevyhovoval nárokům současného provozu. „Jeho technický stav odpovídal šedesáti letům intenzivního používání. Nejhůře na tom bylo nádvoří – byla na něm špatná statika a hrozilo, že se může každou chvíli propadnout,“ popisuje Lubomír Přibyl ze Správy jeskyní ČR. Nápravu stávající situace nebylo možné řešit prostou rekonstrukcí budovy. „Naprosto už nevyhovovala dnešním potřebám jak zaměstnanců, tak návštěvníků jeskyně,“ dodává. Správa jeskyní ČR se proto rozhodla situaci vyřešit výstavbou nové provozní budovy.

Výstavba nové vstupní budovy byla součástí rozsáhlejšího projektu

Stavba nové provozní budovy Javoříčských jeskyní je výsledkem dlouhodobého plánu na obnovu provozního zázemí a technické infrastruktury zpřístupněných jeskyní. „Především se jedná o výstavbu nových provozních budov, generální rekonstrukce stávajících objektů, zvelebování vstupních areálů přiléhajících k jeskyním a v neposlední řadě výměnu technických zařízení uvnitř jeskyní, jako jsou chodníky, zábradlí, elektroinstalace, rozvody vody a další,“ přibližuje Lubomír Přibyl.

První akcí tohoto rozsáhlého záměru byla v roce 1995 rekonstrukce vnitřního vybavení Punkevních jeskyní. „Poté následoval jeden projekt za druhým podle toho, jak se dařilo zajišťovat finanční prostředky na jejich realizaci,“ vypráví a zdůrazňuje, že bez velké pomoci zřizovatele Správy jeskyní ČR, jímž je Ministerstvo životního prostředí, by se nepodařilo zrealizovat ani polovinu zamýšlených investičních akcí.

Od projektu k realizaci

V roce 2013 tedy nechala Správa jeskyní ČR zpracovat projektovou dokumentaci rozsáhlé rekonstrukce provozního areálu Javoříčských jeskyní. Bylo provedeno zaměření stávajícího stavu provozní budovy, byly obstarány vstupní údaje pro lokalizaci stavby, vypracovány architektonické a objemové studie, zabezpečeny průzkumy potřebné pro vypracování dokumentace i výběr staveniště, byla vypracována dokumentace přikládaná k návrhu na vydání územního rozhodnutí o změně stavby, vypracována dokumentace přikládaná k žádosti o vydání stavebního povolení ve spojeném řízení, projednána dokumentace s dotčenými orgány a organizacemi v průběhu a závěru projekčních prací, byla získány jejich souhlasy nutné pro podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, bylo zajištěno územní rozhodnutí o změně stavby včetně nabytí právní moci a zajištěno stavební povolení ve spojeném řízení.

Následně byla vypracována a podána žádost o dotaci z OPŽP v ose 6.2, vypsána veřejná zakázka na dodavatele stavby a poté, co byl dodavatel stavby vybrán, bylo možné přistoupit k realizaci projektu. Vlastní stavba byla zahájena v dubnu 2014 a v červnu 2015 byla dokončena. „Projekt byl součástí dlouhodobého plánu obnovy materiálně technické základny zpřístupnění jeskyní,“ doplňuje Lubomír Přibyl.

Samotná realizace projektu zahrnovala zejména výstavbu nové provozní budovy, zvětšené po celé délce o 1,5 metru do nádvoří, včetně instalace malé expozice o národní přírodní rezervaci Špraněk, jež je zařazena na seznamu evropsky významných lokalit, v prostoru před pokladnou a ve vstupu do jeskyně. Dále šlo o výstavbu sociálního zařízení pro veřejnost včetně zařízení pro zdravotně postižené, výstavbu dílny a skladů určených pro zajištění údržby jeskyně a objektů, výstavbu garáže určené pro služební vozidlo, zbudování inspekčního pokoje pro služební účely, rekonstrukci celé plochy nádvoří, které částečně tvoří strop nad dílnami a toaletami pro veřejnost, a stavbu stánku pro prodej upomínkových předmětů, jejichž prodej byl do té doby zajišťován v omezeném sortimentu v pokladně při prodeji vstupenek.

Jakkoliv kostrbatě a vyčerpávajícím dojmem celý proces od prvotní myšlenky po dokončenou stavbu působí, Lubomír Přibyl je s projektem po všech stránkách spokojen. „Objektivně musím konstatovat, že spolupráce se Státním fondem životního prostředí ČR i Ministerstvem životního prostředí při přípravě žádosti a následném financování probíhala bez zbytečných průtahů,“ konstatuje. „Jednání byla vždy věcná a racionální, faktury dodavatelům byly propláceny v době splatnosti,“ říká. Stejně spokojen je i se vstupní budovou. „V roce 2014 jsem psal do naší ročenky, že se mi projekt budovy osobně moc líbí a že předpokládám, že se bude líbit i návštěvníkům, a můj předpoklad se potvrdil. Na vzhled areálu máme od drtivé většiny návštěvníků velmi pozitivní reakce a z hlediska kvality provedení stavby je její užívání bez závažnějších problémů. A pokud se nějaké problémy vyskytly, byly ve spolupráci s projektantem, technickým dozorem a dodavatelem stavby vyřízeny k naší spokojenosti.“

To hlavní se skrývá v podzemí

Ročně navštíví jeskyně přes 40 000 návštěvníků. Reprezentativní vstupní budova je pro ně příjemným uvítáním, to hlavní se ale ukrývá v hlubinách země za ní. Javoříčské jeskyně označuje mnoho odborníků za jedny z nejkrásnějších v Česku. Svými přes šest kilometrů dlouhými sítěmi chodeb tvoří rozsáhlý krasový komplex.

Jeskyně se utvářely v několika vývojových fázích, kdy docházelo k podzemnímu soutoku dvou toků, jejichž vody byly odváděny do nižších úrovní jeskyně. Nejpodstatnější část Javoříčských jeskyní se utvářela pravděpodobně v průběhu třetihor, kdy docházelo vlivem zemětřesení k řícení stropů a stěn a ke vzniku velkých dómovitých prostor.

Část Javoříčských jeskyní nazývaná Svěcená díra byla pro místní lid přístupná odpradávna. Vypráví se, že zde lidé již ve třináctém století hledali úkryt před mongolskými nájezdníky. Její název pochází pravděpodobně z pobělohorské doby, kdy tam čeští bratři sloužili zakázané mše. Nejstarší kouřové nápisy na stěnách jsou ze začátku devatenáctého století.

Z celkové délky 6 000 metrů chodeb a síní je 760 metrů horního patra zpřístupněno veřejnosti. Velkolepé vstupní prostory vrcholí Dómem gigantů o délce šedesáti a výšce místy až dvaceti metrů s mohutnými pagodami stalagmitů, girlandami stalaktitů a barevnými sintrovými vodopády na stěnách. Veliké krápníky tu rostou už miliony let. Stáří je vůbec velkou dominantou zdejšího krasu. Jeskyně jsou suché, nenacházejí se tu žádné vodní toky ani jezera. Je to dáno tím, že řeka, která kdysi pomáhala vápencové útvary vytvářet, se dnes dostala daleko pod tehdejší úroveň. „Hladina řeky Špraněk, protékající krasem, je dnes asi sto metrů pod samotnými jeskyněmi. Dómy a krápníky se tady musely tvořit už před miliony let,“ míní vedoucí Javoříčských jeskyní Martin Koudelka.

Prohlídka pokračuje romanticky modelovanými chodbami s krápníkovou výzdobou mimořádně pestrých tvarů. Kromě toho, že jeskyně patří k nejkrásnějším u nás, jsou také největším zimovištěm netopýrů, především vrápenců, u nás. Jejich počet tu stále vzrůstá a v zimním období přesahuje 5 000 jedinců.

Ve stejném roce, kdy byl vybudován vstupní areál Javoříčských jeskyní, dokončila Správa jeskyní ČR ještě další dva projekty: výstavbu nové provozní budovy u Punkevních jeskyní a projekt obnovy návštěvnické infrastruktury jeskyní Moravského krasu, pod čímž se skrývá instalace vzdělávacích expozic uvnitř jeskyní Výpustek, Kůlna, Balcarka a Kateřinská a rozsáhlá expozice v prvním patře provozní budovy Výpustek. „Byly to první tři projekty, na jejichž realizaci Správa jeskyní ČR žádala o dotace z OPŽP a SFŽP,“ uvádí Lubomír Přibyl.

„Správa jeskyní ČR nyní žádá o dotaci z OPŽP na stavbu Domu přírody Českého krasu u Koněpruských jeskyní a výstavbu Návštěvnického střediska Chýnovské jeskyně. V současné době byly oba projekty výběrovou komisí řídicího orgánu OPŽP doporučeny k financování,“ uzavírá příběh další části rozsáhlého projektu.