Zámecký park je ozdobou Moravského Krumlova

Park se rozkládá na okraji města před západním průčelím dnešního zámku. Na místě zámku původně stával gotický hrad pánů z Obřan, jenž byl za pánů z Lipé přestavěn na renesanční zámek se zahradou podle návrhu Itala Leonarda Garuse z Bissonu. Tehdejší renesanční zahrada se nejspíše nacházela na opevnění nad příkopem před západním průčelím zámku a po zrušení hradního příkopu byla za pozdějších pánů z Lichtenštejna rozšířena a přeměněna v krajinářský neboli anglický park. O vznik parku se rozhodující měrou zasloužila kněžna Eleonora Marie z Oettingenu, manželka Karla Lichtenštejna, jež na Moravském Krumlově pobývala od roku 1772. V místě původního příkopu nechala vystavět dnešní klenutý tunel a založila zmíněný anglický zámecký park, v němž nechyběly rozličné sochy ani rybníčky se zlatými rybkami.

Bylo to v době, kdy anglické parky zažívaly velký rozmach. Šlechtici a majitelé panství byli ovlivněni romantismem, k němuž nedílně patřila záliba v dobrodružné literatuře, při jejíž četbě se člověka zmocňovala nostalgie po dávno uplynulých časech. Právě tehdy se v parcích začaly objevovat stavby, jež měly svým architektonickým vzhledem přivodit nádech starých časů, kdy se dvorní rytíři ucházeli o přízeň sličných dam. Častým cílem byla snaha o navození zádumčivé, sentimentální atmosféry, kdy hranice mezi samotným parkem a okolní krajinou nebyly jasně vymezeny. Jedná se o pravý opak takzvaného francouzského parku, který se těšil oblibě dříve než park anglický a jehož typickým příkladem je park ve Versailles. U anglického parku již není kladen důraz na jasně vymezené geometrické linie výsadby a úzkostlivě pravidelný řez tvarovaných stromů a keřů, často uzpůsobených do rozsáhlých přírodních bariér živých plotů.

V přírodněji pojatém parku jsou stromy a keře ponechány volnému růstu a dochází pouze k decentním úpravám jejich větvoví, a to zpravidla jen po poškození vlivem počasí. Významným prvkem anglického či chceme-li krajinářského parku je vodní živel, jenž tu požívá mnohem větší volnosti než v parku francouzském, kde je spoután soustavou všemožných fontán a vodotrysků. V parku anglickém dotvářejí atmosféru rybníčky a jezírka, klikatící se potůčky nebo uměle zbudované vodopády.

Hlavním motivem moravskokrumlovského anglického zámeckého parku se při lichtenštejnské přeměně stala dlouhá mírně stoupající louka s dálkovými výhledy na zámek a několik menších palouků se stromovými solitéry. Za cestou překlenutou spojovacím mostem byl park rozšířen kolem dalších dvou velkých palouků. Jeden z nich byl poset zdánlivě nahodilými remízky a protínala ho stromová alej. Ve stejné době byl upraven i dvůr s historickou kašnou a s alejí vedoucí od vstupu do dvora k zámku.

Hrabě Ferdinand Kinský v roce 1910 park rozšířil dále k jihu a stávající výsadbu malebných borovic, mohutných dubů a sbírky javorů v okolí zámku obohatil exotickými druhy dřevin, jako jsou břestovec, svitel a líska turecká. Tehdy také došlo k vybudování moderního terasového alpinia s květinovou zahradou v severní části někdejšího opevnění.

V letech 2004–2006 byla provedena nákladná obnova zámeckého parku, na niž díky dotaci z OPŽP navázala obnova v roce 2018.

„Vzhledem k tomu, že poslední rozsáhlá obnova parku proběhla v letech 2003–2006, bylo nutné zajistit návrh na pěstební opatření a kácení dřevin a novou výsadbu stromů a keřových skupin. Důvodem bylo zajištění bezpečnosti návštěvníků, aby se předešlo vzniku rizikových situací, jež by mohly ohrožovat jejich zdraví. Proto byl v roce 2016 odborem regionálního rozvoje po dohodě s vedením města předložen návrh na zpracování aktualizace projektové dokumentace obnovy parku, který byl schválen,“ říká Andrea Stejskalová, vedoucí odboru regionálního rozvoje. „Popudem pro zpracování aktualizace projektu bylo i možné využití dotací. Obojí vycházelo právě z projektové dokumentace původní regenerace,“ vysvětluje.

Na realizaci projektu se podíleli zástupci města: starosta Tomáš Třetina, místostarosta Zdeněk Juránek a členové zastupitelstva města, kteří celou akci podpořili. Kromě nich to byl také odbor regionálního rozvoje, který zajišťoval realizaci od zpracování projektové dokumentace po vlastní realizaci a součinnost při získání a administraci dotace, dále zpracovatel projektové dokumentace Pavel Šimek ze společnosti Florart, který zajišťoval i autorský dozor, a konečně firma Vykrut – zahradní služby, jež provedla vlastní realizaci.

Projekt byl realizován od července do prosince 2018, a to kontinuálně v několika krocích.

„Obsahem realizace byl celý soubor revitalizačních opatření,“ říká Andrea Stejskalová. Ten zahrnoval kácení zdravotně nevyhovujících stromů (hlavně nepůvodních druhů) a pěstební opatření na perspektivních stromech. „Bylo vysazeno celkem 97 nových stromů, které nahradily stromy pokácené a doplnily mezernatou strukturu parku,“ vypočítává paní Stejskalová. Pěstební opatření bylo provedeno na 372 stromech, a to především proto, aby byla prodloužena jejich perspektiva a zvýšena provozní bezpečnost. V tomto případě se jednalo o pěstební opatření na solitérních stromech, zmlazení solitérních a plošných skupin keřů a pročištění plošných stromových nárostů dřevin. „Pokáceno bylo 37 kusů dřevin, přičemž odstraněny byly pouze dřeviny s výrazně narušenou statickou stabilitou a s prudce sníženou vitalitou, stromy hynoucí a uhynulé,“ dodává.

Regenerace parku přispěla k celkové revitalizaci a obnově této významné krajinné zeleně. „Současně přispěla ke zvýšení bezpečnosti návštěvníků parku. Park je atraktivní příměstskou lokalitou a je vyhledáván občany města jak pro trávení volného času, tak pro pořádání řady společenských a kulturních akcí. V současné době je hojně využíván i hráči discgolfu,“ shrnuje celkové přínosy projektu jeho koordinátorka.

S žádáním o dotace z nejrůznějších zdrojů má Moravský Krumlov coby město bohaté zkušenosti. Jen z OPŽP v uplynulých letech získali dotaci například na energetické úspory objektu sokolovny, modernizaci sběrného dvora, nosič kontejnerů na tříděný odpad i nádoby na biologicky rozložitelný odpad a zlepšení energetických vlastností několika základních i mateřských škol.

„Komunikace se SFŽP, která probíhala prostřednictvím administrátora projektu, byla vždy bezproblémová. V současné době nemáme připraven žádný projekt, ale pokud by se objevil vhodný dotační titul, určitě bychom zažádali,“ shrnuje příběh regenerace zámeckého parku v Moravském Krumlově Andrea Stejskalová.