Jaká kryptoměna je šetrná k životnímu prostředí?

Jedním z klíčových problémů kryptoměn spočívá v dopadech, jaké mají digitální transakce na životní prostředí. Například těžba bitcoinu je obzvlášť energeticky náročná vzhledem ke komplexním matematickým výpočtům, které musí být provedeny, aby mohl vzniknout každý nový bitcoin. Když si to představíme v globálním měřítku, budeme překvapeni. Nakládat s kryptoměnami vyžaduje podobné množství energie, jaké na svůj provoz spotřebuje jedna malá země.

A protože se hlasy upozorňující na nemalé dopady používání kryptoměn na životní prostředí ozývají čím dál tím častěji, investoři se přirozeně poohlížejí po nových možnostech, jak spokojeně užívat všech výhod digitálních měn ekologičtějším způsobem. Pochopitelně neexistují ani dvě kryptoměny, které by si byly podobné, a stejně tak je to i s jejich dopady na prostředí, ve kterém žijeme.

Které z dnes dostupných kryptoměn jsou tedy nejekologičtější, když se na ně podíváme prizmatem toho, jak se odborníci zasazují o to, aby jejich ekologické škody byly co nejmenší?

Známá neznámá kryptoměna

Termín kryptoměna byl ještě před deseti lety poměrně neznámý. Dnes ho zná téměř každý. Vztahuje se k digitální či virtuální formě měny, jejímž základem je umění kryptografie za použití vysoce komplexních zašifrovaných algoritmů. Jsou vytvořeny tak, aby byly až nepředstavitelně bezpečné a prakticky absolutně bez možnosti falšování. Jsou to digitální aktiva odolná vůči inflaci a jednoduše přenosná.

Pravděpodobně nejznámější formou kryptoměny je bitcoin, jenž byl coby první decentralizovaná kryptoměna vypuštěn do světa v roce 2009. Tvůrcem, který stojí za jeho vznikem, je Satoshi Nakamoto, ale jedná se pochopitelně o pseudonym. Ve skutečnosti je pravá identita stvořitele bitcoinu stále zahalena rouškou tajemství i přesto, že několik předních světových vědců a inženýrů prohlašuje, že u zrodu této světově proslulé digitální měny stáli právě oni.

Kryptoměna není blockchain

Výrazy kryptoměna a blockchain se často zaměňují, ale každý znamená něco úplně jiného. Blockchain je v informatice speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak ze strany samotných uzlů peer-to-peer sítě. Jednodušeji řečeno je to samotná technologie, na které jsou kryptoměny závislé. Vytváří základ některých nejznámějších kryptoměn na světě jako třeba bitcoinu.

Bitcoin přitom samozřejmě není jedinou kryptoměnou, která využívá blockchain. Na tuto hlavní účetní knihu spoléhají mnohé z virtuálních aktiv. S použitím kryptografie propojuje blockchain obrovské množství záznamů, které se označují jako bloky. Informace v žádném bloku nemohou být nikdy pozměněny, neboť každý je propojen prostřednictvím dat, která obsahuje. Díky tomuto neskutečně robustnímu stupni zabezpečení se kryptoměny založené na blockchainu staly tolik populárními.

Ekostopa kryptoměn není malá

Odvrácenou stranou mince v případě kryptoměn zůstává ovšem fakt, že životnímu prostředí nedělají žádné dobro. Na první pohled by se to nemuselo zdát, druhý pohled už není zdaleka tak lichotivý. Ekostopa kryptoměn je totiž nemalá.

Množství energie, které je potřeba dodat algoritmu vytvářejícímu danou kryptoměnu, je obrovské. I když by tato energie mohla být získávána z obnovitelných zdrojů, ve skutečnosti se tak neděje. Hlavním těžařem bitcoinu je Čína a 60 % energie využívané k těžbě pochází ze spalování uhlí.

Když si uvědomíme enormní objem kryptoměn a vzrůstající poptávku po těžbě bitcoinu, je jasné, že máme problém. Kryptoměny založené na technologii blockchain v současnosti spotřebovávají podobné množství energie jako mnohé malé země a jejich popularita přesto roste. S rostoucí poptávkou vzrůstá i potřeba většího přísunu energie v kryptoměnovém průmyslu.

Zatímco celkově mají kryptoměny neblahé dopady na životní prostředí, některé jsou ekologičtější než jiné a objevují se nové. Trend, který se světem digitálních a virtuálních aktiv začíná pomalu prolínat, už dobře známe. Je to trvalá udržitelnost.

Trvale udržitelné kryptoměny jsou stále oblíbenější, nejvíce Chia a IOTA, ale také třeba Nano. Obejdou se bez těžby, a tudíž i bez těžařů – a tím se jejich ekostopa zásadně snižuje.