Ryby mohou po Smědé znovu volně putovat

Migrační chování je u ryb, podobně jako u jiných migrujících organismů, přirozeným mechanismem. Pohyb je pro ryby jedním z nejdůležitějších prostředků, jak dosáhnout co možná nejoptimálnějších podmínek k životu, a pomáhá tak udržovat životaschopnost rybích populací. Nejčastěji ryby migrují při vyhledávání potravy, v době rozmnožování nebo při hledání vhodného útočiště. Pokud je tento mechanismus narušen, možnosti pro dosažení optimálních potravních, rozmnožovacích, úkrytových a dalších podmínek jsou omezené a roste riziko degradace, ať už přímo postižených populací, či druhotně celých rybích společenstev.

Činností člověka bohužel došlo k drastickým změnám v říčních ekosystémech a velká část našich toků byla fragmentována. Koryta českých řek byla zregulována a napřímena, na řekách byly vybudovány rozsáhlé přehradní nádrže a neprůchodné jezy. V důsledku toho byla na mnohých místech narušena funkční integrita vodních toků a tím byly podmínky pro život některých druhů natolik znevýhodněny, že již vyhynuly nebo jim vyhynutí hrozilo či hrozí.

V posledních letech se proto správci vodních toků za podpory nejrůznějších programů snaží tyto škody napravovat. Jedním z projektů financovaných z OPŽP bylo i vybudování rybího přechodu u Zámeckého jezu na Smědé ve Frýdlantu.

Zdejší úsek řeky je biotopem mihule potoční (Lampetr planeri), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a vranky obecné (Cottus gobio). „Zbudování rybího přechodu tu umožnilo poproudové a protiproudové migrace širokého druhového spektra ryb a mihulovců,“ uvádí Michal Vávra z Povodí Labe.

Řešené území Smědé, na které byl rybí přechod vybudován, se nachází v ochranném pásmu kulturní památky, památkové zóny, rezervace, ale také železnice. Výsledná stavba vytváří jeden funkční celek a není rozdělena na stavební objekty.

„Samotný rybí přechod byl navržen formou obtokového tůňového kanálu s dělícími balvanitými přepážkami. Obtokové koryto je složeno ze tří dílčích úseků. Horní a dolní úsek je vzhledem k prostorovým limitům veden ve žlabu tvořeném opěrnými železobetonovými zdmi. Tyto zdi jsou na pohledových plochách obloženy kamenem. Střední úsek je tvořen otevřeným nepravidelným lichoběžníkovým korytem. Geometrické a hydraulické parametry konstrukce rybího přechodu byly navrženy tak, aby vytvářely příhodné podmínky pro široké spektrum migrujících ryb a druhová nebo velikostní selekce byla minimální,“ popisuje Michal Vávra. „Koryto rybího přechodu je rozděleno balvanitými přepážkami na jednotlivé tůně. Přepážky tvoří balvany bez ostrých hran s přesně definovanou šířkou průtočných štěrbin. Tůně jsou oproti dnu průtočných štěrbin na přepážce zahloubeny o minimálně 0,4 metru a dno je pokryto hrubozrnným dnovým substrátem.“

Rybí přechod má celkovou délku 85,5 m, celkový výškový spád 3,15 m a celkový podélný sklon 1 : 26. Jako doplňkové opatření pro zlepšení navigace migrujících jedinců v příčném profilu toku v podjezí byla provedena úprava dna mezi vstupem do rybího přechodu a pravým břehem odtěžením materiálu tak, aby vznikla naváděcí proudnice směřující ke vstupu.

„Stavba probíhala ve smluvně stanoveném časovém úseku. Během stavby byly uspokojivě řešeny technické a technologické otázky mezi zhotovitelem stavby, objednavatelem a autorem projektové dokumentace,“ hodnotí Michal Vávra.

Poměrně zásadním momentem byla při výstavbě povodňová událost ve dnech 20.–21. června 2020, tedy těsně před dokončením stavby, kdy bylo dosaženo 3. stupně povodňové aktivity a průtoky byly na hranici tzv. pětileté vody.

„Letní měsíce roku 2020, kdy probíhala závěrečná fáze výstavby, byly ve znamení vyšších průtoků. Stavba byla průběžně kontrolována odborným pracovníkem AOPK Liberec, který rovněž provedl měření jednotlivých přepážek po dostavbě průtoků v nich a konstatoval velmi solidní soulad se schválenou projektovou dokumentací,“ zaznívá z podniku Povodí Labe, který vybudování rybího přechodu na Smědé realizoval.

Stavba byla kolaudována vodoprávním úřadem ve Frýdlantu a pro ověření funkčnosti rybího přechodu je zajištěn odborný dvouletý biomonitoring.

Realizací stavby došlo ke zprůchodnění migrační překážky v úseku navazujícím po 2,3 km po toku na EVL NATURA 2000 a tím došlo k naplnění opatření Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe.