Monitorovací výbor řešil nové programové období OPŽP
Prvním cílem bylo Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí, kterému nikdo neřekne jinak než Krtek. Architektonicky oceňovaná nenápadná budova je místem pro vzdělávání dětí a pro komunitní setkávání obyvatel z okolí. Krtka provozuje a spravuje Správa Krkonošského národního parku, na centrum se jí podařilo získat dotační podporu z OPŽP, podobně jako na mnoho dalších projektů.
Z Vrchlabí se výprava přesunula do lesů v okolí Harrachova. Během terénní pochůzky v oblasti Mrtvý vrch a Kyselý kout byly představeny některé z projektů, které mají za cíl stabilizaci lesních ekosystémů či ochranu populace tetřívka obecného.
Po exkurzích následovalo jednání Monitorovacího výboru. Jeho předseda a náměstek Ministerstva životního prostředí pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Jan Kříž v úvodním slově shrnul aktuální stav operačního programu. Uvedl, že čerpání unijních prostředků probíhá bez problémů a program s předstihem splňuje klíčové milníky. Z celkové alokace 72 miliard korun chybí k rozdělení 14 miliard.
Připomenul, že je připraveno 1,7 miliardy korun na projekty pro hospodaření s dešťovou vodou v obcích, díky nimž se obce mohou lépe adaptovat na změny klimatu, především na nerovnoměrné rozložení srážek v roce. V prioritní ose 2 jsou aktuálním tématem kotlíkové dotace. Ty se v některých krajích už naplno rozeběhly a lidé o ně mají veliký zájem.
Dále Monitorovací výbor schválil změny v pravidlech pro žadatele. Nově bude možné využít dotační podporu i pro objekt, který je částečně vlastněn neoprávněnými příjemci podpory. Například obec bude mít možnost zateplit svoji část objektu, i když jí jiné části budovy nepatří.
Mezi podporované aktivity nově patří dešťové zahrady, do způsobilých výdajů na výsadbu dřevin bude možné zahrnout také mobilní zavlažovací prvky.
Na jednání Monitorovacího výboru byly vedle dosavadního průběhu programu prezentovány i plánované budoucí kroky. Do konce roku 2019 zbývá vyhlásit čtyři výzvy za 950 milionů korun, peníze půjdou na protipovodňová opatření, odpady a staré ekologické zátěže.
Na závěr jednání byly představeny základní body přípravy Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 na národní úrovni. Česká republika by se chtěla zaměřit především na podporu výroby nízkouhlíkové a čistší energie, na boj s klimatickou změnou a zlepšení udržitelného vodního hospodářství, dále si klade za cíl zlepšit přechod na oběhové hospodářství.
