Norské fondy navýšily alokaci
„O navýšení celkové alokace programu Norských fondů jsme intenzivně usilovali již od ukončení naší první výzvy SGS-3 Oslo, která se zaměřila na přípravu adaptačních a mitigačních strategií na lokální úrovni. Ve výzvě jsme obdrželi mnoho kvalitních žádostí a považovali jsme za nešťastné, že po vyčerpání prostředků nám pod čarou stále zůstala celá řada opravdu zajímavých projektů,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky.
„Obrátili jsme se proto na kolegy z Ministerstva financí České republiky a Norské environmentální agentury, která zastupuje v našem programu donorskou stranu, a požádali o navýšení celkové alokace. V listopadu loňského roku jsme byli informováni, že na dotační projekty v oblasti ochrany životního prostředí získáme dalších 2,32 milionů eur. Další finanční prostředky připojí Státní fond životního prostředí ČR ze svých zdrojů a celkové navýšení alokace dosáhne částky 2,73 milionů eur, tedy zhruba 71 milionů korun,“ dodává Petr Valdman.
Navýšení rozpočtu bude primárně využito k financování projektů, které spadly pro vyčerpání prostředků do zásobníku žádostí. Jedná se o projekty přijaté v rámci klimatické výzvy Oslo a výzvy Bergen, jež podporuje přírodě blízká opatření vycházející z navržených z adaptačních a mitigačních strategií. „U našich žadatelů jsme zaznamenali velký zájem o výzvy, které reagují na změnu klimatu. Jinak tomu nebylo ani u výzvy Bergen, kde podané žádosti převýšily původní plánovanou alokaci o více než 100 procent. Proto jsme se rozhodli, že většina ze získané rezervy bude využita právě pro tuto výzvu,“ popisuje Petr Valdman. Zbylou částku Fond přesune na chystanou dvoukolovou výzvu „Call 3B Trondheim“, která podpoří pilotní projekty na ochranu vod před znečištěním zbytky léčiv. Její vyhlášení je plánováno na začátek dubna.
V roce 2021 plánuje Státní fond životního prostředí ČR vyhlásit z programu Norských fondů celkem čtyři nové výzvy. Týkat se budou pilotních projektů v ekosystémech, ochrany vod před znečištěním zbytky léčiv a pořízení infrastruktury či tvorby nových analytických metod v oblasti monitoringu znečišťujících látek v povrchových vodách. Chybět nebude ani podpora senzorického monitoringu kvality ovzduší z pohledu vlivu lokálních topenišť.
