Úsporné stavby mají zelenou, o dotace je enormní zájem
Od ledna příštího roku vstupují v platnost přísnější normy pro spotřebu energií v nových domech, vyžadující kvalitnější stavební materiály, úsporné technologie a využití obnovitelných zdrojů energie. S jejich financováním pomáhají dotace z programu Nová zelená úsporám, zájem o ně v posledním roce enormně narůstá.
Za úspěchem programu stojí širší nabídka dotací i jednodušší vyřízení
„Již loni na podzim jsme program Nová zelená úsporám, zaměřený na podporu rodinných a bytových domů, významně zatraktivnili, když jsme mimo jiné zavedli možnost získat dotaci i na zateplení svépomocí nebo na výstavbu domů nejen v pasivním, ale i v nízkoenergetickém standardu. Tato opatření zpřístupnila program Nová zelená úsporám většímu množství zájemců,“ uvádí k úspěchu dotačního titulu ministr životního prostředí Richard Brabec, do jehož rezortu program spadá, a dokládá jej aktuálními výsledky čerpání. „Za poslední rok jsme zaznamenali nárůst objemu požadovaných prostředků oproti stejnému období předchozích let o 39 %. V oblasti obnovitelných zdrojů vzrostl nejvíce zájem o fotovoltaiku, a to o téměř 60 %. V oblasti dotací na výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností s důrazem na použití obnovitelných zdrojů energie byl zájem také více než dvojnásobný. Za pět let od spuštění programu jsme na moderní a ekologické bydlení vyplatili téměř 30 tisícům žadatelů přes 5,7 miliardy korun,“ shrnuje a zdůrazňuje, že širší nabídka podporovaných oblastí spolu se zjednodušením administrativy a snahou ušetřit přesvědčila i ty zájemce o dotace, kteří doposud váhali.
Rekordní zájem o dotace na úsporné bydlení potvrzuje i ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad program administruje: „Od října 2018, kdy jsme program výrazně inovovali, žádostí přibylo a stále přibývá. Rekordní byl letošní červenec, na Fond dorazilo přes 1 100 žádostí o dotaci.“
Příspěvek může kompenzovat vyšší vstupní náklady na stavbu
Poptávku po dotacích na úsporné bydlení bezesporu zvýšila i změna legislativy. Po implementaci evropské směrnice došlo ke zpřísnění požadavků na energetickou náročnost nových budov a od 1. ledna 2020 budou muset všechny novostavby splňovat parametry domu s téměř nulovou spotřebou energie. Výhodou pro majitele je úspora provozních výdajů, kvalitnější bydlení a nižší zátěž životního prostředí, v počátku si ale připlatí. Zvýšené pořizovací náklady pomůže stavebníkům pokrýt právě dotace z programu Nová zelená úsporám, výše příspěvku totiž není vůbec zanedbatelná. „Splní-li novostavba parametry nízkoenergetického domu, získá žadatel až 150 tisíc korun. V případě naplnění standardu pasivního domu je příspěvek až 300 tisíc korun a při pořízení obnovitelného zdroje energie, například výkonnějšího solárního systému, se vyšplhá až na 450 tisíc korun,“ upřesňuje finanční přínos programu Petr Valdman.
Program Nová zelená úsporám však neřeší jen novostavby a obnovitelné zdroje energie. Významně podporuje i energeticky úsporné rekonstrukce starších domů. O příspěvek na částečné či komplexní zateplení má zájem dokonce polovina všech žadatelů. Dotace se u zateplení pohybuje v průměru kolem čtvrt milionu korun, dosáhnout může až 550 tisíc korun.
Program Nová zelená úsporám běží stabilně od roku 2014 a patří mezi velmi úspěšně fungující dotační tituly Ministerstva životního prostředí. Podporuje energeticky úsporné stavby a rekonstrukce rodinných a bytových domů, solární systémy a další ekologické zdroje energie. Od spuštění programu přijal Státní fond životního prostředí ČR celkově 47 332 žádostí o podporu ve výši 10,8 miliardy korun.
Úsporné budovy pro veřejnost podporuje Operační program Životní prostředí
Podobně rezort posílá prostředky na rekonstrukce veřejných budov či jejich výstavbu v pasivním energetickém standardu, a to z Operačního programu Životní prostředí. „V této oblasti jsme podpořili již 1 878 projektů dotací ve výši téměř 8 miliard korun. V uplynulém roce se nám podařilo nastavit vyšší míru podpory pro tzv. architektonicky cenné budovy, které zatím nespadají do oblasti památkové ochrany, ale lze u nich objektivně hovořit o určité architektonické relevanci. Jedná se zejména o budovy z předrevoluční doby sedmdesátých a osmdesátých let,“ uvádí ministr Brabec.
