Výzva Rago řeší invazní druhy i biotopy v hnědouhelných lomech

Výzva, jejímž cílem byla podpora aplikace výstupů vědeckovýzkumných projektů do praktické ochrany životního prostředí či podpora přenosu příkladů dobré praxe ze zahraničí, čerpá prostředky z programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu financovaného z Norských fondů 2014–2021.
„Zájem o podporu tohoto typu projektů byl opravdu velký a ze strany Fondu na něj budeme reagovat mírným navýšením rozpočtu výzvy tak, aby na finanční prostředky dosáhlo více projektů. Budeme tak schopni podpořit projekty za téměř 170 milionů korun,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Z výzvy Rago bylo možné získat podporu v rozmezí od 5,2 do 26 milionů korun na projekty, jejichž cílem je ochrana ekosystémů a biodiverzity prostřednictvím aplikace nových inovativních postupů. Projekty byly v prvním kole výzvy nejprve hodnoceny Expertní komisí, která z 31 předložených projektových námětů doporučila devatenáct do druhého kola výzvy. Mezi úspěšné žadatele druhého kola patří například Český svaz ochránců přírody, který se bude věnovat problematice regionálních směsí osiv jako účinného nástroje pro ochranu biodiverzity lučních ekosystémů, Ostravská univerzita s projektem zaměřeným na metody inkubace jiker ohrožených druhů ryb a mihulí, či Muzeum města Ústí nad Labem, které přináší projekt pro management biotopů v oblasti hnědouhelných velkolomů na Mostecku.

Důležitou součástí programu Norských fondů je podpora spolupráce, která vzniká mezi českými subjekty i na mezinárodní úrovni. „Proto nás potěšilo, že se do projektů i v rámci této výzvy zapojil vysoký počet partnerských organizací z Česka i z dalších evropských států. Mezi zahraniční partnery patří například Norská univerzita vědy a technologie v Trondheimu, Slovenská ornitologická společnost či britská Coventry University. Pokud navíc u některých projektů vidíme během administrace žádosti potenciál pro hlubší vzájemnou spolupráci, vždy žadatele informujeme a zprostředkujeme jim kontakt,“ doplňuje Petr Valdman. To se v případě výzvy Rago stalo například u projektů České zemědělské univerzity a České společnosti ornitologické, které se shodně zaměřují na téma plovoucích ostrovů jako nástroje pro zvýšení biodiverzity vodních ekosystémů, a nabízí se jim příležitost k výměně zkušeností a aktivní spolupráci na propagaci tohoto tématu.

Realizace podpořených projektů bude ukončena do 30. dubna 2024, kdy končí aktuální období Norských fondů.

Na pilotní farmě „Amálie“ zavedou inovativní nástroje na adaptaci krajiny a podporu biodiverzity
Největší projekt výzvy připravila Česká zemědělská univerzita. Lokalita Amálie na Rakovnicku je dějištěm jednoho z pilotních projektů konceptu tzv. chytré krajiny. V rámci projektu se uskutečňují konkrétní aktivity ke zvýšení adaptace krajiny na klimatickou změnu. Na výměře zhruba 500 ha zemědělské půdy v majetku univerzity jsou realizována opatření směřující zejména k efektivnímu nakládání s vodami, výsadbě nových alejí, zakládání nektarodárných biopásů, obnově přirozeného mokřadu, zajištění erozí ohroženého svahu, úpravě osevních postupů nebo k monitoringu hydrologického režimu. Všechna opatření fungují ve vzájemném souladu. Vzniklé komplexní řešení využívá aktuálního stavu poznání a přenáší nejnovější vědecké poznatky do praxe.

Amálie je pro ČZU zásadním a unikátním prostředím, které již řadu let reprezentuje aktivní a inovativní přístup specialistů mnoha oborů k řešení výzev spjatých s klimatickou změnou. Svým pojetím slouží také jako demonstrační lokalita a prostřednictvím naučné stezky o jednotlivých realizacích informuje nejširší veřejnost přímo v terénu.

„Projekt podpořený z výzvy Rago nám umožní významně rozšířit stávající aktivity na Amálii, zejména o podporu agrolesnictví, technologii solární energií poháněného přečerpávání vody, zajištění půdoochranných systémů, rozšíření sběru dat a další propagaci problematiky směrem k veřejnosti. Vznikne podpůrný rozhodovací systém, který umožní transfer vyvíjených opatření na další ohrožená území. Podpora ze strany Norských fondů je nepostradatelná pro samotný rozvoj konceptu chytré krajiny, ale, jak je patrno z úspěchů našich projektových řešitelů, i pro další aktivity Fakulty životního prostředí ČZU,“ popisuje plánované aktivity řešitel projektu Petr Máca.