Krátké zprávy

Střední škola zahradnická a zemědělská A. E. Komerse v Děčíně má od nového školního roku k užívání nové moderní skleníky. Sloužit budou pro výuku zahradnických oborů. V rámci revitalizace území se musel odstranit původní objekt a místo něj se postavila nová víceúčelová stavba. Dále se musel vybudovat navazující uzavřený průjezdný objekt sloužící k propojení nového objektu s původními skleníky a k manipulaci a distribuci rostlinného materiálu. Postavila se účelová komunikace a další účelové stavby pro zahradnictví. Vybudovala se nadzemní nádrž se studnou pro zálivkovou vodu, žumpa, kontejnerovna, fóliovníky či stínoviště. Stavební práce vyšly na 62 milionů korun a z toho 50 milionů pokryla dotace z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Společnost Holcim Česko podepsala na začátku září smlouvu na výstavbu nové linky na zpracování kalcinovaných jílů. Projekt zahrne nejen samotnou stavbu linky, ale také začlenění nových technologií. Ty mají snížit energetickou náročnost výroby a odbourat závislost na fosilních palivech. Výstavba linky bude oficiálně zahájena v lednu 2025. Bezmála třetinu nákladů, 330 milionů, pokryje dotace z Modernizačního fondu Ministerstva životního prostředí. „Tato investice je důležitým milníkem na naší cestě k dekarbonizaci. Budeme moci zachovat výrobu kvalitních produktů, které jsou prospěšné nejen lidem, ale i planetě. Holcim se stává průkopníkem v této oblasti a jsme první, kdo k takové změně přistoupí,“ zdůraznil Berthold Kren, ředitel Holcim pro střední Evropu.

Městu Vrchlabí se podařilo v rámci Národního programu Životní prostředí získat dotační podporu projektu revitalizace devíti vytipovaných míst pro tříděný odpad, kde dojde k instalaci aretačních prvků, zajišťujících stabilitu kontejnerů a pevných zástěn. „Snažíme se postupně kultivovat hnízda na tříděný komunální odpad, což je poměrně finančně náročné. Abychom snížili náklady města, postupujeme po etapách a nyní i s pomocí dotace,“ doplnil Alfred Plašil, místostarosta Vrchlabí. Starosta Jan Sobotka uzavřel: „O odpadech se bavíme velice často. Řešíme celkovou koncepci, jak se na téma odpadů dívat. Tříděný odpad je třeba někam dávat. Proto je ve městě kolem devadesáti odkladních míst (hnízd). Naší snahou je rozprostřít je do prostoru města tak, aby je lidé neměli daleko.“

Moderní nízkoemisní teplárna za 2 miliardy korun se buduje v Dětmarovicích v Moravskoslezském kraji. Nové energetické zařízení Skupiny ČEZ zajistí centrální dodávky tepla pro Bohumín a Orlovou. Biomasové a plynové zdroje nahradí současné černouhelné kotle. Teplárna sníží emise CO2, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek o 94–98 %. První objekty už vznikají a budou dokončeny letos. V následujících dvou letech vyrostou v Dětmarovicích nové nízkoemisní zdroje: 8MWt biomasová kotelna, dvě 11MWt kogenerační jednotky a záložní a špičková plynová kotelna o výkonu 3× 9 MWt. První objekty se již nyní realizují. Projekt kogeneračních jednotek a biomasové kotelny bude podpořen dotacemi Modernizačního fondu z programu HEAT.

Příbram bude žádat o dotaci na první etapu rekonstrukce čistírny odpadních vod, chce získat 25 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Náklady na první etapu se odhadují na 150 milionů korun. „První etapa je nezbytná k ukončení uzávěry, kterou na čistírnu odpadních vod máme. Je to technický zásah – rekonstrukce zařízení, zkapacitnění, výměna technologií a příprava na další etapy rekonstrukce čistírny odpadních vod, ke kterým dojde v následujících letech,“ uvedl starosta Příbrami Jan Konvalinka. Město chce do dvou měsíců vypsat soutěž na zhotovitele. Cílem je, aby v prvním pololetí roku 2027 byla zrekonstruovaná čistička v provozu. Rekonstrukce čistírny má zvýšit její kapacitu. Nově by měla vystačit pro 65 000 obyvatel, nyní je to asi 40 000 obyvatel.

Východočeské muzeum se může pochlubit novým přírůstkem ve svém vozovém parku. Díky dotaci z Národního programu Životní prostředí získalo užitkové nákladní elektrické auto. Tento ekologický a tichý dopravní prostředek přináší mnoho výhod a užitečných funkcí, které muzeum využívá při každodenním provozu a péči. Nevelké auto s korbou se stalo pomocníkem při široké škále činností. Jednou z klíčových oblastí je péče o zeleň na rozlehlých zámeckých valech. Automobil také výrazně usnadňuje logistiku spojenou s výstavami. Jeho kompaktní rozměry a schopnost tiše a efektivně operovat v areálu zámku umožňují bezproblémovou a rychlou manipulaci s exponáty.

Po dvouleté rekonstrukci se do areálu střední průmyslové školy a učiliště vrátili žáci, kteří se budou moci sami podílet na nastavení části technického zařízení, ale i na samotném vybavení. V části areálu – rohové budově A – se podařilo snížit spotřebu energie o více než polovinu. „A to díky výměně oken, samozřejmě zateplení, rekonstrukci topné soustavy, osvětlení v učebnách a instalaci větrání s rekuperací odpadního tepla,“ popsala úsporná opatření náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro regionální rozvoj Hana Hajnová s tím, že kraji se na tento projekt podařilo získat dotaci ve výši 3,7 milionu korun z Národního plánu obnovy. Díky přestavbě se dílny rozrostly mimo jiné také o třetí školní kadeřnickou provozovnu ve městě, služby žáků tohoto oboru jsou velmi poptávané.

O více než 50 % bude snížena spotřeba energií rohového objektu „A“ v ulici Křemešnická, která je součástí Střední průmyslové školy a Středního odborného učiliště Pelhřimov. Kromě zateplení a výměny oken byla součástí komplexního projektu zvýšení energetické účinnosti také rekonstrukce otopné soustavy, osvětlení a v prostorách učeben instalace nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. Rekonstrukce probíhala společně s výstavbou nových dílen, které na objekt bezprostředně navazují a jsou vzájemně propojené. Do budovy investoval kraj Vysočina, využil k tomu i dotaci z Národního programu Životní prostředí.

Po celkové rekonstrukci se otevřel Národní dům v Hradci nad Moravicí, stalo se tak u příležitosti výročí 115 let od jeho otevření. Součástí rekonstrukce, která probíhala od konce roku 2022, bylo vybavení interiérů nábytkem, elektrospotřebiči a audiovizuální technikou. Upraveno bylo také prostranství a zeleň kolem budovy. Celkové konečné náklady na rekonstrukci Národního domu činí 68 milionů korun s tím, že přes 6 milionů korun pokryla dotace z Národního programu Životní prostředí. Moderní kinosál bude využíván nejen k filmovým projekcím, ale také k divadelním představením, koncertům a dalším akcím.

Město Prachatice zahájí projekt instalace dvou fotovoltaických elektráren na veřejných budovách, konkrétně na krytém plaveckém bazénu a na čtyřech objektech čistírny odpadních vod. Prachatice na sluneční elektrárny získaly dotaci z Modernizačního fondu. Fotovoltaiky by měly být dokončeny do 31. října 2024. FVE budou sloužit pro přímou spotřebu dotčených budov a případné přetoky budou dodávány do distribuční sítě. Instalací FVE město přispěje k ochraně životního prostředí, k větší soběstačnosti, jelikož část spotřeby elektřiny samo vyrobí, k úspoře nákladů a ke snížení své uhlíkové stopy.

V Moravskoslezském kraji mají dalších deset projektů, které úspěšně prošly hodnocením a získaly tak doporučení k financování z Operačního programu Spravedlivá transformace. Celková výše výdajů těchto projektů je cca 62 milionů korun. Jedná se například o projekty Zvelebení území zasaženého těžbou v oblasti mezi Brušperkem a Brušperským lesem: projektová dokumentace pro cyklostezku, naučnou pěší stezku a revitalizaci malé vodní nádrže; Vytvoření zázemí pro rekreační areál Karvinského moře: kontejner pro obsluhu (občerstvení, zapůjčení sportovního vybavení) a skladovací kontejner; Cyklostezka v Havířově I: vybudování cyklostezky na ul. ČSA v úseku od ul. Hlavní třída po park na nábřeží a další projekty.

Během srpnového Olympijského festivalu u Jezera Most se veřejnost mohla seznámit se strategickými projekty, které jsou financovány Operačním programem Spravedlivá transformace. Ten je řízen Ministerstvem životního prostředí a zaměřuje se právě na pomoc v regionech, které byly nejvíce zasaženy těžbou uhlí, což je Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, pro které má z Evropské unie připraveno přibližně 42 miliard korun. Strategické projekty vzešly z potřeb v uhelných krajích a jejich cílem je podpora transformačního procesu v nich. Z jejich aktivit budou těžit malé a střední firmy včetně začínajících, značná část investic míří do výzkumu a vývoje nebo obnovy území.

Od června do září se na svazích mezi Ovčárnou a Petrovými kameny v národní přírodní rezervaci Praděd budou pást ovce. Novinkou je, že se jedná o volnou pastvu, stádo bude hlídat pastevec společně s ovčáckými psy. Přepásání horských holí pomůže zdejším vzácným rostlinám, jako je třeba zvonek vousatý, které odtud kvůli změnám v hospodaření téměř vymizely. Pastvu bude provádět spolek Stránské ze Stránského u Rýmařova, který zajistí pastevce s ovčáckými psy. Kvůli klimatické změně a ukončení hospodaření ve čtyřicátých letech minulého století zde dochází k šíření borůvčí a dalších konkurenčně zdatných druhů, které mnohde vytlačily například jestřábníky, zvonky, sasanky narcisokvěté, violky a některé druhy orchidejí. Volná pastva je nejlepším způsobem péče o horské trávníky a rostliny a živočichy, kteří jsou na nich doma.

Brněnští radní doporučili zastupitelům schválit finanční prostředky na modernizaci kuchyně Základní školy Milénova. „Díky modernizaci se sníží energetická náročnost provozu kuchyně, zatímco kapacita prostoru zůstane stejná. Rekonstrukce zahrnuje obnovu varné a výdejní technologie, mycích strojů, chladicích a mrazicích zařízení i některých přístrojů pro zpracování surovin. Součástí budou také menší stavební úpravy s modernizací související. Počítá se s úsporou energie přibližně o 32 procent,“ uvedla radní pro oblast školství Irena Matonohová. Město připravuje žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí financovaného Evropskou unií.

Rovnou a příkře stoupající pěšinu, po níž vede modrá turistická trasa od Obřích skal na vrchol Šerák v národní přírodní rezervaci Šerák-Keprník v Jeseníkách, dlouhodobě poškozuje nadměrná eroze. Proto ji Lesy České republiky ve spolupráci s dobrovolníky i Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR upraví do serpentin. Stávající systém jednoduchých svodnic není efektivní, zvláště v úseku pěšiny vedené do prudkého svahu. „Voda tam unáší zeminu a místo ušlapané hlíny zůstávají dnes na cestě jen kameny. Proto chceme spád zmírnit a erozi tak zpomalit,“ řekl lesní správce z Jeseníku Filip Beneš a velmi ocenil spolupráci a iniciativu místních turistů a nadšenců, kteří se na úpravě trasy podílejí. Práce začaly v červnu a skončí v říjnu, možná i dřív. Turisty nečekají žádná omezení.

Černovice z okresu Pelhřimov a Kamýk nad Vltavou z příbramského okresu se staly vítězi druhého ročníku soutěže Zelená obec roku. V kategorii Sociální počin roku získalo ocenění město Karviná. Odborná porota posuzovala u přihlášených obcí a měst zejména jejich dlouhodobé vize, inovativnost, ekonomickou smysluplnost nebo zapojení občanů. Zaměřovala se na energetické úspory, ekologičtější způsoby vytápění, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadbu zeleně, instalaci vegetačních střech a fasád nebo zodpovědný vztah k přírodě. Černovice zaujaly porotu zejména svým přístupem a dlouhodobou vizí, jejíž součástí je i propracovaná energetická koncepce nebo regulace automobilové dopravy. Kamýk nad Vltavou využívá obnovitelné zdroje energie, provozuje potravinovou a oděvní banku a pomáhá seniorům, samoživitelům a občanům ohroženým sociálním vyloučením.

Modernizaci budovy výjezdové základny zdravotnických záchranářů v Kroměříži schválili krajští radní. „Zaměřena bude na snížení její energetické náročnosti. Budova se dočká zateplení, nových oken a dveří, výměny stávajících světel za LED osvětlení a také instalace fotovoltaické elektrárny,“ uvedla Soňa Ličková, krajská tisková mluvčí. „Díky tomu se na základně sníží náklady na energie o téměř polovinu a roční úspora tak přesáhne 200 tisíc korun. Uspořené náklady proto okamžitě investujeme do energetických opatření. Kromě té kroměřížské tak letos solární panely nainstalujeme ještě na dalších šesti výjezdových základnách v kraji,“ informoval hejtman Zlínského kraje Radim Holiš. Kraj má podánu žádost o dotaci do Operačního programu Životní prostředí.

Renovace dílen SPŠ a SOU Pelhřimov v Kamenici nad Lipou míří do finále. „Součástí komplexního projektu je zateplení, výměna výplní otvorů, rekonstrukce otopné soustavy, nové plynové kotle či LED osvětlení. Kraj Vysočina využívá k financování projektů na snížení energetické náročnosti svých budov dotační zdroje. V tomto případě získal 5,5 milionu korun z Národního plánu obnovy. Realizací projektu se sníží spotřeba energie o 45 %,“ informuje náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Hana Hajnová. Kromě energeticky úsporných opatření došlo k rekonstrukci střechy, podlah, sociálních zařízení včetně rozvodů vody a odpadů či instalaci vzduchotechniky.

Sršeň asijská je invazní druh hmyzu, který se specializuje na lov včel a může se velice rychle šířit. Představuje značné riziko nejen pro chovy včel, ale i pro volně žijící druhy hmyzu, kterými se živí. Vloni na podzim bylo v Česku zaznamenáno její první hnízdo, letos na jaře byly objeveny další královny, které k nám doputovaly kamionem z Francie. K odhalení výskytu sršně by měly pomáhat i speciální pasti, které se rozmísťují v okolí dosavadních nálezů tohoto nežádoucího hmyzu. Nyní je vyvěšují na vybraných místech včelaři po dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která monitoring sršně asijské koordinuje. „Nejdůležitější je včasný záchyt výskytu sršně. Do monitoringu se snažíme zapojit nejrůznější instituce, včelaře i veřejnost. Byly vyvinuty speciální pasti, na jejich výrobě jsme spolupracovali s vědci z Regionálního technologického institutu (RTI), výzkumného centra Strojní fakulty Západočeské univerzity v Plzni,“ říká Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V souvislosti s připravovaným vyhlášením chráněné krajinné oblasti Soutok se vybírá místo, kde by měla sídlit její správa. Vhodné umístění pro úřad se hledalo několik měsíců. Nabídky vhodných objektů zaslala města Břeclav a Lanžhot. Po jejich vyhodnocení byl jako nejvhodnější vybrán objekt bývalé školy v Lanžhotě. „Vážíme si toho, že města mají o umístění sídla chráněné krajinné oblasti zájem. Nabídky jsme pečlivě zvažovali a vybrali jsme tu, která nejlépe vyhovuje potřebám budoucího úřadu a zároveň je výhodná ekonomicky. Klíčové také je, aby místo bylo pro občany dobře dostupné. Volba Lanžhota je logická i proto, že jeho katastr zasahuje do chráněné krajinné oblasti ze všech dotčených obcí největším dílem,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík.