Beskydské louky budou pestřejší
„Projekt Zvýšení pestrosti horských luk vznikl z potřeby posunout péči o cenné beskydské louky a pastviny zase o kousek blíže k jejich optimálnímu nebo alespoň vyhovujícímu stavu,“ říká Barbora Krupová z ČSOP Salamandr, hlavní manažerka projektu. „Nahrazujeme drobné hospodáře a staráme se o louky na horách, které nikdo nechce sekat nebo pást,“ vysvětluje, v čem práce na projektu především spočívá. „Tím udržujeme v krajině život, vracíme tam rostliny a následně i zvířata – hlavně hmyz, který odtud vymizel už dříve,“ doplňuje.
Na některých lokalitách se tu totiž nehospodařilo i třicet až padesát let a semenná banka bylin se za tu dobu vyčerpala. Louky jsou chudší, na některých zůstala v podstatě jen tráva.
Cílem stále probíhajícího projektu je zlepšit na několika loukách o celkové výměře 31 hektarů stav bylinného patra. „O louky jsme sice pečovali už v předešlých letech, ale nedařilo se nám posunout k jejich lepšímu druhovému složení,“ popisuje Barbora Krupová. To mohlo být podle jejího mínění způsobeno tím, že semenná banka už nebyla funkční a v mnoha případech se jednalo o velmi izolované plochy ve vyšší nadmořské výšce, kde nefunguje aktivní přenos diaspor. „Proto jsme vymysleli, že semínka a sazenice budeme do louky dodávat my,“ vysvětluje.
Myšlenka aktivně dodávat semínka do luk byla nasnadě
Potřeba vylepšit běžnou péči o beskydské louky byla tedy zřejmá. „Mluvili jsme o ní už nějaký čas a výsledný projekt je vlastně celým souborem nápadů, které jsme společně poskládali dohromady a na kterých má každý z nás svůj díl,“ říká Barbora Krupová. „Přemýšleli jsme, jak vrátit do louky byliny, které tam dřív byly, ale ani po letech pravidelného kosení nebo pastvy se nám to nedařilo.“ Sledováním různých luk v Beskydech a po konzultacích s botaniky z různých koutů republiky vznikla v ČSOP Salamandr postupně myšlenka semínka do luk aktivně dodávat. „To byla hlavní a společná myšlenka, která napadla každého z nás a byla nasnadě,“ popisuje Barbora Krupová. „Šlo jen o to, vyřešit jak a za co.“ Stály před nimi překážky nejen legislativní, ale také praktické, jako kde vzít osivo, jak ho spolehlivě zapravit do půdy, aby to bylo možné zvládnout na mnoha hektarech, jaké druhy by se do luk měly vracet, v jakém množství a mnoho dalších praktických věcí.
Čas podat žádost o dotaci uzrál
Když byly i tyto otázky zodpovězeny, mohli se v ČSOP Salamandr začít věnovat projektové přípravě. „Projekt jsme připravovali na základě zkušeností, které v oblasti péče o horské louky máme, a vycházeli jsme z výsledků našich dosavadních, již uzavřených projektů s podobnou tematikou,“ vzpomíná Barbora Krupová. Nad projektem podle jejích slov přemýšleli několik měsíců, nechávali situaci zrát. Po celou dobu shromažďovali potřebné informace. „A potom je tu samozřejmě spousta příruček, metodik a doporučení, které přišly na řadu později, při přípravě samotné dokumentace,“ říká.
Tu pro ČSOP Salamandr zpracoval externí spolupracovník, který má se zpracováváním projektových dokumentací zkušenosti. „Celý postup pochopitelně konzultoval s dalšími členy týmu, protože každý z nás má větší zkušenosti v práci, kterou má na starosti. Pracujeme jako tým, kde každý má své místo a do určité míry je na něm nezastupitelný. Takové fungování se nám osvědčuje, protože nám umožňuje mít hlubší vhled do různých oborů,“ přibližuje zákulisí projektu Barbora Krupová.
Samotný proces žádání o dotaci je podle jejích slov administrativně dost složitý a zdlouhavý, když do poslední chvíle není jasné, co dalšího bude muset být doloženo. „Na schvalování se podílí jak AOPK ČR, tak SFŽP ČR a obě tyto instituce mají na některé věci trochu jiný pohled. V procesu schvalování pak vyžadují různá doplnění, a to činí situaci pro žadatele méně přehlednou než třeba u jiných dotací,“ popisuje koordinátorka beskydského projektu. „Podle Příručky pro žadatele jsme dokládali vše, co bylo potřeba, a dá se říci, že nám z toho až šla hlava kolem,“ vzpomíná. „A spoustu věcí jsme potom dokládali ještě v rámci schvalovacího procesu.“
Projekt realizují svépomocí
Po udělení dotace už nic nebránilo pustit se do vlastní realizace projektu. „Prakticky celý projekt realizujeme coby ČSOP Salamandr v terénu sami,“ konstatuje Barbora Krupová. „Jsme profesionální neziskovka se stálými i sezónními zaměstnanci a tímto způsobem pracujeme na několika různých projektech.“ V terénu se většinou od dubna do listopadu pohybuje kolem sedmi terénních zaměstnanců, kteří tam mají svého vedoucího. Společnost má svého ekonoma, který dohlíží na finanční záležitosti, i odborného botanika, který se přes sezónu pohybuje v terénu, vyhodnocuje a plánuje jednotlivé zásahy a také některé práce sám provádí. V kanceláři pak po většinu roku sedí koordinátor, který dohlíží na plnění termínů a plánů, komunikuje se SFŽP ČR a píše reporty. „V tomto projektu jsme externě zadali jen monitoring trvalých ploch, který vyžaduje statistické vyhodnocení, na které nemáme software a které už by také bylo nad naši kapacitu,“ upřesňuje Barbora Krupová.
„V okamžiku, kdy nám byla schválena podpora, už jsme měli podepsané pachtovní smlouvy s vlastníky pozemků, o které jsme chtěli pečovat,“ vypráví. „Mohli jsme tedy hned začít plánovat samotnou péči v rámci daného roku. Měli jsme jasnou představu, co na kterých loukách chceme dělat, takže jsme si vše dali do tabulky a začali podle ní pracovat,“ popisuje. Vzhledem k termínu, kdy byla podpora schválena, nemohli začít s výřezy náletových dřevin. „Byl by to nejlepší postup, ale s tím jsme museli počkat, až skončí vegetační sezóna,“ říká Barbora Krupová.
První tedy přišlo na řadu kosení luk. Záhy poté začali jiné lokality vypásat ovcemi a v listopadu mohli začít vyřezávat náletové dřeviny. „Plán prací je poměrně složitá matice, protože na mnoha plochách jsme omezeni třeba výskytem vzácných druhů a pastva je tady časově orámována na určité období,“ přibližuje. „K tomu se snažíme optimalizovat přesuny ovcí, aby nejezdily několikrát za sezónu stejnou trasu jenom na vedlejší pastviny,“ vypočítává. „Hned první rok na podzim jsme také provedli výsevy kokrhele luštince, který jsme vysévali na plochách s vyšším výskytem expanzivní třtiny křovištní a lipnice širolisté,“ uvádí. „Letos se aktivity prakticky opakovaly. Jen na podzim jsme místo výsevů kokrhele luštince vysévali do linií směs bylin, kterou jsme doplnili o výsadbu sazeniček mateřídoušky vejčité a hvozdíku kropenatého.“
Projekt obohacuje biodiverzitu beskydských luk
Hlavním přínosem projektu „Zvýšení pestrosti horských luk“ mělo být podle slov Barbory Krupové obohacení biodiverzity bylinného patra a následné obohacení biodiverzity zejména hmyzu. „Zjednodušeně řečeno chceme vytvořit podmínky, aby se sem mohli vrátit motýli, kteří na podobných loukách byli dříve běžní,“ říká. „Pokud se tam vrátí, aby přežili, a pokud se tam nevrátí, tak aby v krajině byly vytvořeny alespoň takzvané nášlapné kameny, tedy místa, která mohou využít při svém pohybu krajinou, třeba při migraci – to mám na mysli především takzvané pastevní specialisty, třeba hnědáska kostkovaného, soumračníka čárkovaného, perleťovce maceškového a samozřejmě cílíme i na modráska černoskvrnného. Jestli se to povede, a my věříme že ano, to ukáže čas,“ zamýšlí se.
„Pro organizaci jako takovou tento typ projektů jednoznačně znamená určitou jistotu financování péče ve střednědobém horizontu pěti let. Jako neziskovka si veškeré finanční prostředky na svou práci sháníme sami, takže několikaleté projekty vítáme. I když se k nim samozřejmě váže spolufinancování, se kterým si musíme poradit sami, a také platí, že čím je projekt ambicióznější a větší, tím větší částku na spolufinancování musíme sehnat,“ říká.
ČSOP Salamandr jsou zkušení žadatelé
V ČSOP Salamadr mají s žádostmi o různé dotace velké a dlouholeté zkušenosti. Projekt do OPŽP podávali poprvé v roce 2008 a od té doby ještě mnohokrát. Mají zkušenosti také s jinými zdroji financování, například s žádostí do programu LIFE. „Takové zkušenosti se vždy hodí,“ říká Barbora Krupová, podle jejích slov minimálně tím, že člověk už má takzvané projektové myšlení a umí projekt vystavět na základě představ o tom, co chce a co daný dotační titul dovoluje.
V minulosti tak z OPŽP získali finance na péči o louky a křoviny na Horním Vsacku a několikrát také na likvidaci invazivní křídlatky v okolí několika moravských řek. „Aktuálně máme podaný projekt na nákup vybavení na minimalizaci škod způsobených vlkem. V budoucnu určitě budeme usilovat o další dotace na péči o louky, protože je to téma, kterému se věnujeme dlouhodobě,“ představuje Barbora Krupová vizi, kterou v ČSOP chtějí v budoucnu naplňovat. Podle jejích slov je OPŽP jedním z mála finančních nástrojů, jak na péči o louky získat prostředky. „Pokud tedy nepočítáme individuální dárcovství a soukromou sféru, kde však nikdy nemůžeme získat finance na tak rozsáhlou péči, jakou děláme,“ upřesňuje. „Ochrana přírody stojí na mecenáších jinde ve světě, třeba v Belgii, ale u nás zatím ne,“ uzavírá prozatím příběh beskydských projektů.
