Jak obnovovat lesy po kůrovcové kalamitě
Popudem ke vzniku projektu s oficiálním názvem „Realizace inovativních postupů obnovy lesa na kalamitních holinách s ohledem na podporu biodiverzity a zvyšování funkčnosti lesních ekosystémů“ byla v roce 2021 výzva RAGO pro předkládání žádostí o podporu na realizaci inovativních a vědecko-výzkumných projektů a přenosů příkladů dobré praxe pro zlepšování stavu ekosystémů a posilování biodiverzity v rámci programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“, financovaná z Norských fondů 2014–2021 a administrovaná SFŽP ČR. „Tématem navrženého projektu jsme se snažili reagovat na aktuální situaci v lesnictví, které se potýkalo s následky bezprecedentní kůrovcové kalamity, která mezi lety 2003 a 2020 zasáhla téměř celé území Česka,“ říká koordinátorka projektu Monika Vejpustková z Útvaru ekologie lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). „Mnoho především malých vlastníků lesa však nemá dostatek informací ani odborných znalostí a řeší otázku, jak na to. Proto jsme se rozhodli připravit projekt, který by vlastníkům lesa poskytl na tuto otázku praktickou odpověď,“ přibližuje.
Nápad na projekt vznikl společně na útvaru Ekologie lesa a Pěstování lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který byl i hlavním řešitelem projektu, přičemž ke spolupráci byli přizváni pracovníci Lesního družstva obcí Přibyslav (LDO Přibyslav), jejichž lesní majetek byl v letech 2018–2020 postižen kůrovcovou kalamitou.
„Při přípravě projektu jsme vycházeli z výsledků předchozích výzkumných projektů zaměřených na problematiku obnovy lesa na velkoplošných holinách a na podporu biodiverzity,“ říká Monika Vejpustková. Vypsaná výzva byla podle jejích slov ideální příležitostí, jak v praxi realizovat obnovu lesa na kalamitních holinách novými postupy, které vycházely z výsledků výzkumných projektů řešených VÚLHM v předchozích letech. Dá se říci, že tak vznikl vzor pro vlastníky lesů zasažených kůrovcovou kalamitou, který ukazuje různé alternativní možnosti, jak postupovat při založení nové generace lesa na holině a jak jednoduchými opatřeními, mezi něž patří například zachování habitatových stromů či ponechání mrtvého dřeva, zvýšit biodiverzitu na dané lokalitě.
Příklady dobré praxe
Projekt trval dva roky, od dubna 2022 do dubna 2024, a jeho hlavními výstupy jsou tři realizované příklady dobré praxe, které ukazují, jak postupovat při obnově lesa na kalamitních holinách tak, aby zde v budoucnosti vznikly pestré a odolné lesy. „První příklad ukazuje postup obnovy lesa ve více fázích, kdy jsou na holinu nejprve vysázeny nebo se mohou i přirozeně rozšířit rychle rostoucí takzvané pionýrské dřeviny jako bříza a osika a s odstupem 5–10 let jsou pod kryt tohoto přípravného porostu vysázeny stínomilné dřeviny, buky a jedle, kterým se nedaří na volných otevřených plochách. Druhým příkladem dobré praxe je pěstební postup s využitím kombinace umělého zalesnění a přirozené obnovy, což v tomto případě znamená samovolně vyklíčené semenáčky lesních dřevin, což nám umožňuje založit nový porost jako pestrou směs dřevin. Třetí příklad demonstruje založení nových mladých porostů na malých ploškách, takzvaných kotlících, v okolních dospělých smrkových porostech. Tímto postupem můžeme předcházet vzniku rozsáhlých holin v budoucnosti, pokud by došlo k rozpadu dospělého smrkového porostu ať již v důsledku napadení podkorním hmyzem, nebo větrné kalamity,“ popisuje Monika Vejpustková.
Projekt ukazuje alternativní cesty a nastiňuje následnou péči o nové lesy
Dalšími výstupy projektu jsou podrobné mapy, které zachycují stav holin před zalesněním a mapují také výskyt mateřských stromů coby zdroje semen pro budoucí les a habitatových stromů, což bývají zpravidla staré stromy, poskytující útočiště širokému spektru druhů živočichů a hub, v okolí holin. „Dále jsme připravili odborné zprávy z vegetačního průzkumu, průzkumu drobných půdních živočichů, ornitologického průzkumu a průzkumu výskytu hub,“ vypočítává dále Monika Vejpustková.
Nedílnou součástí projektu byla i aktivní propagace projektu se zaměřením na odbornou i laickou veřejnost. „Projekt jsme se snažili mezi odbornou veřejností propagovat v rámci dvou realizovaných workshopů a článkem v odborném lesnickém časopise Zprávy lesnického výzkumu,“ líčí. Na laickou veřejnost cílily přednášky v rámci Noci vědců či veletrhu Novo Expo a dále článek v regionálním periodiku Novinky Žďársko. „Děti a mládež jsme se snažili oslovit v rámci akce pro školy, kde se děti zábavnou formou mohly přímo v lese dozvědět, jak vzniká a roste nový les a kdo v něm žije,“ doplňuje.
Avšak konečnými příjemci projektu jsou vlastníci a správci lesa zasažení kůrovcovou kalamitou. Těm projekt prostřednictvím realizovaných příkladů dobré praxe ukázal možné alternativní cesty, jak založit pestré lesy a jak pomocí jednoduchých a levných opatření v podobě ponechání mrtvého dřeva a zachování habitatových stromů zvýšit biologickou rozmanitost, která nejen zvyšuje přírodní hodnotu území, ale je klíčem k budoucí stabilitě a odolnosti lesů, a tedy i klíčem k ekonomicky udržitelnému obhospodařování lesů.
Vyvstává otázka, jak o takové porosty pečovat v letech následujících po výsadbě. „Je to nyní velmi aktuální téma,“ potvrzuje Monika Vejpustková. Náročná je zejména péče o porosty, kde se kombinují pionýrské dřeviny s pomalu rostoucími světlomilnými i stín snášejícími dřevinami. Mnoho vlastníků a správců lesa to pokládá za palčivý problém vzhledem k chybějícím zkušenostem s takovými typy porostů a také vzhledem k nedostatku pracovníků, kteří by výchovné zásahy v mladých porostech prováděli. „Proto chceme v následujících letech s LDO Přibyslav dále spolupracovat a formou konzultací usměrňovat péči o nově založené porosty,“ říká Monika Vejpustková.
„A samozřejmě bychom uvítali další výzvu typu RAGO, kde bychom mohli uplatnit obdobný návrh na projekt, který by umožnil realizovat příklady dobré praxe zaměřené na následnou výchovu porostů na kalamitních holinách,“ uzavírá prozatím příběh průkopnického projektu na obnovu lesa na holinách.
