Koněpruské jeskyně chystají otevření nové vstupní budovy

Koněpruské jeskyně jsou druhými nejnavštěvovanějšími jeskyněmi ze čtrnácti veřejnosti zpřístupněných jeskyní v péči Správy jeskyní České republiky. Ročně je navštíví okolo 100 tisíc návštěvníků, z nichž mnozí jsou díky blízkosti Prahy a Karlštejna ze zahraničí. Nové, důstojné zázemí si tak jeskyně po více než šedesáti letech provizoria opravdu zaslouží.

Dvě mouchy jednou ranou

Předchozí provozní budova Koněpruských jeskyní, postavená při zpřístupnění v padesátých letech dvacátého století, již nedostačovala a také byla energeticky velmi nehospodárná. „Při plánu na její obnovu jsme zohlednili záměr resortu životního prostředí budovat v jednotlivých chráněných krajinných oblastech takzvané domy přírody – návštěvnická střediska přibližující veřejnosti a školám ochranu přírody daného území,“ přibližuje pozadí, na jakém projekt vznikl, Pavel Gejdoš, tiskový mluvčí Správy jeskyní České republiky. „Nová stavba tak spojila přestavbu nevyhovující budovy s ekologicko-vzdělávacími úkoly pro chráněnou krajinnou oblast Český kras tak, jak ukládá resortní program budování domů přírody chráněných území,“ doplňuje.

Příběh programu Dům přírody se začal psát již v roce 2006. Ke svému jménu přišel o dva roky později při prohlídce návštěvnických středisek v Německé spolkové republice. Do současné turistické sezóny je pro návštěvníky připraveno již devět domů přírody v chráněných krajinných oblastech Blaník, Český les, Český ráj, Litovelské Pomoraví, Moravský kras, Poodří, Slavkovský les, Třeboňsko a Žďárské vrchy. Domy přírody doplňuje deset menších informačních středisek v chráněných krajinných oblastech Beskydy, Bílé Karpaty, Blanský les, Český les, Český ráj, Jeseníky, Křivoklátsko, Litovelské Pomoraví a Moravský kras a v národní přírodní rezervaci Soos. V současnosti se realizuje nebo připravuje k realizaci dalších pět návštěvnických středisek v chráněných krajinných oblastech Bílé Karpaty, Brdy a Pálava, v národní přírodní památce Hodonínská Dúbrava a právě také v CHKO Český kras.

Při realizaci projektu výstavby Domu přírody Českého krasu šlo podle Pavla Gejdoše o společnou myšlenku Správy jeskyní České republiky a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – Správy CHKO Český kras. Díky tomu vzniklo tolik potřebné zázemí provozu Koněpruských jeskyní a zároveň místo, kde se návštěvníci, zájezdy i školní výpravy seznámí s geologickou, biologickou i historickou bohatostí Českého krasu.

„Při přípravě projektu se vycházelo z podobných již existujících vzdělávacích center – domů přírody jednotlivých chráněných krajinných oblastí v Česku,“ říká Pavel Gejdoš. Výhodou podle něj bylo, že některá z těchto center fungují už dlouhé roky, a tak bylo čím se inspirovat.

Stavba se protáhla

Vysoutěžený dodavatel začal s demolicí předchozí staré provozní budovy s následným bagrováním základů v listopadu 2020. „Stavba s původně plánovaným dokončením v červenci 2022 tak byla vzhledem k následnému zpoždění nakonec zkolaudována 7. listopadu 2023,“ popisuje Pavel Gejdoš. Celý objekt bude mít charakter pasivní stavby. Nově bude napojen na vodovodní i kanalizační přípojky až do obce Koněprusy. „Nyní se pracuje na vnitřních expozicích, přičemž dokončení a otevření objektu je v plánu na druhou polovinu března 2024 na start nové turistické sezóny.“ Během roku se chystá ještě výstavba úschovny kol a odpočinkového altánu.

Centrum zábavy i vzdělávání

Dům přírody, spravovaný Správou jeskyní ČR ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, správou CHKO Český kras, bude návštěvníky seznamovat s přírodou a významem Českého krasu jak prostřednictvím naučné expozice, tak přímou aktivitou v terénu, zejména návštěvou největšího jeskynního systému a poznávacími exkurzemi po naučné stezce a lokalitách krasových jevů, geologických profilů, paleontologických nalezišť, krasové květeny a dalších. Návštěvníci si budou moci vybrat z mnoha aktivit.

„Výhodou umístění Domu přírody Českého krasu u Koněpruských jeskyní je možnost přímé provázanosti ekologicko-vzdělávacích programů na ,živéʻ objekty v přírodě: na prohlídku Koněpruských jeskyní jako podzemní části expozice, na stávající naučnou stezku Zlatý kůň – Kobyla s reálnou možností jejího doplnění, naprosto ojedinělá je i možnost přímého sledování exploatace nerostných surovin Českého krasu širokým výhledem do Velkolomu Čertovy schody. Nemalým přínosem je i panoramatický výhled po Českém krasu z jeho nejvyššího vrcholu – Zlatého koně o výšce 475 metrů nad mořem,“ popisuje Pavel Gejdoš.

Dům přírody Českého krasu se tak stane reprezentativním návštěvnickým centrem a zároveň vstupním prostorem do Koněpruských jeskyní. Český kras představí zábavným způsobem. Je navržen tak, aby nejen plnil funkci vstupního prostoru do Koněpruských jeskyní, ale také uspokojil veškeré potřeby návštěvníků. Bude tu pokladna, sociální zařízení, obchůdek, občerstvení s posezením, herna pro nejmenší, úschovna kol a další a přitom se nezapomnělo na dostačující zázemí zaměstnancům Správy Koněpruských jeskyní.

Především bude v přízemí stálá expozice o přírodě Českého krasu, která návštěvníky pobaví i poučí. Každého vtáhne například do příběhu o zrození trilobita, vzniku krasové krajiny a objevování jeskyní. Ukáže, že dnešní krajina a příroda Českého krasu vznikla a je dotvářena dlouhodobou činností člověka. Všechny seznámí s místními chráněnými druhy fauny a flóry a nutností jejich ochrany. Návštěvníci se mohou těšit na různé mechanické aktivity, pokusy, tematická zákoutí i prolézačku umělou jeskyní. Nebudou chybět ani nejmodernější technologie.

Kavyl Ivanův

Maskotem Informačního střediska CHKO Český kras se stal kavyl Ivanův. Tento druh trávy, rostoucí na skalních stepích, je charakteristický pérovitě chlupatými osinami, které mohou být až 35 cm dlouhé. Osiny pomáhají plodu zavrtat se do půdy. Kavyl pojmenoval botanik Ladislav Josef Čelakovský, syn známého básníka, na počest poustevníka Ivana, který podle legend v devátém století pobýval ve Svatém Janu pod Skalou. Svatý Ivan byl zpodobňován s dlouhým bílým plnovousem připomínajícím porosty kavylu. Lidový název trávy „vousy svatého Ivana“ je spojen s tradicí svatojanských poutí, které se zde konaly od sedmnáctého století.