Podpora lišejníků v ovocných sadech
„Lišejníky jsme po celou dobu své práce potkávali a obdivovali,“ říká Martin Lípa, garant odborného programu Oživení starých dobrých ovocných odrůd z Českého svazu ochránců přírody, k počátkům projektu. „Před několika lety v nás uzrála myšlenka udělat speciální projekt pro tyto nesmírně zajímavé, ale dosti opomíjené organismy,“ přibližuje. „Rozhodujícím impulzem bylo nejspíš zachycení článku v jakémsi hobby magazínu, kde řešili, jak nejlépe ,ty hrozné, škodlivé lišejníky vyhubitʻ“.
Lišejníky do sadu patří
Ovocné sady poskytují útočiště mnoha druhům organismů, mimo jiné právě lišejníkům, které porůstají kmeny a větve dřevin. Lišejníky se dřevin pouze přichytávají, nejsou to parazité, což je rozšířený a často opakovaný omyl. Pro udržení či zvýšení četnosti zejména ohrožených druhů lišejníků je potřeba o sady správným způsobem pečovat. Je potřeba udržovat v nich pestrou druhovou skladbu dřevin, ponechávat tu staré stromy a volná místa doplňovat vhodnými nově vysazenými stromy. A právě tyto činnosti byly náplní projektu Podpora ohrožených druhů epifytických lišejníků v ovocných výsadbách, který byl prostřednictvím Norských fondů podpořen Norskem. „Popud na jeho realizaci přišel nejspíše od odborného garanta našeho programu Oživení starých dobrých ovocných odrůd,“ vzpomíná Petra Andrékovics Milerová. „Myšlenka se každopádně velmi rychle ujala a nikdo nikoho nemusel dvakrát přesvědčovat o potřebě takového projektu,“ dodává.
Organizační zajištění projektu měla na starosti Kancelář Ústřední výkonné rady ČSOP. Na realizaci se podíleli především zaměstnanci kanceláře: Petra Andrékovics Milerová coby hlavní manažer projektu měla na starosti koordinaci projektu a komunikaci s partnery, Martin Lípa byl na pozici věcného garanta pro realizace opatření v ovocných výsadbách, Kateřina Štrossová působila jako odborný a terénní spolupracovník a Petr Stýblo se postaral o finanční řízení projektu. Odborné a metodické zázemí projektu zajišťující supervizi k tématu epifytických lišejníků včetně kontrol na lokalitách zajišťoval lichenolog David Svoboda z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK. Některé aktivity byly prováděny svépomocí, ostatní prostřednictvím subdodavatelů, přičemž projektovým partnerem byla Asociace Brontosaura. „Zásadním přínosem projektového partnera bylo poskytnutí rozsáhlého vybavení a technického zázemí pro realizaci praktických opatření projektu,“ vysvětluje Petra Andrékovics Miler. „Zástupce partnera také pravidelně navštěvoval lokality zejména v době, kdy tam probíhala praktická opatření na podporu lišejníků. Opatření prováděná službami přebíral a kontroloval kvalitu plnění. V průběhu projektu zaškoloval zaměstnance žadatele do obsluhy nářadí a způsobu provedení praktických opatření.
Realizace projektu byla v rukou odborníků
Odborný lichenolog David Svoboda, Ph.D., při přípravě projektu navštívil vybrané lokality, determinoval uvedené druhy a zpracoval odborný posudek.
„Během realizace projektu odborný lichenolog každoročně navštívil všechny lokality tak, aby mohl provádět pravidelný monitoring všech druhů epifytických lišejníků s cílem zachytit případný nový výskyt dalších druhů, regulovat intenzitu zásahů na stromech a kontrolovat parametry péče o bylinné patro,“ říká Petra Andrékovics Milerová. Práce v terénu prováděli pomologové, kteří byli zástupcem projektového partnera na počátku projektu zaškoleni do obsluhy nářadí a způsobu provedení jednotlivých praktických opatření.
Vlastní projekt byl realizován od 1. června 2021 – 30. dubna 2024. Na lokalitách celoročně probíhala praktická opatření, jejichž hlavním cílem bylo v rámci biotopu zatravněných ovocných výsadeb podpořit populace již zjištěných druhů lišejníků a zároveň vytvořit podmínky pro kolonizaci dalšími druhy, pro které jsou zatravněné sady vhodným biotopem.
Samotná realizace projektu na jednotlivých lokalitách – Bor, Stráň, Lesov, Větrný vrch, Švihov, Hrzín a Chotobuz – probíhala víceméně obdobně. Práce byly rozvrženy dle ročních období. V zimě byly u ovocných dřevin prováděny zejména udržovací řezy, v malé míře pak také řezy bezpečnostní, na jaře pak zejména výchovné řezy, případně řezy udržovací, a v létě probíhalo sekání travního porostu s úklidem posečené hmoty, upravovalo se bezprostřední okolí stromů a odstraňovaly se ojedinělé nežádoucí rostliny. Na jaře a na podzim se vysazovaly ovocné stromy s cílem zajistit co nejpestřejší nabídku růstových substrátů pro epifytické lišejníky a budovaly se kolem nich ochranné konstrukce. K pracím se následně přidala také rozvojová péče o stromy vysazené v předchozím roce, ta zahrnovala zálivku, mechanické odstraňování hmyzích škůdců a mulčování závlahových mís. Na počátku letošního roku byly prováděny ještě udržovací řezy ovocných dřevin a pozornost se znovu zaměřila na péči o dříve vysazené stromky. Po celou dobu projektu probíhaly na lokalitách běžné nemechanizované ruční práce, jako jsou například opravy stávajících oplocení, detailní péče o bezprostřední okolí stromů nebo odstranění ojedinělých nežádoucích dřevin.
„V rámci projektu bylo zrealizováno padesát tři opatření na podporu již zjištěných jedenácti ohrožených druhů lišejníků z Červeného seznamu lišejníků České republiky,“ shrnuje Petra Andrékovics Milerová. Díky opatřením byly na výše uvedených sedmi vybraných lokalitách ovocných výsadeb vytvořeny podmínky pro kolonizaci dalšími druhy, pro které jsou zatravněné sady vhodným biotopem. „Kromě praktických opatření na lokalitách byly také uspořádány tři odborné semináře zaměřené na vlastníky sadů, na správce přírodovědně cenných pozemků i na širokou veřejnost. Jejich cílem byla prezentace zkušeností z projektu a představení starých sadů jakožto cenného biotopu (nejen) vzácných lišejníků,“ uzavírá příběh jedinečného projektu.
