Protierozní opatření chrání Tiské stěny

„Skalnatá a osamělá krajina při zemské hranici, krajina zrozená z moře. Písek připlavený před osmdesáti miliony let druhohorními řekami do mořské delty a stlačený do mohutné desky tvárné horniny. Do daleka se táhnou rokle a lesy. Ve dne se nad nimi nese jen volání krkavců a černých datlů, za noci je ozařuje pouze měsíc. Je možno jimi bloudit hodiny, dny, týdny, z cesty bolí nohy, desetitisíckrát je nutno překročit padlý kmen. Lze v nich prožít pocit samoty a v naprostém tichu poslouchat padající zrnka písku. Hluboko pod koberci rašeliníku vede cesta z hladce opracovaných pískovcových kvádrů. Dřevěné památky pohltil čas. Znamení vytesaná kdysi lidmi do skal – kříže, nápisy, letopočty – zůstávají.“ Tak popisuje krajinu Labských pískovců cestovatel a spisovatel Miloslav Nevrlý. Ne o všech koutech rozsáhlého pískovcového území to dnes platí. Právě Tiské stěny už musely dopady vysoké návštěvnosti řešit protierozními opatřeními.

Člověk přirozený proces eroze ve skalních městech urychluje

Pískovcová skalní města se vyskytují na nejrůznějších místech světa. V naší zemi je jich ale neobvyklé množství a jsou bohatá na formy, tvary i stadia vývoje. Skalní města se u nás utvářela v oblasti České křídové pánve, což je pás krajiny od Drážďan až po severozápadní Moravu. Pánev samotná vznikla v důsledku zaplavení severovýchodní části Českého masivu mořem před 95 miliony let, v druhohorním období zvaném cenoman. Když později moře ustoupilo, začaly na vyvýšené skalní masivy působit intenzivní erozní síly – déšť, mráz, voda a chemické zvětrávání. Síly, které v průběhu statisíců až milionů let vytvořily ze souvislých pískovcových masivů bizarní útvary věží, roklí a sloupů, způsobují i postupný zánik skalních měst. Dnes k přírodním erozním procesům přispívá i vysoký počet turistů, kteří do skal každým rokem zavítají.

„Přestože eroze je přirozený proces, v turisticky atraktivních skalních městech se stává stále větším problémem, neboť vysoká návštěvnost postupný rozpad pískovcových měst značně urychluje,“ říká Petr Kříž z Agentury ochrany přírody a krajiny, který měl projekt protierozních opatření v Tiských stěnách na starosti. Procházející návštěvníci ošlapují povrch skal, uvolňují písčitá zrna, která pak odnáší vítr a voda, narušují pískový povrch kolem úpatí skal, často nerespektují vyznačené turistické stezky, vyšlapávají cesty nové a obcházejí skalní útvary v jejich těsné bízkosti. „To vše vede k narušení pískového pokryvu a travního krytu pod skalami, který přirozeně zpevňuje povrch a zpomaluje povrchový odtok,“ vysvětluje Petr Kříž. Je-li jednou rostlinný kryt narušen, odnášený písek brání v jeho obnově. Nově vyšlapané stezky se mění na erozní rýhy, jimiž dochází k zrychlenému odnosu písku a kamenů. Horolezci také intenzivně ošlapávají paty skal a mohou odírat pevnější povrchovou krustu, jež vznikla reakcí solí rozpuštěných v pískovci a následným vzlínáním spolu s kapilární vodou. Tato krusta mívá mocnost okolo dvou centimetrů a brání erozi. Po odstranění skalní kůry jsou obnaženy měkčí části hornin, v nichž okamžitě začne působit přirozená i horolezci způsobená eroze. „Výsledkem je množství písku, které se hromadí na úpatí skal a je odnášeno vodou, zejména po vydatnějších deštích,“ říká Petr Kříž. Opakované lezení po stejných trasách zabraňuje obnově kůry, a navíc jsou prohlubovány dutiny sloužící při lezení jako opěrné body.

Eroze se v Tiských stěnách řešila už před lety

„První rozsáhlejší protierozní opatření proběhla v Tiských stěnách koncem devadesátých let, kdy zde bylo vystaveno na několika místech zábradlí a opravena část schodišť,“ vzpomíná Petr Kříž. „V roce 2005 byla zpracována studie, která se zabývala zhodnocením vlivu návštěvnosti v Tiských stěnách na přírodní prostředí a návrhem opatření. Součástí bylo i zhodnocení intenzity a příčin eroze a návrh opatření na její omezení,“ popisuje. Na základě výsledků této studie začali pracovníci Správy CHKO Labské pískovce, která v té době zajišťovala péči o Tiské stěny, hledat řešení dané situace. S nápadem na realizaci současných protierozních opatření přišel Werner Hentschel, tehdejší vedoucí Správy CHKO Labské pískovce. AOPK ČR nebyla v žádání o dotaci žádným nováčkem, naopak už v minulosti žádala úspěšně o řadu projektů v oblasti péče o přírodu a krajinu.

Na přípravě se podílela řada odborníků

Výchozím podkladem pro projekt byla právě studie z roku 2005. „Velmi cennou byla dlouhodobá detailní znalost přírodní památky a zkušenosti z realizace protierozních opatření koncem devadesátých let minulého století,“ zamýšlí se Petr Kříž. „Při přípravě projektu bylo provedeno velké množství terénních pochůzek za účasti různých odborníků, aby se zohlednil co nejširší úhel pohledu. Z tohoto důvodu došlo před realizací i k odborné dílčí úpravě projektu. Tento typ opatření, realizovaný na rozsáhlém území, vyžadoval také intenzivní průběžnou společnou debatu k řadě prvků a pracovních projektů během kontrolních dní,“ vzpomíná. K žádosti bylo potřeba doložit standardní podklady a samozřejmě také souhlas vlastníka pozemků, kterým je státní podnik Lesy ČR. Projekt zpracovala firma Ekoles – Projekt, s. r. o., z Jablonce nad Nisou a realizaci zakázky vyhrála na základě výběrového řízení forma Strix Chomutov, a. s., přičemž pracovníci AOPK ČR se na přípravě podíleli celou řadou odborných konzultací.

Důležitá je regionální spolupráce

Samotná realizace projektu proběhla až osm let po zpracování prvotní studie, zahájena byla v květnu 2014 a dokončena v červenci téhož roku. „Stejně jako u jiných projektů se na ní podílelo regionální pracoviště i ústředí Agentury ochrany přírody a krajiny,“ přibližuje Petr Kříž. Významným partnerem zde podle jeho slov byla i obec Tisá, na jejímž okraji se Tiské stěny rozkládají, když se během příprav projektu zavázala k zajištění jeho udržitelnosti. „Je evidentní, že intenzivní spolupráce a debata na místní úrovni je pro realizaci projektů velice prospěšná,“ říká. „Obec Tisá je připravena zajistit následnou péči o vybudované prvky. Již několik let se staráme o turistické stezky na celém území Tiských stěn, takže zajištění údržby prvků protierozní ochrany je logickým krokem,“ prohlásil v době realizace projektu tehdejší starosta Tisé Jiří Jandásek.

Skály nyní chrání přehrážky, zábradlí i pískovcové schody

„V rámci projektu byla provedena instalace a oprava protierozních přehrážek, které pomáhají řešit problém jak eroze vyvolané pohybem turistů a horolezců, tak eroze přirozené,“ popisuje Petr Kříž. V místech erozního smyvu výrazně zmírňují odnos erodovaného materiálu pryč od skal a zabraňují tak postupujícímu obnažování měkčích, bazálních částí skal nacházejících se při úpatí. Zároveň brání vzniku erozních rýh. Vhodným umístěním na některých lokalitách také pomáhají usměrnit pohyb návštěvníků po stezce, aby zbytečně nedocházelo k dalšímu narušování povrchu půdy. Přehrážky jsou tvořeny dubovými hranoly, jejich celková délka je 1 152 metrů. „Dále tu byly vybudovány části zábradlí a byl proveden zásyp obnažených míst pískem,“ vypočítává Petr Kříž. Povrch turistických stezek, které vlivem nadměrné zátěže také erodují, pomáhá na svažitých plochách zpevnit 64 schodišťových stupňů, opravených i nových, vybudovaných výhradně z pískovcových kvádrů. Podél turistických tras bylo také umístěno deset informačních tabulí žádajících návštěvníky o chůzi po vyznačených cestách. „Podrobněji o projektu informují dvě velkoplošné tabule, které jsou umístěny v blízkosti pokladen,“ odkazuje Petr Kříž. Na nich se návštěvníci mohou dozvědět více o erozních procesech a zhlédnout fotky ukazující některá místa před realizací opatření a po ní. Během prací v terénu docházelo oproti projektové dokumentaci pouze k drobným úpravám z hlediska počtu kusů přehrážek či schodů a zpřesnění jejich umístění na konkrétních lokalitách, a to s ohledem na aktuální podmínky.

Velkým přínosem projektu byla i jeho citlivá realizace

„Během realizace projektu probíhaly pravidelné týdenní kontrolní dny, kdy se vždy sešly všechny dotčené strany,“ popisuje Petr Kříž průběh projektu. „Vedle toho AOPK ČR jednou či dvakrát týdně také kontrolovala realizaci. Spolupráce všech, kteří se na projektu podíleli, byla dobrá,“ míní. Hlavním přínosem projektu byla podle něho realizace všech potřebných protierozních opatření v krátkém časovém období. „S ohledem na intenzitu eroze v Tiských stěnách se výsledný efekt začal projevovat již během realizace,“ konstatuje Petr Kříž. „Projekt hodnotíme maximálně pozitivně. Kromě protierozního účinku stojí za zmínku i jeho citlivá realizace, která nijak nenarušila krásu Tiských stěn,“ uzavírá příběh projektu protierozních opatření ve skalním městě.