Rezervace U Sedmi rybníků dostává péči
Přírodní rezervace U Sedmi rybníků leží v nadmořské výšce 480–490 metrů nedaleko Františkových Lázní. Jde o historickou soustavu rybníků, která byla původně tvořena sedmi rybníky, z nichž se do dnešní doby dochovalo jen pět. Rybniční soustava byla v posledních letech v havarijním stavu. Rybníky byly zanesené sedimentem, zarostlé orobincem a nadměrně zastíněné břehovými porosty, rozšiřoval se tu bolševník velkolepý.
„Hráze rybníků byly zcela či zčásti poničené a kvůli tomu byly některé rybníky skoro bez vody,“ popisuje Miloš Holub z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), který byl garantem projektu. „Pokud by nedošlo k revitalizaci, hrozil by zánik celého cenného mokřadního ekosystému,“ dodává. „Postupem času by bez člověka zanikla celá rybniční soustava.“
V letech 2019–2020 byla proto provedena kompletní obnova pěti historických vodních nádrží a na místě obou zaniklých rybníků byl obnoven mokřad. Byly opraveny hráze a odbahněny rybníky, opraveny funkční objekty a průtočná zařízení a v zátopě byl vymodelován litorál. Poté byly zlikvidovány invazní druhy, především bolševník, a aby se vodní plochy proslunily, byla vykácena část dřevin na březích. Součástí projektu bylo i vybudování tůní nezámrzné hloubky a zpevnění přístupových cest a přístupu k rybníku.
„Šlo o jeden z nejrozsáhlejších realizovaných projektů na podporu a zlepšení stavu mokřadních ekosystémů rybníků v Karlovarském kraji,“ říká Jindřich Horáček z AOPK ČR, ředitel Správy CHKO Slavkovský les. „Byla obnovena soustava čtyř stávajících zazemňujících se rybníků a jednoho několik let vypuštěného rybníka a také opravena dvě průtočná zařízení mezi jednotlivými rybníky. Navíc bylo nutné ještě zpevnit přístupové cesty a zhotovit vstupy k některým prakticky již znepřístupněným rybníkům,“ vypočítává. „Takže ač chráněné území nese název U sedmi rybníků, reálně je jich jen pět,“ připomíná dnešní realitu rezervace.
„Uskutečnění tohoto velkého projektu předcházela naše mnoholetá snaha a cílená příprava podkladů pro zisk nemalých finančních prostředků k revitalizaci lokality,“ popisuje Miloš Holub cestu, která k uskutečnění projektu vedla. V květnu 2019 pak byla zahájena vlastní revitalizace přírodní rezervace z OPŽP, oblast podpory 4.1, k zajištění příznivého stavu předmětu ochrany národně významných chráněných území. „Kromě mnohého dalšího by nebyla možná také bez vstřícnosti všech partnerů a vlastníků pozemků,“ podotýká. „Práce byly dokončeny v létě roku 2020,“ upřesňuje. „Evropské dotace do tohoto chráněného území, které je zařazeno rovněž mezi evropsky významné lokality, podpořily zachování domova pro našeho největšího ,vodního drakaʻ, čolka velkého,“ připomíná.
V přírodní rezervaci U Sedmi rybníků se vyskytují mnohé zvláště chráněné druhy vázané na vodní prostředí. „Trvalé zamokření vyhovuje vachtě trojlisté, růžkatci potopenému a jedné z našich orchidejí – prstnatci májovému. Domov tu mají různé druhy vodních ptáků, například potápka malá nebo kopřivka obecná. V tůních a rybnících se nejčastěji můžeme setkat se vzácnými skokany krátkonohými, ostronosými a zelenými, dále s rosničkou zelenou, blatnicí skvrnitou a ropuchou obecnou. Vzácností je také výskyt všech druhů čolků žijících na území Čech – čolka horského, obecného a velkého,“ přibližuje Miloš Holub obyvatele západočeského mokřadního systému.
„Populace místních obojživelníků zareagovaly na obnovu životního prostoru prakticky okamžitě. Pozitivní zpětnou vazbou je pravidelně prováděný monitoring těchto vodních živočichů. Nejvíce nás těší, že dokonce i čolek velký hned v roce 2020 nově vytvořené vodní plochy osídlil,“ pochvaluje si Miloš Holub a dodává: „Pokud na lokalitu přijdete za slunečného dne, přivítá vás množství pestrobarevných vážek a dalšího roztodivného vodního hmyzu v čele se silně ohroženou vážkou jasnoskvrnnou.“
Specifiky těchto rybníků pro vznik různých přírodních stanovišť a podporu druhové rozmanitosti jsou například ponechané pařezy pokácených stromů přímo ve vodní ploše, široké a mělké litorální pásmo s vodní vegetací, hromady větví na okrajích rybníků a další. „Rybníky v přírodní rezervaci budou obhospodařovány jen do té míry, aby sloužily jako životní prostor právě pro nejohroženější druhy vázané na vodu a mokřady,“ uvádí Jindřich Horáček.
AOPK ČR získala za revitalizaci přírodní rezervace ocenění Vodohospodářská stavba roku 2020. „Vnímáme to jako důkaz, že se to celé opravdu povedlo,“ říká Miloš Holub. „Díky našemu proaktivnímu přístupu se o akci v dobrém psalo v několika denících napříč republikou a za celou dobu nepřišla žádná stížnost na stavbu ani na nezbytné kácení stromů, takže předpokládáme, že veřejnost tuto revitalizaci hodnotí stejně pozitivně jako my,“ míní.
„Samotné nás dost překvapilo, že v průběhu celé akce nedošlo k žádné nepředvídané komplikaci, která by ji jakkoli zdržela nebo ohrozila,“ hodnotí průběh realizace projektu Barbora Miksová Maršálková z AOPK ČR. „Nejvíce starostí nám dělalo vypořádat se ve fázi projektové přípravy s komplikacemi ohledně pozemků potřebných k realizaci. Jinak vše ostatní od předání staveniště až po vydání kolaudačního rozhodnutí proběhlo opravdu dle plánů. Jak asi většina z nás ví, jeden z nejdůležitějších aspektů úspěšnosti takto velkých a náročných akcí jsou lidé, se kterými spolupracujete či jednáte. A my měli to obrovské štěstí, že všichni tito lidé rozuměli své práci, byli schopní, rozumní, nekonfliktní a ještě k tomu byli milí a ochotní. Možná hlavně díky tomu se celá akce povedla na výbornou,“ dodává.
S výsledkem projektu jsou spokojeni všichni – ti, kdo se podíleli na jeho realizaci, i ti, kteří v blízkosti rezervace žijí. „Načerpat energii a sbírat houby sem chodí převážně obyvatelé okolních vesnic. Dá se předpokládat, že díky vzniku nových vodních ploch sem budou v létě mířit i lidé toužící po příjemném osvěžení, a my doufáme, že se k místu budou chovat s respektem a úctou,“ věří Miloš Holub. I ohlasy místní veřejnosti na projekt jsou tedy veskrze pozitivní.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR má ve své péči 152 rybníků, jejichž celková výměra je 3,5 tisíce hektarů. Je druhým největším správcem vodních nádrží v Česku. „Pečujeme nejen o bezpečnost těchto vodních děl, ale především o zdejší pestrá vodní a mokřadní společenstva. Operační program Životní prostředí je pro nás významným zdrojem financí, drobnější akce financujeme také z národních programů v gesci Ministerstva životního prostředí,“ říká Barbora Miklová Maršálková.
Z dalších nedávno realizovaných akcí lze namátkou jmenovat opatření k ochraně mokřadních systémů rybníků Loch a Velká Kamenice v CHKO Žďárské vrchy, revitalizaci EVL Kochánovické rybníky a PR Maršálka či obnovu Vrboveckého rybníka.
„Z Operačního programu Životní prostředí ale nefinancujeme jen akce, které souvisejí s vodním režimem v krajině. Pro další programové období chystáme celou řadu dalších projektů,“ uzavírá.