Slepá odstavená ramena řeky Moravy znovu ožívají

Řeku Moravu pojmenovali již staří Keltové. Nazývali ji Mor Ava – Veliká řeka. A skutečně, protéká celou moravskou zemí, od Králického Sněžníku na severu až po Břeclav na jihu. Její tok se ale během posledních dvou staletí poměrně výrazně měnil.

Od roku 1818 byl kvůli lepšímu splavnění na mnoha místech napřímen prokopáním a zahrazením původních meandrů, z nichž některé byly vysušeny. Většina slepých ramen řeky, kterých se v jejím povodí nachází ke dvěma stovkám, ale zůstala i po regulaci v původním stavu a z okolní zemědělské krajiny se na jejich břehy stáhly mnohé druhy dnes vzácných a ohrožených živočichů.

Poslední větší regulace řeky Moravy na jejím spodním toku poblíž soutoku s Dyjí proběhla v roce 1982.Tehdejší zásah sice zvýšil ochranu proti povodním a umožnil větší využití vody pro vodárenské a zemědělské účely, ale naprosto změnil vodní režim krajiny a došlo k hrozivému poklesu spodní vody. Poté se od dalšího napřimování řeky upustilo. Slepá ramena obklopená mokřady a zbytky původního lužního lesa se staly malými přírodními ráji. Ne všechna ale měla takové štěstí a na záchranu některých z nich vznikl ve Starém Městě u Uherského Hradiště projekt nazvaný Obnova ekosystému odstavených ramen řeky Moravy.

Slepá ramena chtělo už před lety zachránit město

Prvotní myšlenka projektu je staršího data. Vznikl zhruba před deseti lety pod taktovkou radnice Starého Města u Uherského Hradiště spoluprací oborových odborníků, průzkumu veřejnosti, zahrádkářů, rybářů, myslivců, Povodí Moravy, zástupců Městského úřadu Staré Město, odborníků z životního prostředí, ekologie, spolků a dalších. Město tehdy nechalo zpracovat projektovou dokumentaci, ale s žádostí o financování projektu z dotace OPŽP neuspělo. Situace vedla k založení neziskové organizace Slepá ramena, pro které byl rozpracovaný projekt výzvou, jíž se rádi ujali. „Popudem ke vzniku tohoto projektu byly – tehdy stejně jako nyní – zájem a aktivita místních občanů, kteří žijí v bezprostřední blízkosti slepých ramen Moravy,“ říká její ředitel Radek Fojtík. Po dohodě s představiteli města projekt převzali včetně vzniklé dokumentace. „Inženýrská činnost již byla propadlá, tak jsme vše oživili a úspěšně podali novou žádost. Chceme dokončit myšlenku města a upravit, respektive revitalizovat celé slepé rameno řeky,“ vysvětluje.

Projekt chce uvést slepá ramena do původního stavu

Cílem projektu, jehož realizace se rozběhla před dvěma roky a podle původního plánu měl trvat až do konce roku 2023, je propojení vybraných odstavených ramen s řekou Moravou, vytvoření přirozeného přechodu pro ryby, odstranění sedimentů z ramen i nepůvodních dřevin na březích a jejich náhrada původními druhy a v konečném důsledku zvýšení ekologické stability území.

V současné době je hlavní tok řeky Moravy regulován a upraven a nynější koryto řeky Moravy je podle Radka Fojtíka udržováno v poměrně biologicky sterilním stavu. „Dochází tak k základnímu střetu zájmů mezi požadovanými biologickými funkcemi toku a zájmy hospodářskými. Tím, že koryto bylo udržováno v pravidelném dvojitém lichoběžníkovém průřezu s vysvahovanými břehy a břehová zeleň v korytě a jiné překážky byly odstraňovány, docházelo k uměle vytvořené situaci, že byla vodou zásobena jen malá část spodního svahu těsně nad hladinou, zatímco břehy svahu byly velmi suché,“ popisuje Radek Fojtík, jak to ve slepých ramenech Moravy vypadalo před započetím projektu. Z těchto důvodů podle jeho slov takto regulovaný tok plní svou funkci jen částečně. „Schází zde přirozené prostředí pro přežívání řady organismů,“ popisuje dále. Má na mysli například podemílané břehy s úkryty v kořenech pro množství živočichů, bahnité náplavy, mělké vody pro vodní rostliny a rákosí pro vodní ptactvo. „Břehy bez vegetace jsou třeba naprosto nevhodné pro hnízdění,“ podotýká a připomíná, že do značné míry lze lokalitu pro přirozený vývoj, chybějící v hlavním toku Moravy, nalézt v jejích takzvaných mrtvých, odstavených říčních ramenech. „A s touto myšlenkou jsme do tohoto záměru šli,“ říká. Záměrem bylo oživit tato takzvaná mrtvá ramena a vrátit život do celého území. „V době před projektem byla odstavená ramena odsouzena k postupnému zarůstání, zanášení a zániku. Chyběla tu přirozená spojitost s hlavním tokem řeky Moravy,“ objasňuje, co by se stalo, kdyby se mrtvá ramena nechala napospas svému osudu.

Ramena se navrátí k životu v několika krocích

Realizovaný projekt Obnova ekosystému odstavených ramen řeky Moravy se takovému scénáři snaží svým zásahem zabránit. O co konkrétně se tedy projekt postará?

„Slepá ramena Vytrávené a Zasypané je nutné vyčistit, neboť jsou zanesená kaly z místního cukrovaru a směsným stavebním materiálem ještě z dob minulého režimu, kdy se na ekologii ještě příliš nedbalo,“ vypočítává Radek Fojtík. „Je nutné vykácení stávající agresivní zeleně a odtěžení značné části násypů, vytvoření umělých valů a postupné navození přirozených podmínek,“ pokračuje.

Rekonstrukce břehových porostů je podle jeho slov jednou z významných akcí probíhajícího projektu. „Agresivní stromová zeleň především javoru jasanolistého a akátu bude nahrazena výsadbou původních dřevin,“ říká. Podle etap projektu je v předem schváleném plánu vysadit přibližně 36 tisíc stromů a keřů přirozených porostů jako například duby, jilmy, habry, lípy, topoly, vrby, brsleny, svídy, kaliny a keřové vrby. „Výsadba bude provedena citlivě a účelně tak, aby zapadla do přirozeného prostředí a byla v souladu s projektem i právoplatnými povoleními,“ připomíná Radek Fojtík.

Propojení s řekou Moravou umožní nadjezd a podjezd Kunovského jezu. „V rámci revitalizace bude tedy obnoven vtokový objekt do odstaveného ramene Čerťák a v podjezí výtokový objekt z ramene Vytrávené,“ popisuje. Nejedná se ale podle něho o plné propojení s řekou, spíše o dostatečné dotování systému vodou a přispění k rozvoji fauny v daném prostředí tím, že se slepá ramena zprůtoční. „Jakmile ramena propojíme s řekou, začne jimi protékat voda, čímž se výrazně zlepší jejich stav a zároveň otevřeme cestu i rybám a dalším živočichům. Ale nepůjde o žádný velký průtok, počítáme s půl kubíkem za sekundu, při stoupání Moravy pak maximálně se dvěma kubíky.“ V lokalitě tak vzniknou tůně plné zvláště chráněných živočichů a ryb. „Mělké vodstvo a úprava břehů bude ideální pro vodní ptactvo a chráněné druhy živočichů, které by jinak vyhynuly,“ nepochybuje Radek Fojtík.

Dalším velkým přínosem jak pro místní obyvatele, tak pro celý ekosystém bude nepochybně zvýšení hladiny spodní vody. „To je samozřejmě další pozitivum, zvláště v dnešní době, kdy celý svět bojuje se suchem,“ míní. „Propojením ramen Zasypané a Přední Morávka docílíme toho, že celá oblast bude přiměřeně zásobena vodou a nebude tu docházet k vysychání a přeměně celého vodního prostředí. Chtěli bychom tak vytvořit unikátní ekologické oživení mrtvých ramen, které bude přínosem pro přírodu a tím i pro současné a budoucí obyvatele Starého Města,“ říká Radek Fojtík, ředitel neziskové organizace Slepá ramena, která si projekt Obnova ekosystému odstavených ramen řeky Moravy vzala na starosti.

Projektu se daří. „Realizace stavby probíhá díky maximálnímu nasazení techniky a personálního obsazen nad očekávání rychle. Původní harmonogram projektu byl stanoven do konce roku 2023 a podle dosavadního plynulého chodu stavby budeme letos dokončovat,“ říká Radek Fojtík.