Správa KRNAP inventarizuje krkonošský georeliéf

Krkonoše jsou z hlediska geomorfologického poměrně dobře probádány a v minulosti zde proběhlo množství geomorfologických studií různého zaměření. „Při praktické ochraně přírody a vyjadřování se Správy KRNAP k nejrůznějším záměrům, které by zdejší geomorfologické jevy mohly negativně ovlivnit, jsme velmi často naráželi na nedostatek konkrétních údajů o jejich přesné poloze, rozloze a doporučeních pro jejich ochranu,“ říká Jan Materna ze Správy KRNAP a garant projektu Inventarizace geomorfologických jevů na území KRNAP. Tyto údaje jsou totiž velmi často neúplně obsaženy ve specializovaných geomorfologických publikacích, které se geomorfologickými jevy zabývají z odborného či výzkumného hlediska. „Chyběl přehledný a ucelený dokument ve smyslu databáze, jenž by správě národního parku sloužil pro potřebu identifikace a následné ochrany těchto jevů, které se nevyskytují jen v zóně přírodní či přírodě blízké, ale se kterými se lze často setkat v zóně soustředěné péče o přírodu či v ochranném pásmu národního parku,“ říká Jan Materna. Tam mohou být ohroženy probíhajícími managementovými zásahy, nejrůznějšími záměry stavebního či technického charakteru, jako jsou sanace skal, čištění koryt, opravy cest, nové stavby a podobně, ale i masovou turistikou, kdy dochází k přemisťování kamenů a stavění nejrůznějších pyramid. „Rovněž unikátní glaciální a periglaciální jevy, spojené se zaledněním Krkonoš v dobách ledových, nebyly navzdory svému významu dostatečně podrobně zmapovány. Chyběly údaje o jejich přesné rozloze a rozmístění, které jsou důležité pro monitoring jejich změn působením přírodních či antropogenně podmíněných procesů, jako je například zarůstání vegetací vlivem klimatických změn,“ doplňuje.

Výše zmíněné důvody přirozeně vedly k potřebě detailně zmapovat geomorfologické formy na celém území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma.

Projekt vyšel ze samotného poslání Správy KRNAP

Potřeba podrobných geomorfologických dat pro celé území národního parku a jeho ochranného pásma vyplývá z poslání Správy KRNAP a celá myšlenka uskutečnit projekt Inventarizace geomorfologických jevů na území KRNAP se zrodila na oddělení ochrany přírody, kde připravují odborné podklady pro rozhodování dalších složek Správy KRNAP. Významnou měrou se na myšlence i plánování projektu podílel Vlastimil Pilous, který se dlouhodobě věnuje odborné činnosti v oboru geomorfologie v Krkonoších a je autorem velkého množství odborných i popularizačních prací o neživé přírodě Krkonoš. Vlastní projekt vznikl v těsné spolupráci s čerstvým absolventem Přírodovědecké fakulty UK Davidem Krausem. „Kolega Krause se shodou okolností věnoval geomorfologickým tvarům sudetských pohoří ve své magisterské i doktorské práci. Nalézt příslušného specialistu pro realizaci tohoto odborně zaměřeného projektu bylo klíčové. Projekt byl připravován před koronavirovou pandemií a nalézt obecně odborníka pro realizaci tak specializovaného projektu, když většina z nich měla práce nad hlavu na jiných projektech, nebylo jednoduché,“ vysvětluje Jan Materna. Ale podařilo se a Správa KRNAP tak díky projektu získala odborníka, který jí pomohl řešit bílé místo v inventarizaci. David Krause přitom získal na dobu trvání projektu pracovní místo, na němž může rozvíjet a aplikovat svoji specializaci.

Správa KRNAP je zkušený žadatel o dotační tituly

Proces žádání o dotaci z OPŽP, ze které byl projekt financován, proběhl podle slov Josefa Talába, projektového manažera Správy KRNAP a vedoucího oddělení projektového řízení, bez problémů. „Podrobný popis aktivit projektu byl sestaven interními odbornými pracovníky Správy KRNAP ve spolupráci s Davidem Krausem a Vlastimilem Pilousem,“ vysvětluje. Vlastní žádost o dotaci byla vypracována oddělením projektového řízení Správy KRNAP. „I když má každý projekt svá úskalí, zpracování žádosti o dotaci bylo v tomto případě relativně bezproblémové a její hodnocení proběhlo velmi rychle – byla podána v květnu 2019 a již na červencovém zasedání monitorovacího výboru byla schválena,“ říká Josef Taláb.

Správa KRNAP je zkušeným žadatelem v mnoha dotačních titulech a všechny dříve nabité zkušenosti přišly podle jeho slov k dobru. „Zásadní jsou však poznatky ze samotné realizace projektů, neboť z nich je možné předejít problémům již při psaní žádosti,“ míní.

Se spoluprací se SFŽP je spokojen. „Jelikož můžeme posoudit více subjektů podílejících se na administraci dotačních titulů, lze SFŽP zařadit mezi těmi, které jsou při přípravě i realizaci projektů žadatelům opravdu nápomocné, na přední místo. V rámci současného i předchozího OPŽP je přínosné, že spolupracujeme s projektovými a finančními manažery, kteří svou práci zvládají jak po odborné, obsahové stránce, tak v administrativní linii. Úspěšnost Správy KRNAP při řešení projektů je i obrazem podpory, již SFŽP při řešení běžných, ale i problémových situací dává,“ uzavírá.

Cílem projektu je vytvořit jednotnou geodatabázi

Projekt se nyní chýlí ke konci druhého roku realizace. Kompletní dokončení jeho cílů a výstupů je naplánováno na rok 2023. Samotné mapování a vyhodnocování provádí odborný pracovník, geomorfolog David Krause, a částečně také seniorní odborný pracovník, geomorfolog Vlastimil Pilous, který při něm zúročuje svoje dlouholeté zkušenosti a významně se podílí především na metodice mapování a hodnocení významu a ohroženosti jednotlivých geomorfologických forem a tvarů. V projektu působí kvůli technickému zajištění na částečný úvazek také zaměstnanec se zaměřením na geografické informační systémy (GIS). Z dotace je financováno samotné terénní mapování celého území o rozloze 550 km2, vytvoření jednotné geodatabáze všech geomorfologických tvarů a forem podle jednotné klasifikace. Databáze bude obsahovat posouzení jejich přírodovědné či ochranářské hodnoty a stupně jejich ohrožení včetně případných doporučení pro jejich ochranu. V rámci projektu bylo pořízeno rovněž nezbytné technické zajištění v podobě digitálního vybavení pro mapování a zároveň laboratorní analýzy, které umožňují datovat stáří vybraných geomorfologických forem.

Mapování by se neobešlo bez moderních technologií geografických informačních systémů. Díky leteckému laserovému skenování, které na území KRNAP proběhlo v roce 2012 v rámci projektu Inspire, má Správa KRNAP k dispozici velmi detailní model reliéfu s více než metrovou vertikální i horizontální přesností. Pro geomorfologické mapování jsou taková data nenahraditelná. Postupy a přesnost se díky využití digitálních technologií nedají srovnávat s mapováním ještě před několika lety. V terénu je využíván tablet s použitím technologie GPS. „Přímo v tabletu je možné procházet různé mapové podklady včetně sklonitostních map, stínovaného reliéfu nebo leteckých měřických snímků. Zároveň lze přímo v terénu vkládat prvky geodatabáze včetně jejich atributových prvků a příloh v podobě fotografií,“ přibližuje David Krause. Uplatnění při terénním mapování nachází kromě tabletu také fotoaparát, protože pořizování snímků forem rozličných velikostí z různé vzdálenosti v publikační kvalitě si žádá použití kvalitního objektivu se značným rozsahem ohniskových vzdáleností. Při měření rozměrů forem se využívá též laserového dálkoměru. Data sebraná při terénním mapování jsou bezdrátově synchronizována a v geodatabázi jsou dále editovatelná v desktopovém GIS prostředí na PC. Od počátku projektu se povedlo podrobně zmapovat přes 200 km2 území, což tvoří více než třetinu rozlohy KRNAP a jeho ochranného pásma. Po dílčím zpracování jsou mapy dosud zmapovaného území včetně vyhodnocení ochranářské hodnoty a míry ohrožení geomorfologických forem k dispozici pracovníkům Správy KRNAP. Kompletní vybavení včetně softwarových licencí ArcGIS bylo financováno z projektových prostředků.

„Kromě samotné ochrany přírody v rámci činnosti Správy KRNAP má projekt za cíl i zvýšení zájmu o geomorfologickou problematiku Krkonoš,“ vysvětluje Jan Materna. Výsledky mapování se objevují v článcích časopisu Krkonoše – Jizerské hory nebo ve sborníku Opera Corcontica. Některé výsledky získané v projektu jsou součástí odborných článků v mezinárodních recenzovaných časopisech. Zapomínat se nesmí ani na spolupráci s výzkumnými institucemi a univerzitami. Projekt financuje i laboratorní datování, které má napomoci lépe porozumět postglaciálnímu vývoji Krkonoš. Zároveň je z dotace na projekt financováno také vydání dvou popularizačních publikací: Atlasu geomorfologických tvarů Krkonoš a brožury Krkonoše v době ledové a poledové.

„Souhrnně se dá říci, že výsledky projektu tvoří zejména platformu ochranářskou, ale zároveň i výzkumnou a popularizační,“ říká Jan Materna.

Geodatabáze bude pomáhat při praktické ochraně přírody

„Významné objekty neživé přírody, které se v rámci projektu detailně mapují, jsou zároveň předměty ochrany KRNAP. Vzniklá geodatabáze tak bude významným zdrojem informací především při praktické ochraně přírody – hodnocení a posuzování nejrůznějších záměrů a jejich možných dopadů na chráněné součásti neživé přírody,“ doplňuje Jan Materna. Tím výčet přínosů vznikající geodatabáze nekončí. Ta bude zároveň tvořit i ucelený a podrobný přehled pro budoucí monitoring vývoje a stavu těchto forem a tvarů. I když se to nezdá, i neživá příroda se vyvíjí a některé tvary mohou být ohroženy probíhající klimatickou změnou, tedy například zvyšováním horní hranice lesa či zarůstáním klečí. „Z Krkonoš máme jeden recentní dobře zdokumentovaný příklad negativního vlivu činnosti člověka na tvary neživé přírody. Vysokohorské zalesňování borovicí klečí, které zde probíhalo ve druhé polovině dvacátého století, negativně ovlivnilo unikátní strukturní půdy, jež zde vznikaly v dobách ledových. Za podpory OPŽP právě dokončujeme třetí fázi prořezávání těchto nepůvodních a nepřirozeně hustých klečových výsadeb, abychom zabránili další degradaci strukturních půd a na ně vázaných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,“ zmiňuje Jan Materna.

Všechny projekty jsou zaměřeny na ochranu přírody v Krkonoších

Správa KRNAP v současném období ukončila či stále realizuje přes dvacet projektů. Projekt geomorfologického mapování není jediným odborně zaměřeným projektem, kterému se odborní pracovníci oddělení ochrany přírody věnují. Pracují také na mapování flóry Krkonoš, které obdobně přinese podklady a informace pro efektivnější ochranu nejvzácnějších krkonošských rostlin, i na projektu zaměřeném na podporu tetřívka obecného, jehož krkonošskojizerská populace je jednou ze dvou zbývajících životaschopných populací tohoto evropsky významného druhu v ČR. „Řešíme rovněž projekt zaměřený na mapování vegetace krkonošské arkto-alpinské tundry, který je přípravou na rozhodnutí, která nás čekají stran dopadů probíhající klimatické změny na tento unikátní a zároveň velmi zranitelný ekosystém. Jeho součástí je i zhodnocení vývoje horní hranice lesa a monitoring klimatických poměrů v krkonošské tundře,“ říká Jan Materna a připomíná, že všechny tyto projekty mají za cíl získat či rozšířit kvalitní podklady pro účinnější ochranu přírody Krkonošského národního parku.

„Z prostředků OPŽP realizujeme i prakticky zaměřené ochranářské projekty, například na obnovu krkonošských luk a podporu na nich se nacházejících stanovišť a druhů, které jsou předmětem ochrany KRNAP, či projekt, jehož cílem je vyjednáváním změny současného nevhodného hospodaření, jako je mulčování, seč na ,anglický trávníkʻ na lučních pozemcích soukromých vlastníků. V současnosti jsou ve fázi příprav ještě čtyři žádosti, které se snažíme stihnout podat do 142. výzvy OPŽP. Jsou zaměřeny na péči o předměty ochrany KRNAP a EVL Krkonoše, na pokračování revitalizace mokřadů a na usměrnění návštěvnosti v Krkonoších,“ uzavírá Josef Taláb příběh současných krkonošských projektů.