Tůně na Smyslovských loukách
Strakonická společnost REVITA CZ se věnuje tomu, aby se tyto malé, ale nesmírně důležité biotopy v naší krajině znovu objevovaly. Díky dotaci z OPŽP jich několik vybudovala i na Smyslovských loukách na Blatensku.
Tůně bývají malé a většinou bohatě zarostlé. Takové vodní plochy patří v naší krajině k nejcennějším útočištím nejrůznějších živočichů. Většinou jsou to biotopy velmi svérázné, s vlastní pestrou zvířenou i vegetací. Slouží širokému okolí jako zdroj vody na pití, zvlhčují ovzduší, a navíc jsou bohatým zdrojem potravy. Líhnou se v nich totiž mnohé druhy hmyzu i jiných živočichů a ti pak představují vítané sousto pro ptáky a další hmyzožravce například v chladných jarních dnech, kdy je o kloudnou potravu velká nouze.
Smyslovské louky
Smyslovské louky, někdy nazývané prostě Smyslov stejně jako s nimi sousedící rybník, leží nedaleko jihočeského městečka Blatná. Mají rozlohu necelých 7 hektarů a za přírodní památku byly vyhlášeny v roce 1985. Myšlenka projektu na vybudování tůní na Smyslovských loukách vznikla v devadesátých letech, ještě za působení Okresního úřadu ve Strakonicích. Během této etapy tu byly vytvořeny periodické tůně, které se pravidelně naplňují vodou, postupně vysychají a opět se naplňují. Díky tomu se pravidelně či nepravidelně obnažovaly jejich litorální zóny a postupně se tu začaly vyskytovat rostlinné a živočišně druhy, které se na takový druh biotopu vážou. Z té doby jsou také dokumentovány první managementové zásahy, kterými bylo kosení luk včetně ohnisek třtiny a vyřezávání náletů. Od roku 2006 tu tyto zásahy probíhají pravidelně v souladu se současným plánem péče.
Smyslov je srdeční záležitost
V roce 2010 vstoupila do péče o Smyslovské louky strakonická obecně prospěšná společnost REVITA CZ, která se kromě jiného zabývá právě obnovou a tvorbou tůní a mokřadů. „Po vyhodnocení pozitivního dopadu první etapy na území přírodní památky Smyslovské louky jsme tehdy ve spolupráci s Jihočeským krajem a obcí Kadov, v jejímž katastru louky leží a která nám poskytla své pozemky do dlouhodobého pronájmu, zahájili přípravu II. etapy,“ říká její ředitel Marek Fügner. Veškeré činnosti spojené s projektovou přípravou a zpracováním žádosti si společnost zajišťovala sama. Druhá etapa byla úspěšně realizována v roce 2012. Během ní vzniklo na Smyslovských loukách pět nových tůní.
V roce 2016 Jihočeský kraj zadal ke zpracování projektovou dokumentaci na III. etapu realizace tůní. „Dokumentaci jsme si následně v roce 2017 od kraje převzali a zahájili jsme proces přípravy k podání žádosti o dotaci a následné realizace projektu,“ popisuje Marek Fügner.
V době přípravy projektové dokumentace III. etapy projektu došlo k protržení hráze rybníka Smyslov, který se nachází na území přírodní památky. „O vzniklé situaci jsme se dozvěděli z médií a ještě ten den jsme s obavami vyrazili na prohlídku území,“ vzpomíná. „Po příjezdu jsme zjistili, že hlavní povodňová vlna již ustoupila a celé území je v pořádku a bez zjevného poškození. Byli jsme rádi. O Smyslov se staráme již osm let a je pro nás srdeční záležitostí,“ přiznává pan Fügner.
Ve třetí etapě přibylo dalších šest tůní
Projekt III. etapy navázal na předešlé dvě etapy, čerpal z jejich zkušeností, průzkumu, plánu péče a terénních průzkumů a díky němu jsou Smyslovské louky bohatší o dalších šest neprůtočných periodických tůní s různou maximální výškou vodního sloupce a velmi mírnými a variabilními sklony břehů. Tůně jsou řešeny jako kopané, bez hrázového tělesa a zahloubené pod úroveň terénu s členitým tvarem.
S jejich budováním se začalo v únoru 2018 a hned následující měsíc byly hotové. Návrh jejich stavby respektoval prioritní zájem, jímž byla ochrana přírody, zachování charakteru přírodní památky a ochrana stávajícího ekosystému beze změn vodního režimu. I proto byly stavby tůní navrženy v méně hodnotných lokalitách přírodní památky, kde se nevyskytují chráněné druhy rostlin. „Těžba a odvoz materiálu z lokality probíhala za pomoci lehké stavební mechanizace tak, aby nedocházelo k poškození stávajících biotopů,“ potvrzuje ředitel společnosti REVITA CZ. Samotná realizace probíhala podle jeho slov bez větších problémů a práce byly dokončeny v termínu. Ve spolupráci s ostatními subjekty, které se na projektu podílely, byly podle slov Marka Fügnera jisté počáteční komplikace, ve většině případů pramenící z nepochopení nebo špatně předaných informací. „V současné době musím spolupráci se všemi, kdo se na projektech podílejí, hodnotit kladně,“ říká. „Jak na straně AOPK, tak na straně SFŽP se setkáváme s lidmi, kteří mají snahu problémy řešit a v případě potřeby podat pomocnou ruku.“
„Hlavním cílem všech etap byla revitalizace původních kulturních luk a vytvoření střídavých mokřadních a suchomilných ploch osídlených novými druhy, přičemž část nově vybudovaných tůní se nachází v plochách navržených k rozšíření přírodní památky Smyslov, a to podle platného plánu péče,“ shrnuje myšlenku všech etap uskutečněných na Smyslovských loukách Marek Fügner. Hlavní přínos celého projektu vidí právě ve vybudování soustavy periodických tůní v zemědělské krajině, které mají každá svůj individuální vodní režim a každá reaguje různě v různých ročních obdobích. „Vzniklo tu velké množství přechodových biotopů, které jsou postupně osidlovány mokřadními vegetačními formacemi, rozmnožují se tu populace měkkýšů, osidlují je obojživelníci, jako je skokan zelený a hnědý a ropucha obecná, a navštěvují je ptáci, například chřástal kropenatý a bekasina otavní,“ vyjmenovává spokojenou klientelu smyslovských tůní Marek Fügner.
Chuť do dalších projektů společnosti REVITA CZ a jejímu řediteli rozhodně nechybí. „V současné době máme v realizaci devět projektů v celkové hodnotě zhruba 50 milionů korun a další dva projekty v hodnotě přibližně 40 milionů jsou schválené,“ říká. Jde třeba o revitalizaci slepého ramene Otavy na Slaníku nebo obnovu odstavených ramen Blanice u Protivína. Další zajímavé projekty, které by rádi také financovali z OPŽP, se nacházejí v různých fázích projektové přípravy. Jsou to například revitalizace tůně, napájecí stoky a mokřadu v Protivíně, zvýšení diverzity v nivě Radomilického potoka v Milenovicích, revitalizace odstaveného ramene Hašlovice a revitalizace Staré Blanice pod Krašlovicemi, vytvoření průtočných tůní na Lidmovickém potoce, revitalizace Skalského rybníka a revitalizace přírodní památky Klokočinské louky i revitalizace odstaveného ramene Otavy.