V historické Telči díky podpoře z OPŽP zateplili fasády

Telč je město jako z pohádky. Její neopakovatelná atmosféra své návštěvníky chtě nechtě přenáší do dob renesance. Historie města ale sahá ještě daleko dál.

Až do 12. století byla krajina v okolí dnešní Telče hlubokým hvozdem, který obývala pouze divoká zvěř. Na místě, kde město stojí, se odedávna křížily obchodní stezky. Na vyvýšenině Humpolecké stezky byl založen hrazený dvorec s románskou rotundou. Ten se stal hospodářským centrem oblasti. V průběhu 13. století se zde usazovalo stále více lidí a tak bylo nedaleko dvorce založeno sídlo, jež dnes nese název Staré město a je součástí Telče.

Žádné historické prameny neuvádějí datum založení samotné Telče. Prvním spolehlivým letopočtem v historii města jsou léta 1333-1335, kdy Telč navštívil markrabě Karel, později známý jako Karel IV.

Město mezi rybníky

Město bylo postaveno na vyvýšenině obklopené rybníky, které spojuje Telčský potok a umělý příkop. Území Telče chránily hradební zdi se střílnami a ochozem. Díky těsnému sousedství rybníků, které sahaly až k hradbám, se mohla Telč docela snadno přeměnit v nedobytnou vodní pevnost. Pod tržištěm procházela Humpolecká obchodní stezka, která ve dvou místech protínala hradby. Tam, kde je protnula, stály dvě brány. V té době byla ve městě pouze jediná skutečná ulice. Podle ní se dodnes jmenuje jeden telčský rybník – říká se mu Ulický.

Roku 1339 předal Jan Lucemburský, tehdejší majitel města, Telč do rukou jistého Oldřicha z Hradce, čímž se započala éra pánů z Hradce. Oldřich musel samozřejmě dobře zaplatit a to pohraničními územími na moravskoslezské hranici. V 50. letech 14. století byla založena Nová Telč. O Telči jako o městě se poprvé hovoří až roku 1366 – jak je rok přesný se už nedozvíme, neboť zakládací listina zmizela v propadlišti času.

Oldřich pocházel z rodu Vítkovců, který se v zemích českých podílel na hospodářských aktivitách. Rod Vítkovců vlastnil rozlehlá panství, sahající od Šumavy po jižní Moravu a dále na jih do Podunají. A český král si nemohl dovolit přehlížet tak významný rod. Vítkovci se dokonce na čas stali druhým nejbohatším rodem v zemi.

Zachariáš z Hradce vtiskl městu jeho dnešní tvář

Život v Telči byl v těch dobách stejný jako všude jinde – podřízený vrchnosti. Husitské války městu nijak zvlášť neublížily. Roku 1530 zachvátil Telč požár, který zničil mnoho domů na náměstí. Ty byly záhy provizorně opraveny. Pak se dostal ke slovu Zachariáš z Hradce, vzdělaný humanista, který okouzlen italskou renesancí nechal na náměstí vystavět krásné domy a telčskou pevnost přebudoval na skvostný zámek. Hlavním impulsem pro přebudování hradu v zámek byl fakt, že pevnost v Telči vypadala vedle sídla Zachariášova bratra Jáchyma velmi chudě.

Telč byla v rukou pánů z Hradce až do roku 1604, kdy rod vymřel po meči, neboť Zachariáš měl pouze dceru. Na krátkou dobu přešlo město do rukou Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, který roku 1618 přežil pražskou defenestraci, kdy byl jakožto královský místodržící vyhozen z okna Pražského hradu. Rod Slavatů měl Telč v držení ještě po tři generace, za nichž byl ve městě založen jezuitský řád.

Po Slavatech převzal město rod Lichtenštejnů-Kastelkorů a následně – od konce 18. století – rod Lichtenštejnů-Podstatských. Ti město vlastnili až do roku 1945.

Telč je na seznamu UNESCO

Žádný z rodů, kterým Telč kdy patřila, nijak výrazně nezasahoval do tváře města a zámku. Neméně uctivě se k historickým stavbám chovali i jejich obyvatelé. Díky tomu dnes Telč s barevnými štíty domů na renesančním náměstí a majestátním zámkem vypadá podobně, jako vypadala před několika sty lety. Hodně tomu napomohla i nemožnost budování novodobé zástavby v historickém centru – jednoduše ji neumožňovala poloha centra mezi rybníky. A právě tato krásná celistvost renesančního zámku a náměstí vedla k tomu, že Telč byla roku 1992 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO.

I současné vedení města pracuje na tom, aby Telč vzkvétala a dobře se v ní žilo. Využili proto možnost financování z dotací OPŽP a pustili se do zateplování objektů ve městě.

Budovy byly ve špatném stavu, potřebovaly zateplit

„Základem všech zateplovacích projektů byla snaha řešit úspory škol a jiných veřejných budov a to včetně jejich stavebně technického stavu,“ říká Vladimír Švec, vedoucí odboru rozvoje a územního plánování, který měl projekty na úsporná energetická opatření na starosti. „Špatný stav oken, stav střech a neexistující izolace budov významným způsobem navyšovaly jejich provozní náklady,“ vysvětluje. Podle jeho slov šlo o dlouhodobější problém, provoz budov byl kvůli jejich špatnému stavu energeticky velmi náročný a byl nejvyšší čas provést opatření na jeho snížení. „Možnost využití dotačních titulů OPŽP nám pomohla významně urychlit realizaci,“ říká Vladimír Švec.

Projekty byly vždy připravovány týmem osob. „Šlo o zástupce odboru rozvoje a územního plánování telčského městského úřadu, zástupce provozovatele budov, projektanty, zpracovatele žádosti a organizace zajišťující realizaci veřejných zakázek,“ vypočítává Vladimír Švwc. „V době realizace byla samozřejmě stěžejní úloha dodavatele stavby a významná byla i úloha technického dozoru investora,“ dodává.

V rámci dotace z OPŽP Telč realizovala energetická úsporná opatření v téměř všech veřejných budovách ve městě, které jsou v jeho vlastnictví, vyjma památkově chráněných budov. „Šlo tedy o budovy škol, městského úřadu, polikliniky, domova s pečovatelskou službou ale i obřadní síně,“ vyjmenovává.

Šlo o standardní projekty

Prvotními podklady byl energetický audit budov a následně projektová dokumentace. Projektové dokumentace byly vypracovány projektanty, kteří vzešli z výběrových řízení a zpracování žádostí zajistili pracovníci odboru rozvoje a územního plánování MěÚ Telč ve spolupráci s odbornými agenturami zajišťujícími zpracování žádostí.

Proces žádání má podle slov Vladimíra Švec svá specifika. „Oproti jiným operačním programům lze říci, že podání žádostí do OPŽP bylo jednodušší,“ hodnotí.

I se spoluprací se SFŽP a ostatními subjekty, které se na projektu podílely, byly v Telči spokojeni. „Spolupráci hodnotíme kladně. V průběhu realizace projektu nedošlo k žádným problémům, bylo to spíše naopak. Přístup manažerů SFŽP, kteří se na projektu podíleli, vnímáme určitě pozitivně,“ říká.

Bezproblémově probíhaly také realizace projektů. „Lze říci, že realizace všech projektů probíhala standardně – tedy realizace výběrového řízení na dodavatele stavby a následná realizace stavby. Mimo jeden případ, kdy došlo k insolvenci realizující společnosti v průběhu stavby, lze říci, že nedošlo u jednotlivých projektů k nijakým zásadním problémům,“ hodnotí Vladimír Švec uskutečněné projekty.

Hlavní přínos projektů město vnímá ve zkvalitnění stavebnětechnického stavu budov tak i ve významném snížení jejich energetické náročnosti. „Zcela jistě realizaci všech projektů hodnotíme kladně,“ potvrzuje ještě jednou. „Je velmi dobře, že obdobné dotační programy existují. Významným způsobem pomohly řešit stavebně technický stav a energeticky úsporná opatření obecních budov celé řady obcí,“ míní.

Dotace z OPŽP v Telči využili i k dalším projektům

Projekty na úspory energií nebyly pro město první zkušeností s čerpání dotací, už dříve tu využili možností financování z jiných programů. „Samozřejmě každá zkušenost s dotačními programy je velmi přínosná. Nicméně, každý dotační program má svá vlastní specifika a tak je nutné ke každému přistupovat individuálně,“ říká Vladimír Švec. Přímo z dotací OPŽP pak v Telči uskutečnili projekty revitalizace zeleně ve městě i projekty zaměřené na odpadové hospodářství. Pro stejné projekty zvažují možnosti dalšího financování z OPŽP.