V Klenčí pod Čerchovem stojí Dům přírody Českého lesa

Městečko Klenčí pod Čerchovem se rozkládá u východního okraje Českého lesa a – jak název napovídá – pod vrcholkem hory Čerchov. A právě tady přišli s myšlenkou vybudovat Dům přírody Českého lesa. „Bývalý starosta městečka Karel Smutný řešil, jak zachránit chátrající objekt Staré pošty,“ vzpomíná Zuzana Langpaulová, která tehdy měla projekt na starosti.

„Stará pošta je památkově chráněný objekt, na jehož rozsáhlou opravu však městys neměl peníze,“ přibližuje. Záměr pana starosty Smutného Starou poštu opravit ale brzy vešel ve známost a vědělo o něm hodně lidí. Dozvěděl se o něm i Jindřich Horáček, tehdejší ředitel Správy CHKO Český les na Přimdě a nynější ředitel Správy CHKO Slavkovský les. „V té době se projekt domů přírody právě rodil. S jejich konceptem přišla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR coby organizace zastřešující správu chráněných oblastí. Základem konceptu bylo, aby v každé chráněné oblasti vznikl Dům přírody, představující extrakt toho, co je pro tu kterou oblast typické, čím je vzácná a čím se v současnosti prezentuje. Dům přírody je pomyslnou bránou do chráněné oblasti,“ vysvětluje Zuzana Langpaulová. Podle jejích slov to funguje tak, že návštěvník Domu přírody načerpá teoretické informace o oblasti, dostane tipy, kde v přírodě najde zajímavosti a různé jevy, a pak už může vyrazit najisto. „Jde o směrování turistů a nadstavbu informačních center a také důležitý článek v komunikaci AOPK s veřejností, prostředníka v práci s veřejností, neboť dlouhodobá politika správ CHKO není pouze přírodu chránit, ale také ji v rozumné míře a vhodným způsobem zpřístupnit a prezentovat lidem,“ doplňuje Zuzana Langpaulová.

Pan Horáček tehdy nabídl starostovi Smutnému, že by bylo možné ze Staré pošty udělat Dům přírody Českého lesa. „Klenčí by tím získalo dotační prostředky na rekonstrukci vzácného objektu, neboť dotaci na samotnou rekonstrukci bez nějakého dalšího využití by nebylo možné získat, přičemž pro zřízení Domu přírody je Klenčí více než vhodné místo,“ vrací se ve vzpomínkách zpět paní Langpaulová. Klenčí je jedním z výrazných turistických cílů v Českém lese, má jedinečný příběh a samo o sobě je jakousi bránou do Českého lesa. „Spojilo se tu příjemné s užitečným a projekt rekonstrukce a přestavby na Dům přírody se začal připravovat,“ říká Zuzana Langpaulová.

Cesta byla kostrbatá, ale úspěšná

Projektovou dokumentaci projektu zpracoval tým pražského architekta Petra Sladkého, který má na Klenčí úzké rodinné vazby, přičemž AOPK poskytla koncept jednotících prvků pro expozice Domů přírody, zpracovaný Zitou Nielsen. V té době se v naší zemi připravilo k realizaci několik prvních Domů přírody a AOPK zajistila, aby na tento koncept bylo možné získat dotační prostředky z národních a především evropských zdrojů, konkrétně z OPŽP. „Zpracovala se žádost, podala se a pak se velmi dlouho dobu, myslím, že minimálně rok či možná déle, nedělo nic,“ vrací se v čase Zuzana Langpaulová. „Myslím, že se tenkrát vyměnila vláda, té se pak dotační podpora domů přírody nelíbila, a tak se začalo řešit, zdali domy přírody v dotačním programu zůstanou, či ne. AOPK si záměr obhájila, takže po nějaké době se s projekty mohlo pokračovat a my jsme obdrželi oficiální stanovisko, že i náš projekt byl schválen k realizaci,“ popisuje Zuzana Langpaulová.

Na zpracování žádosti má i velice silnou osobní vzpomínku. „Šanon s podklady mi pan starosta jednoho dne položil na stůl se slovy, že musíme zpracovat žádost o dotaci,“ vzpomíná. Do data, kdy výzva končila, zbývalo už jen několik málo dní. „V ten okamžik se mi jevilo jako zcela nereálné, abychom to vůbec mohli stihnout. A možná právě proto jsem se do toho pustila s určitou lehkostí, okamžitě jsem si k tomu sedla a pracovala jsem i přes noc. Žádost se zpracovávala v online aplikaci, takže žádné vyplňování, tisk a podepisování formulářů – vše se odehrálo elektronicky. Adrenalin to byl opravdu neskutečný, neboť těsně před podáním, kdy do uzávěrky zbývalo jen pár minut, jsme měli technické problémy a aplikace přestala fungovat. Nakonec se to podařilo. Musím říci, že považuji za malý zázrak, že to vše, co se tenkrát odehrálo pouze ,na papířeʻ, se o pár let později opravdu uskutečnilo. Nástrah a obtíží bylo na té dlouhé cestě mnoho, ale díky skvělé spolupráci skvělých lidí se vždycky podařilo najít řešení,“ dodává vděčně. Zkušenosti se zpracováním žádosti přímo do OPŽP přitom měla úplně nulové. „I proto mi připadá téměř neskutečné, že se to povedlo,“ říká. „Původně pověřený zpracovatel žádosti nás takříkajíc ,vypeklʻ, když nám několik dní před ukončením výzvy předal podklady s tím, že žádost zkrátka nestihne zpracovat. Dostala jsme se tedy k celému projektu více méně náhodou tím, že mi byl úkol nouzově přidělen. Bylo to šílené, ale jsem moc ráda, že jsem u zrodu Domu přírody v Klenčí byla a mohla k němu přispět,“ přiznává upřímně.

Spolupráci se SFŽP hodnotí velmi kladně. „Samotná administrace během projektu byla téměř bezproblémová, a když se vyskytl nějaký zádrhel, vždycky jsme se domluvili na jeho řešení. Jsem jim vděčná za to, že nás nepotopili,“ říká.

Během realizace projektu vystřídal starostu Karla Smutného nový starosta, Jan Bozděch. „Naštěstí projekt Domu přírody přijal rychle za svůj a díky jeho silné podpoře se vše dotáhlo do zdárného konce. Velkou zásluhu na zdárné realizaci mají i všichni zúčastnění pracovníci Správy CHKO, kteří také přiložili i fyzicky ruku k dílu a pomohli, když bylo potřeba,“ připomíná paní Langpaulová.

Expozice je jako cesta časem

Architekt Petr Sladký ve své prvotní studii rozpracoval jednotící prvky konceptu domů přírody vypracované AOPK a tak vznikla základní vyprávěcí osa expozice: cesta (výtahem) do minulosti (podkroví), do počátků osidlování Českého lesa, kdy návštěvník postupně prochází expozicí a jakoby postupem v čase se vrací do přítomnosti – zpět k východu a recepci, kde si může vzít propagační materiály k místům, o kterých se v rámci expozice dozvěděl, která ho zajímají a která chce navštívit.

Expozice dostala název „Proměna krajiny v čase“ a maskotem se po dlouhých diskuzích stal čáp bílý. „Vše se muselo poměrně detailně projednávat se Správou CHKO Český les, aby vše odpovídalo jejich představám a především danému jednotnému konceptu domů přírody. Správa CHKO Český les pak po celou dobu přípravy i realizace projektu fungovala v úloze odborného garanta a poradce,“ popisuje Zuzana Langpaulová.

Na Domu přírody v Klenčí je ve srovnání s většinou ostatních Domů přírody zajímavá určitá výjimečnost. „Chtěli jsme se vyhnout tomu, abychom zadali realizaci expozice nějaké firmě ,na klíčʻ. Chtěli jsme jedinečnou, poutavou a zajímavou expozici a podařilo se nám tuto myšlenku prosadit a zrealizovat,“ vysvětluje Zuzana Langpaulová. Expozici tvoří v podstatě autorská díla, která jsou i po umělecké stránce velmi pěkná, originální a zajímavá. „Měli jsme velký problém prosadit takový projekt v rámci dotace, protože to kolidovalo s nastaveným systémem zadávání veřejných zakázek. Byl to těžký a zdlouhavý proces, ale naštěstí dobře dopadl. A byl to možná zásadní moment: díky tomu se expozice Domu přírody v Klenčí výrazně vymyká expozicím v mnoha dalších domech přírody,“ vzpomíná Zuzana Langpaulová.

Slavnostní otevření se povedlo

Dům přírody Českého lesa byl slavnostně otevřen v lednu 2016 za účasti tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce. Ten při té příležitosti prohlásil: „Dům přírody návštěvníkům nenabídne jen expozici, ale také vzdělávací a kulturní programy, prezentace regionálních produktů, tradičních řemesel a místního folkloru, tematické přednášky, výstavy, projekce a tvůrčí dílny, a to nejen pro veřejnost, ale i pro školy. Těší mne, že ochrana přírody se neuzavírá sama do sebe, ale pomáhá posilovat vztah místních obyvatel ke krajině, kde žijí a která nabízí množství atraktivních výletů a naučných stezek.“

„Byl to velmi mrazivý, ale slunečný den s modrou oblohou – úplná idylka,“ vzpomíná Zuzana Langpaulová. „Ještě ráno celý tým dolepoval poslední popisky, leštili jsme, rozbalovali, rovnali, práce probíhaly opravdu až do samotného zahájení. Bylo to jako v mraveništi a zpětně hodnotím jako neuvěřitelný výkon, že to všechno klaplo, přišla spousta hostů a byla tam krásná atmosféra.“

Dům přírody podává celistvý obrázek o oblasti Českého lesa

Hlavním přínosem projektu je podle Zuzany Langpaulové to, že pokud se podaří návštěvníky Českého lesa opravdu hned na počátku jejich návštěvy chráněné oblasti nasměrovat do Domu přírody v Klenčí, získají velmi celistvý obrázek o celé oblasti Českého lesa a mohou se pak lépe rozhodovat, jaká místa navštíví, a to i ta méně známá, ale neméně zajímavá. „Cílem z hlediska cestovního ruchu je tedy návštěvníky Českého lesa více ,rozprostřítʻ po celém území, protože Český les má rozhodně co nabídnout,“ říká. Český les ocení především ti milovníci přírody, kteří vyhledávají místa, jež nejsou turisticky až tak exponovaná.

Dům přírody má svůj velký význam i z hlediska osvětového, čímž také plní svou zamýšlenou funkci – je prodlouženou rukou Správy CHKO, komunikuje s veřejností formou osvětových akcí i programů pro dětské skupiny. Děti a mládež jsou důležitá cílová skupina, na kterou se myslelo již od počátku. „Expozice musí být pro děti zajímavá, protože v jejich rukou je osud naší přírody a je třeba v nich budovat silnou vazbu k problematice ochrany přírody,“ míní Zuzana Langpaulová. „Dalším z přínosů je samozřejmě to, že se podařilo velmi zdařile zachránit historický objekt Staré pošty. Klenčí tím získalo další krásné a reprezentativní prostory, které může využívat při pořádání kulturních a dalších akcí pro občany,“ dodává. V neposlední řadě bylo přínosem také to, že knihovna, která na Staré poště původně sídlila, se přestěhovala do areálu pobočky Základní umělecké školy Domažlice v Klenčí. „To, co bylo původně vnímáno jako přechodná a víceméně nepříjemná záležitost na dobu rekonstrukce, se nakonec změnilo na trvalý stav. Ukázalo se totiž, že v nových prostorách má knihovna výrazně větší návštěvnost – díky přirozené frekvenci dětí a rodičů docházejících do ZUŠ,“ vypráví Zuzana Langpaulová. Knihovna se tedy na své původní místo na Staré poště už nevrátila, byť to bylo původně v plánu. „Projekt hodnotím kladně,“ říká Zuzana Langpaulová, i když připouští, že nejspíš nedokáže být úplně objektivní, protože byla u celého procesu, kdy Dům přírody Českého lesa vznikal, a má k němu proto osobní a silný vztah. „V základu si myslím – a to přestože jsme cestou naráželi problémy, z nichž některé přetrvávají až do dneška – že se celý projekt opravdu podařil,“ říká. „A to, aby byl naplněn hlubší záměr a zvyšovala se osvěta veřejnosti nejen o Českém lese, ale i o přírodě a její ochraně, teď velmi záleží na lidech, kteří v Domě přírody pracují a kteří ho naplňují životem.“

Odborným garantem domu je stále Správa CHKO na Přimdě, což znamená, že velké množství programů a akcí pro veřejnost se chystá a pořádá právě ve spolupráci s nimi. „A na nich nejvíce záleží, jaké tyto akce budou a zda budou návštěvníci do Domu přírody v Klenčí rádi chodit. Tuto práci je potřeba dělat především srdcem, aby měla kladnou odezvu, a já si myslím, že celá realizace projektu se povedla právě díky tomu, že byla srdeční záležitostí pro všechny, kteří se na ní podíleli,“ říká Zuzana Langpaulová.