Krkonoše jsou na mechorosty zřejmě nejbohatší území a zároveň jsou druhově nejbohatší územím v Česku. „Do značné míry to souvisí nejen se specifiky území, ale i s bohatou historií průzkumu, která sahá až do počátku osmnáctého století. Přesto je znalost diverzity mechorostů na území Krkonoš velmi nerovnoměrná,“ přibližuje Alžběta Čejková ze Správy KRNAP půdu, v níž klíčily prvotní myšlenky na uskutečnění projektu Inventarizační bryologický výzkum, jehož je odbornou garantkou. Znalost některých biotopů a oblastí, zvláště v nižších partiích pohoří, je podle jejího mínění zcela nedostatečná nebo se nedostává aktuálních informací. V minulosti byla pozornost zaměřena na průzkum karů a alpínského bezlesí, přičemž systematičtěji byly zpracovány pouze omezené oblasti.

„Cílem tohoto projektu je systematická inventarizace bryoflóry Krkonoš,“ zdůrazňuje proto. U zrodu projektu stála ona s kolegy a Jan Kučera z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který již v minulosti prováděl bryologické průzkumy především v karech.

Projekt má několik cílů

Realizací takového projektu, jakým je inventarizační bryologický výzkum, naplňuje Správa KRNAP příslušné cíle a ustanovení Plánu péče o KRNAP a jeho ochranného pásma, evropsky významné lokality Krkonoše. Cíli projektu tedy jsou systematická inventarizace bryoflóry Krkonoš zaměřená na doplnění aktuálních údajů o rozšíření, početnosti a rizicích ohrožujících populace vzácných a ohrožených druhů mechorostů, identifikace center druhové diverzity české části Krkonoš podle bryofloristických údajů, navržení a nastavení vhodného managementu či doporučení nových aktivních opatření, například včetně revitalizace mokřadů, a také vytvoření regionálního červeného seznamu mechorostů Krkonoš včetně jeho vydání v podobě odborné publikace.

Odborníci v terénu pořizují soupis druhů

Při přípravě projektu se vycházelo z kompilace historických údajů a z terénních znalostí Jana Kučery. Území Krkonoš bylo pro realizaci projektu, který se rozběhl v lednu 2018, rozděleno na pět oblastí: kary, údolí, rašeliniště, slatiniště a geomorfologické lokality, jakými je například zaniklý lom a podobné. „Průzkum probíhá tak, že lokality jsou prozkoumány odborníkem bryologem, který v terénu pořizuje soupis druhů,“ popisuje Alžběta Čejková. „Druhy, které nepozná pouhým okem a lupou, zaměří přístrojem GPS a odebere malý vzorek k pozdější determinaci pod mikroskopem.“

Určování mechorostu je skutečně poměrně komplikovaná záležitost vyžadující značnou praxi. V terénu se mechy prohlížejí s použitím 15–30× zvětšující botanické lupy, s jejíž pomocí lze určit velkou část nálezu, nicméně některé skupiny je nutné určovat doma s použitím mikroskopu. Pro laika je problematická i určovací literatura. Vzhledem k nepatrné velikosti důležitých znaků nelze určovat mechorosty pouze podle fotografických atlasů, ty slouží spíše k učení a pro zpětnou kontrolu, a je nutné použít určovací klíče. V českém jazyce jsou bohužel dostupné pouze Klíč k určování mechorostů ČSR (1960) a novější online klíč Mechorosty České republiky (2004), který ale není kompletní. Většinou je tak potřeba použít i několik zahraničních klíčů. Významnější položky se archivují v bryologickém herbáři. Ten má obvykle podobu papírových obálek, v nichž je položka volně vložena. Obálky se skladují buď v krabicích, nebo v deskách.

Pro vzácné a ohrožené druhy se určuje velikost populace a přesné souřadnice, vyhodnocují se negativní vlivy působící na daný druh a v takové situaci je popřípadě doporučen vhodný management.

„V posledním roce, to znamená, až budou prozkoumány všechny vytyčené lokality, bude vytvořen regionální červený seznam mechorostů Krkonoš,“ potvrzuje původní záměr projektu Alžběta Čejková, „a tak budou určena centra druhové diverzity české části Krkonoš podle bryofloristických údajů.“

Projekt přinesl zajímavé a překvapivé nálezy

Přestože projekt by měl do své finální fáze dojít v březnu 2023, na Správě KRNAP už nyní vědí, že přinesl některé velmi zajímavé nálezy. Jedním z nich je křižítka vystoupavá, Lophozia ascendens, drobná, zhruba 1 cm vysoká játrovka rostoucí na tlejícím dřevě převážně smrků. Jde o druh v současnosti známý ze Šumavy, z Hrubého Jeseníku a několika lokalit v Rychlebských horách, z Králického Sněžníku a od Bechyně. V Krkonoších byla před výzkumem sbírána pouze v roce 1985 v Labském dole. Dalším zajímavým a překvapivým druhem nalezeným v Labském dole je dvouhrotec dlouhý, Dicranum elongatum, který byl do průzkumu v Krkonoších zaznamenán pouze na polské straně vrcholové části Sněžky, přičemž z Labského dolu, kde byl nyní nalezen, neexistoval o jeho sběru žádný historický záznam. Jde o 2–10 cm vysoký mech obecně rostoucí na humusu silikátových skal, v alpínských trávnících, zejména na exponovaných stanovištích horských hřebenů a v chladných inverzních polohách horských údolí a pískovcových skalních měst.

Průzkum přinesl také nálezy olešky Blyttovy, Moerckia blytii, tupenky tupé, Obtusifollium obtusum, toporce štětinatého, Tetralophozia setiformis, a další. Je pravděpodobné, že i poslední rok výzkumu přinese další zajímavé objevy.

Od zahájení realizace projektu bylo bryology v prvních třech letech prozkoumáno 2 206 hektarů a každý rok je potřeba zinventarizovat zhruba 25 % vybraných lokalit. Za roky 2018–2021 bylo zmapováno 90 % lokalit. Poté následuje mravenčí práce s určováním a psaním závěrečných zpráv.

„Při průzkumu byly objeveny nové druhy pro naši zemi a nové lokality ohrožených druhů,“ hodnotí dosavadní výsledek projektu jeho garantka Alžběta Čejková. „Systematický bryologický průzkum nám poskytl recentní data a možnost je aplikovat do managementových opatření a zohlednit problematiku ochrany mechorostů v rámci projednávaných zásad péče o KRNAP,“ uzavírá prozatím příběh výzkumu krkonošských mechorostů. Pro ni samotnou představuje projekt podle jejích slov spolupráci s výbornými lidmi a odborníky na danou problematiku. Ve stejném duchu se přidává i Eva Holá, která na projektu také pracuje. „Jsem ráda, že takový projekt existuje a já ho mohu koordinovat,“ říká.