V Krkonoších obnovují staré mokřady

Voda je velké téma. S jejím úbytkem a zvyšující se cenou ji skloňujeme ve všech pádech. Mokřadům, strouhám, vodopádům, potokům a řekám se v posledních letech dostává velkého zájmu. Není divu. Klimatické změny jsou nepřehlédnutelné a vliv vody v krajině na kvalitu života jejích obyvatel nepopiratelný. Ačkoli každoroční úhrn srážek se prakticky nemění, daleko častěji a ve větší míře dochází k extrémním jevům, povodním a erozi. Po desítkách let odvodňování a zasypávání zdánlivě neužitečných vodních ploch, jako jsou mokřady, tůně a mrtvá říční ramena přišel čas napravovat staré chyby. Krajině je potřeba vrátit vodu, která jí patří, a ona se nám za to náležitě odmění. V Krkonoších s tím začali před čtyřmi lety.

Během pětileté realizace projektu by tu ochranáři měli vybudovat zhruba 3 000 přehrážek, které zpomalí odtok vody a přispějí tak ke zlepšení koloběhu vody v krajině. Projekt počítá i se založením monitorovacích míst pro sbírání dat, která vědcům umožní srovnat počáteční stav ploch a jejich postupný vývoj po zásahu.

Krkonošské mokřady jsou unikátní

Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště. Nachází se tu dva typy: vrchoviště a lesní rašeliniště. Vrchoviště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošsko-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem nuly, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1 500 mm a souvislá sněhová pokrývka tam leží od začátku listopadu do konce dubna. „Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů,“ uvádí Radek Drahný, tiskový mluvčí Správy KRNAP.

Mezi nejvzácnější druhy krkonošských rašelinišť patří například drobný keř ostružiník moruška, suchopýry pochvatý a úzkolistý nebo bylina všivec sudetský, z hmyzu šídlo horské a ptáků slavík modráček tundrový. Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem dvaceti druhů.

Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů patří v Krkonoších mezi nejpozoruhodnější biotopy. Největšími rašeliništními komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš jsou Úpské rašeliniště a Pančavská louka, které byly v roce 1993 zařazeny mezi nejvýznamnější mokřady světa v tzv. Ramsarské úmluvě.

Správci parku nejprve shromažďovali aktuální a relevantní data a prostorové údaje o mokřadních společenstvech. „Na tomto základě jsme vytipovali plochy vhodné k revitalizaci poškozených ekosystémů a na nich vybudovali přehrážky. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dojde k likvidaci v minulosti nevhodně vybudovaných odvodňovacích systémů a k obnově mokřadních stanovišť,“ vysvětluje Viera Horáková, která měla projekt revitalizace krkonošských mokřadů na starosti.

Obnovené subalpínské mokřady by měly podpořit obnovu lesních ekosystémů zejména v těch částech národního parku, které byly v minulosti poškozeny imisemi. „Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabývá v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s tématem globálních změn klimatu,“ uvedl v počátcích projektu ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Podle něj má tento ekosystém pro přírodu Krkonoš i pro obyvatele hor a podhůří nezanedbatelný význam. „Velmi dobře si to uvědomujeme. Proto se podpoře mokřadů v posledních letech věnujeme hned v několika projektech,“ dodal.

Šlo například o projekty Stabilizace významných lesních ekosystémů KRNAP v letech 2010 až 2014, Stabilizace vodního režimu vybraných lokalit KRNAP v období 2014 až 2015 a Ochrana a udržitelné využívání mokřadů ČR v letech 2014 až 2017.

„Díky realizovaným obnovným opatřením současného projektu, která byla vyhodnocena jako vhodná k odstranění nevhodných zásahů do mokřadních společenstev, bude do budoucna zajištěno zadržení vody ve vybraných lokalitách i obnova rašelinných a podmáčených lesních společenstev. To pak povede k obnově vodního režimu a stabilizaci nefunkční plochy na daných lokalitách. Mokřady tak budou moci významně přispět k regulaci odtoku vody z krajiny a tím také snižovat průtoková maxima v obdobích bohatých na srážky, vodní režim krajiny bude stabilizován a obnovné procesy struktury společenstva nastartovány,“ vysvětluje Viera Horáková.