Ve Mlýně Radouňka se vzdělávají děti i dospělí
Mlýn stojí na svém místě již několik staletí. Dříve se mu říkalo Šteflův a tak je zanesen i ve starých mapách, takzvaných „císařských otiscích“ ze začátku devatenáctého století. Ve čtyřicátých letech devatenáctého století v něm byla zřízena tkalcovna. Později se v něm opět mlelo, vznikla tu barvírna lněného a konopného sukna a pak se zase mlelo. Po druhé světové válce se ve mlýně míchala krmiva pro dobytek – a zase se tu mlelo. Většinu socialismu mlýn, kterému se v té době říkalo „družstevní“, přečkal jako záložní objekt civilní obrany.
Po revoluci v roce 1989 se ve mlýně několik let nic nedělo. Po přelomu tisíciletí se tu začaly konat ojedinělé kulturní akce, benefiční koncerty, divadla nebo malé festivaly. Do života se mlýn plně vrátil s rekonstrukcí na Přírodovědné centrum Mlýn Radouňka. Rekonstrukce proběhla v letech 2011–2015, a to s podporou z Operačního programu životní prostředí.
Spolek s láskou k přírodě a k dětem
Od roku 2015 provozuje objekt Přírodovědného centra Mlýn Radouňka občanské sdružení Vespolek. „Jsme spolek lidí různých profesí a povah, s různými životními příběhy a zkušenostmi, s různým počtem dětí a titulů. Spojuje nás láska k přírodě, důvěra v děti, smysl pro humor a respekt k sobě navzájem, k přírodě, dětem, okolí a mravním hodnotám. Vytváření respektujícího prostředí je pro nás ve Mlýně klíčem ke svobodě a vzdělání,“ říkají o sobě vespolečtí a jejich filozofie se prolíná do všech aktivit, kterým se ve Mlýně věnují.
„Ztotožňujeme se s myšlenkami a prací všech, kteří šli touto cestou před námi: s Komenským, Montessori, Matějčkem, Nováčkovou. Tedy s těmi, pro něž byly středem pozornosti děti, jejich přirozenost a rozvoj. Rozvoj podle jejich možností, schopností a tužeb. Jsme si jisti, že tak z nich vyrostou zralé, dospělé osobnosti s otevřenou myslí, schopné spolupráce a kritického myšlení, které budou také schopny svůj úspěch nesobecky sdílet s ostatními. S neotřesitelnou vnitřní motivací žít plnohodnotný, radostný život, tak jak jej známe my,“ doplňují.
Vzdělávání podle Komenského
Zaměření vzdělávacích programů Mlýna vychází z konceptu ekocentra, přičemž důraz tu kladou na badatelský přístup a přírodovědné postupy, používají experimentální výuku a principy Montessori pedagogiky a respektující výchovy. Plnohodnotnou součástí zdejších výukových programů jsou pohybové aktivity, které podporují jemnou a hrubou motoriku dětí: správný pohyb, držení těla a fyzické dovednosti. „Považujeme je za nedílnou součást vzdělání,“ říkají tvůrci vzdělávacích programů ve Mlýně Radouňka. „V centru naší pozornosti stojí přírodní vědy, biologie, fyzika, chemie a geologie, které umíme propojovat, a neoddělitelně také matematika a geometrie s návazností anebo odbočkami do jazyků a společenských věd.“
Vůbec ne náhodou je jim v jejich práci mottem Komenského citát, že „naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou“.
Škola, školka i letní tábory
Ve Mlýně funguje provoz sdružené školy prvního a druhého stupně. Vzdělání je tu vedeno s respektujícím přístupem, s cílem dosáhnout studijní autonomie dětí a schopnosti žít svobodný život s vědomím odpovědnosti a dovedností vyvážit přiměřeně práva a povinnosti. Předpokladem k takovému vzdělávání je pochopitelně shoda s rodiči v přístupu ke vzdělání, k mravním a společenským hodnotám a k míře samostatnosti v životě. Výuka je doprovázena jednotlivými průvodci a průvodkyněmi, účastní se jí externisté z fakult a vědeckých pracovišť, podnikatelé, praktici a případně i zahraniční lektoři v rámci programů Erasmus, Workaway a dalších. Jednou ze zajímavostí školy ve Mlýně je dlouhodobý školní projekt Recy věci k dobru přeci. „Tímto projektem jsou děti vedeny k určitému cíli, odpovědnosti, umění prosadit názor, realizovat své nápady, prohlubovat svou kreativitu, rozvíjet vlastnoruční tvorbu a vdechnout starým věcem nový život,“ uvádějí vzdělavatelé.
Děti se ve škole v Mlýně Radouňka učí hledat hranice svého osobního prostoru. Rozhodují, koho k sobě pustí, co komu dovolí a co si mohou dovolit ony samy. Získávají tak respekt k druhým i k sobě. Bezpečné prostředí, založené na důvěře, dále otevírá cestu ke vzájemnosti a schopnosti efektivní týmové spolupráce.
Do školy tu děti mohou plynule přejít už z předškolního vzdělávání. Aktivity pro děti od tří do šesti let jsou tu vedeny s prvky Montessori pedagogiky, respektující badatelský přístup. „Vytváříme podnětné a připravené prostředí, které dětem umožní rozvíjet se podle jejich potřeb. Vedeme je k samostatnosti a zodpovědnosti, učíme je pomáhat si a spolupracovat. Průvodkyně podporují děti tak, aby v nich podporovaly jejich vnitřní motivaci. Tím dítě získává sebedůvěru,“ přibližují fungování školky, ve které děti většinu času tráví.
S dětmi předškolního věku a dětmi, které chtějí vstoupit do samostatného života čtením se věnují poznávání světa za symboly. „Podporujeme děti v jejich vývojové fázi v čas, kdy je zajímají tvary a pojmenovávají je už pravými názvy. Věříme, že děti, které k nám vstoupí do školy s vědomostí písmen, mohou již při nástupu vést vlastní sebeřízené vzdělávání a získávat informace podle jejich uvážení,“ říkají v místní školce.
Letní příměstské tábory jsou postaveny na stejných hodnotách a principech jako veškeré aktivity, které centrum provozuje. Jsou vedeny s respektem k dětem, přírodě, okolí, mravním hodnotám a sobě navzájem, se vzájemnou důvěrou. Do jednotlivých programů se promítají také prvky badatelského přístupu Montessori. „Podporujeme děti v jejich vnitřní motivaci, do programu tedy příliš nezařazujeme různé soutěže a odměny,“ stojí si ve Mlýně za svým přístupem.
Programová pásma
Programová pásma se věnují nejrůznějším tématům a lze si je objednat během pobytu v centru.
„Například Chaos je program, který se zabývá představou situace, že došla ropa nebo se z nějakého důvodu přerušilo její zpracovávání. V takovém případě se naše civilizace začne po 72 hodinách hroutit a to je čas, který máme na to, abychom se teoreticky i prakticky postarali o svůj život i životy svých blízkých. Během dne bez proudu si představíme, že na 24 hodin vypneme pojistky. Jak se na to připravíme? Nanosíme vodu, možná dřevo na oheň, vybereme vhodné potraviny, rozmyslíme si, co dělat večer. Programům Hravé přírodovědy dominují pokusy. Menší děti se dozvědí, že ač hravý, má pokus vždy pravidla. Záznam ze zkoumání nemusí být psaný, lze jej i nakreslit. U starších dětí jde o fyziku, matematiku a chemii, ovšem se zábavným výstupem. Programy zaměřené na hygienické, kosmetické a čisticí prostředky jsou vedeny opět přírodovědně. Připravené prostředky jsou reálně použitelné, zdraví spíše prospěšné než nezávadné a funkční. Výstupem je stejně jako u ostatních programů pracovní list a protokol a v případě kosmetických přípravků, ať už je to bylinná mast, či krém, vlasový šampon, nebo pleťová maska, také realizovaná procedura.
Programy věnované zdravé stravě a zdravému životnímu stylu se věnují potravinám, přísadám, tzv. éčkům a podobně a jsou rozděleny podle příbuznosti nebo původu potravin. V praxi jsou zařazeny tematicky ty, které jsou součástí receptu. Při přípravě a zpracování potravin postupujeme opět přírodovědně, a to v případě jak kuchyňského vaření, tak vaření na ohni – měříme, vážíme, počítáme jako v laboratoři. I zde je výstupem programu pracovní list a protokol a výrobky jsou převážně poživatelné.
V programu Voda neboli H2O bádáme s dětmi na půdě hydrologie, hydrodynamiky, hydrobiologie a trochu klimatologie – pozorujeme, zjišťujeme, měříme a experimentujeme. Základem všech programů a podprogramů souboru o vodě je terénní výuka u řeky, popřípadě na řece. Pohybujeme se po klidném toku řeky Nežárky v nadjezí našeho Mlýna, což je úsek velmi mělký. K plavbě navíc používáme velké, stabilní kovové rybářské pramice a k dispozici jsou samozřejmě vesty. Jednotlivé programy na téma vody jsou zaměřeny na pohybový aparát vodních živočichů, etiologii ryb, břehy, ekotechnologii vody, permakulturu i různé druhy vod.
Základem programového souboru Uhlík je program Koloběh uhlíku. Ostatní programy o uhlíku nebo procesech souvisejících s ním jsou zaměřeny na některou z částí cyklu, rozpracování pojmu nebo jevu, a to zejména kvůli časovým nárokům zařazených pokusů. Zaměřuje se například na fosilní paliva, skleníkový efekt, fotosyntézu nebo třeba vápenec a jeho příbuzné.
Zvláštní pozornost věnujeme plastu a odpadu. Na výrobu plastu se v současné době spotřebovává 8 % vytěžené ropy. Jeho spotřebitelský cyklus je v některých případech dlouhý, většinou však spíš kratší a v případě plastových obalových materiálů absurdně krátký – vzhledem k době, která je potřeba k jejich rozložení. Na Mlýně odpad třídíme a maximálně se snažíme jej nevytvářet. V programu Osmý kontinent, jehož název je inspirován narůstajícími plovoucími odpady v oceánech, se budeme věnovat zpracování plastového odpadu a některé postupy si vyzkoušíme v laboratorním měřítku. Použijeme k tomu odpad, který během pobytu ve Mlýně sami vytvoříme. V programu Recyklace si úvodem zopakujeme, co kam patří, protože téměř všichni třídíme – a všichni trochu špatně. Pro tentokrát necháme stranou ,obyčejný odpadʻ a zaměříme se na odpad jako surovinu – v laboratorním měřítku,“ uvádějí tvůrci k náplni vzdělávacích programů ve Mlýně Radouňka. Přírodovědné centrum ve zrekonstruovaném mlýně tak krásně naplňuje poslání, ke kterému bylo vytvořeno.
