Ministr: Stromy jsou našimi spojenci

Pane ministře, obce i města trápí v posledních letech extrémní sucho a horko. Trpí jím nejenom příroda, ale i lidé. Můžete stručně popsat, čím je to způsobeno?

Primárním a hlavním důvodem je změna klimatu a její dopady, což se aktuálně projevuje především velikým suchem, které nás trápí už šestým rokem v řadě. Roste i průměrná teplota, takže města se musejí vyrovnávat s vyšším počtem tropických dní a nocí. Navíc města, která sluneční záření absorbují, se rozehřívají více než volná krajina. Důsledkem je efekt zvaný tepelný ostrov, takže lidé ve městech se musí vyrovnávat s vyšší teplotu než lidé na venkově.

Ve městech ale také většina vody, která prostředí ochlazuje, odteče do kanalizace…

Ano, problém je v tom, jak naše města stavíme. Obvykle chceme, aby všechna voda, která naprší, co nejrychleji zmizela v kanalizaci. Silnice, chodníky, parkoviště, ale i střechy a terasy jsou z nepropustného betonu. V řadě měst také ubývá zelených ploch, ať už kvůli rozšiřování zástavby, nebo kvůli vysokým nákladům na péči o stromy a keře. Přitom voda, která se lokálně zasakuje, může nahradit pitnou vodu při zalévání nebo se může nechat vsáknout do podzemních vod. Stromy zase dokážou města účinně chladit a také čistit ovzduší od škodlivých látek.

Dá se s tím něco dělat?

Bylo by krásné, kdybych mohl říct, že zítra vypneme všechny špinavé zdroje, které ničí klima, a všechno bude v pořádku. Tak jednoduché to není. Musíme snížit náš příspěvek ke změně klimatu, což znamená kromě jiného rozloučit se v dohledné době s fosilními palivy. Proto s ministrem průmyslu Havlíčkem aktuálně dáváme dohromady koncept tzv. uhelné komise, která by měla rozhodnout, kdy bychom měli přestat pálit uhlí. Zemské klima je ale úžasně komplikovaný systém a má velkou setrvačnost. Proto se musíme dopadům změny klimatu také přizpůsobit, adaptovat se.

Co by měly podniknout samotné obce a města?

Podle prognóz nás do budoucna čeká bezmála středomořské klima. Města a obce proto musí pracovat na tom, aby zmírnily negativní dopady na své obyvatele. Samozřejmě rozumím tomu, že opravy škol, rozvoj veřejné dopravy nebo oprava silnic v obcích také nepočkají. Na druhou stranu bez zdravého životního prostředí a podmínek pro dobrý život nebudou občané spokojeni.

O jaká konkrétní opatření jde nejčastěji a kde na ně mají obce vzít peníze?

Obecně jde o podporu toho, čemu se začalo říkat modrá a zelená infrastruktura, tedy o zadržování vody ve městech a výsadbu zeleně. Musíme se velmi rychle naučit hospodařit zejména s dešťovou vodou, protože doba vodního blahobytu je za námi. Srážky můžeme zachytávat v nádržích a tuto vodu používat k zavlažování obecní zeleně, která pak chladí ulice v době letních veder. Případně můžeme dešťovku nechat postupně zasakovat a tím přispívat podzemní vodě. V Operačním programu Životní prostředí na tyto projekty aktuálně nabízíme až 85procentní dotaci na projekty nad 200 tisíc korun. Celkem máme pro letošek v tomto programu k dispozici celou 1 miliardu korun.

Jaký je o podporu státu ze strany obcí zájem?

Obce už na tyto dotace slyší. Například v Bruntále vybudovali zasakovací průlehy při rekonstrukci parkoviště, na řadě míst budují ve školách nádrže na dešťovou vodu, ze kterých zalévají zahradu. Asi největším projektem z poslední doby je rekonstrukce náměstí v Průhonicích, kde vyměnili chodníky, aby umožnili vsakování srážkových vod, a vybudovali dešťovou kanalizaci, zasakovací pásy a podzemní nádrže na dešťovou vodu.

Několikrát jste zmínil funkci stromů a veřejné zeleně. Jenže lesní porosty postihla kůrovcová kalamita a v médiích často slýcháme, že se bezohledně kácí i stromy v obcích nebo na soukromých pozemcích. Co s tím?

V dnešní době začínají lidé o věcech více přemýšlet. Nutí je k tomu chování člověka, které nelze donekonečna tolerovat, a především změny naší krajiny i klimatu, před nimiž nelze zavřít oči. Vidí hromady plastů povalujících se na ulicích i v přírodě, přírodu sužovanou suchem. Vidí, že smrky na zahradě suchem trpí a že je budou muset nahradit stromy, kterým se v nových podmínkách bude dařit lépe. A ve snaze o změnu k lepšímu na to reagují. Vlastně je to naše společné procitnutí, které – jak pevně doufám – nemine ani lesníky, zemědělce a vlastníky půdy.

V čem by podle vás mělo toto procitnutí spočívat?

Doufám, že všichni konečně změní svá zajetá konzervativní schémata, podle nichž se stereotypně chovají, jako třeba že český les má být jednolitá smrková monokultura stejného vzrůstu! A do toho z jedné strany já, z druhé strany odborníci mluvíme shodně o tom, že aby les dokázal čelit nejrůznějším nepříznivým vlivům včetně škůdců nebo klimatické změny, potřebuje vypadat třeba jako rodina: být smíšený, mít různou druhovou i věkovou skladbu, navíc dnes přizpůsobenou klimatickému vývoji, vedle sebe tu mají růst dřeviny pionýrské i cílové. Stromy jsou našimi spojenci třeba ve zlepšování kvality ovzduší, snižování produkce skleníkových plynů, zadržování vláhy v krajině, ochlazování přehřátých měst, jsou to moudré organismy, které nás přežívají, v krajině hrají svou nezastupitelnou roli. To by si všichni, kteří rozhodují o jejich kácení, měli uvědomovat.

Máte v tomto ohledu nějaké konkrétní plány?

Letos jsme spojili síly s neziskovou organizací Nadace Partnerství. Ta každoročně vyhlašuje soutěž Strom roku a tím cíleně posiluje důležitý vztah člověka ke stromům. Nyní společně přicházíme s celorepublikovým projektem sázení s pracovním názvem „10 milionů stromů“, tedy co člověk, to strom. V mých očích má tato kampaň nevyčíslitelný přínos. Sázet se začne už letos na podzim, přidat se bude moci opravdu každý.

A co třeba trávníky na zahradách nebo v městských parcích? Jak zajistit, aby neuschly ještě před začátkem léta? Vody je přece jen málo.

To jsme u dalšího českého stereotypu. Sborově jsme se zamilovali do anglických trávníků, nějak to konvenuje našim představám o „uklizené“ šťavnaté zeleni, ale zároveň nám hrubě uniká, že za současných podmínek – při vláhovém deficitu – takovou přehnanou úpravou přírodu likvidujeme, trávníky odumírají. Na jaře navíc krátkým pažitem ubližujeme i druhům hmyzu, jejichž život je na kvetoucích trávnících závislý. Obrátili jsme se proto na obce, města i všechny majitele travnatých ploch s naléhavou výzvou, aby styl údržby zásadně přehodnotili.

Jak by se tedy měla zeleň s ohledem na nedostatek vody správně udržovat?

Pokud chceme vodu v půdě uchovat, je vyšší vegetace na travnatých plochách nezbytná. Proto je přínosné ji stříhat nejméně na délku 20 cm. Snížíme tím i prašnost a podpoříme biodiverzitu. Na obcích dále je, aby na méně zatížených částech parků, v oddělovacích pásech zeleně atp. zaváděly extenzivní, druhově bohatší trávníky. Využít přitom lze řadu zkušeností ze zahraničí. Květnaté pásy pro podporu hmyzu a ptáků jsou součástí péče o zeleň např. v Drážďanech a v řadě dalších měst v Německu i jiných zemích. Obcím na plánování a výsadbu a údržbu zeleně samozřejmě nabízíme štědré dotace v rámci dotačních programů Ministerstva životního prostředí.

Ještě se vraťme k hospodaření s vodou, které jste zmiňoval v souvislosti s Dešťovkou pro obce. Existuje totiž i Dešťovka přímo pro domácnosti. Ještě tento program běží? Na co přesně je určen?

Dešťovka samozřejmě běží dál, vždyť patří k našim velmi úspěšným programům pro české domácnosti. Od začátku jsme ji cíleně zasadili do mozaiky opatření, která pro zadržování vody v krajině a správné hospodaření s vodou jako cennou surovinou velmi podporujeme. Velký potenciál těchto dotací vidím zvlášť v tom, že učí lidi přemýšlet o hodnotě vody, učí prozíravosti, jak chytře využívat její paralelní zdroje, a vlastně upozorňuje na možný konec vodního blahobytu, na stále plný kohoutek, který je pro většinu stále samozřejmostí. Díky tomuto programu můžete sbírat dešťovou vodu, aniž by ztratila svou čerstvost, a využívat ji na zalévání zahrady nebo na splachování toalety, a dokonce v rámci rodinného či bytového domu znovu vracet do koloběhu na splachování i přečištěnou odpadní vodu z koupelny a kuchyně.

Když už jsme u dotací pro domácnosti, nabízíte jim ještě nějaké další dotační programy, které pomáhají řešit sucho a horko?

Teplotní výkyvy během roku dokážou v moderních domech regulovat zelené střechy. Náš populární dotační titul na úsporu energií rodinných a bytových domů Nová zelená úsporám (NZÚ) nabízí již třetím rokem možnost vybudování takové malé zahrady na střeše domu. Zelená střecha se podílí na úspoře energie na vytápění a chlazení, díky své retenční schopnosti dokáže pojmout velké množství srážkové vody a pouštět ji do kanalizační sítě postupně, takže část vody se přirozeně odpaří do atmosféry, což pomáhá udržet přirozený koloběh vody. Díky tomu zelené střechy zlepšují mikroklima a vegetací omezují prašnost. Kromě skvělých termoregulačních schopností dokážou půvabně oživit okolní městskou zástavbu.

Jak velký zájem je o příspěvky na zelené střechy mezi lidmi?

Do dnešní doby jsme zaznamenali žádosti na dotace zelených střech ve výši 8,2 milionu korun. Další možností, jak i ve vedrech zvýšit komfort rodinného bydlení pomocí programu Nová zelená úsporám, a přitom nemuset instalovat k rodinným rozpočtům i životnímu prostředí velmi nešetrnou klimatizaci, je stínicí technika, slunolamy. Ať už jsou to předokenní žaluzie, rolety, či slunolamy, dokážou výborně tepelně izolovat. V zimním období tak zabraní únikům tepla a šetří náklady na vytápění, v létě naopak přispívají k tomu, aby se místnosti nepřehřívaly. V konečném výsledku tak přinesou domácnostem ještě větší energetické úspory.