Klášterec přestavěl kulturní dům na pasivní

A co lidé uvnitř najdou? Velký sál pro koncerty, divadlo a další představení, malý sál pro malé divadelní formy, místo pro setkávání spolků či skupin, prostor pro zkušebnu, pro workshopy a další zázemí pro kulturní život. V domě funguje také kavárna, najdete tam dětskou hernu. Kompletně se do kulturního domu přestěhovala také knihovna.

Teplo z lidí

Podle starosty je dodělání kulturního centra jednou z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Zajímavostí je také to, že kulturní dům byl přestavěn do pasivního energetického standardu. To znamená, že má velmi nízké energetické nároky, což ocení město především v této době, kdy razantně stoupají ceny energií. Jak uvedl Tomáš Barták, při vyhřívání se využívá i lidské teplo návštěvníků. Zjednodušeně řečeno, větrací systém odvede přebytečné teplo, předá ho čerstvému vzduchu a ten pošle do budovy. Bude tak zajištěno větrání a zároveň teplo.

Takže platí, že čím více návštěvníků, tím šetrnější provoz. Dalšími energetickými opatření jsou fotovoltaické panely na střeše. Dešťová voda je z budovy a parkoviště sváděna do nádrže a bude se s ní zalévat zeleň v okolí centra, případně se bude vsakovat na místě. Voda v nádrži na střeše se bude používat k ochlazování vnitřního prostředí v létě. Radnice získala na rekonstrukci podporu z Operačního programu Životní prostředí.

Kulturní program je připraven. Jak uvedli starosta Štefan Drozd i vedoucí kulturního centra Tomáš Barták, město si od nového prostoru slibuje, že se z něj stane opravdu místo komunitního života a setkávání a že bude sloužit nejen místním, ale že si cestu za kulturou a do Klášterce najdou i přespolní.

Stavba se moc neprodražila

Klášterec tak má hotovou velkou stavební investici za více než 180 milionů korun. Původně se měla otevírat v listopadu, ale krize na trhu se stavebními materiály a dalším potřebným vybavením posunula otevření na leden.

Jak připomněl starosta Štefan Drozd, budova byla postavena systémem design&build, kdy veškeré práce i projekt zaštiťuje jeden dodavatel. I díky této metodě se města nedotkl nárůst cen stavebních materiálů. Přesto se projekt trochu prodražil, původní náklady vyrostly z předpokládaných 181 milionů na 188 milionů. „Problém byl s piloty: nakonec se ukázalo, že nejsou tak stabilní a museli jsme posilovat základy. Zesílit jsme museli i střechu, aby unesla všechnu tu novou techniku,“ vysvětlil starosta. Třetí investicí trochu nad plán byla výměna teplovodního potrubí, které bylo šedesát let staré a vedlo v menší hloubce pod trávou. Vybudováním parkoviště a silnice, po které budou jezdit i těžší auta, by se tak staré potrubí ocitlo v ohrožení, tak se jej Klášterec pro jistotu rozhodl vyměnit.

Odkaz na minulost

Původní kulturní dům vznikal v Klášterci v šedesátých letech minulého století. Stavaři pod dohledem architekta se snažili zachovat některé původní prvky a přitom budovu transformovat pro potřeby jednadvacátého století. Tuto proměnu symbolizují původní dřevěné a keramické reliéfy, které v domě zůstaly a z nichž si autoři vzali inspiraci pro nové dekorativní prvky. Renovace se dočkají i původní mozaiky.

Velkou proměnou prošla budova i zvenku, což uvidí každý, kdo Kláštercem projíždí po hlavní ulici. Přibyla také parkovací místa, další parkovací plochy v okolí jsou v plánu.