Město Úvaly se proměnilo v zelenou oázu

Dnes, v souladu s Generelem zeleně a Strategickým plánem rozvoje zeleně města Úvaly, se město systematicky transformuje v zelené, adaptované a příjemné místo k žití.

Moderní trendy zahrnují hospodaření s dešťovou vodou, úspornější údržbu zeleně a výsadbu rostlin odolných vůči změně klimatu i nehostinnému městskému prostředí. Komplexní přístup k plánování a péči o zeleň dělá z Úval město připravené na klimatické výzvy budoucnosti, čímž se stává inspirací pro další radnice. Od roku 2016 se v Úvalech na základě Generelu zeleně a Strategického plánu rozvoje zeleně systematicky zaměřují na zvýšení kvality a množství městské zeleně. Cíle zahrnují adaptaci městské zeleně na klimatickou změnu, zkvalitnění zelených ploch nebo definování priorit pro dlouhodobou stabilitu a rozvoj města. Klíčovou součástí je úzké zapojení městského vedení a mezioborové pracovní skupiny, která zajišťuje koordinaci a efektivitu všech kroků. Projekt klade důraz na zadržování dešťové vody, ochlazování ovzduší, stínění a skladbu rostlin odolných vůči městským podmínkám a klimatickým extrémům.

Za dlouhodobou práci získalo město v listopadu ocenění Adapterra Awards v kategorii Sídla. „Úsilí, které předchozí vedení města společně s ateliérem Šteflovi a dalšími věnovalo přípravě a realizaci projektu a na které jsme před dvěma lety navázali, se vyplatilo. Odborná porota vybrala naše město jako vítěze této soutěže v kategorii Sídla. Ráda bych poděkovala všem, kteří stáli u zrodu tohoto projektu a až do dnešního dne se podílejí na jeho realizaci. Je skvělé, že se naše město dostalo do pozice, kdy může sloužit jako inspirace a příklad dobré praxe pro ostatní radnice,“ uvedla starostka Úval Markéta Rydvalová. Město získalo i odměnu 50 tisíc korun, kterou – jak uvedla starostka – nepřekvapivě využijí na další rozvoj a údržbu zeleně města.

Multifunkční funkce ploch zeleně v sobě nese hned několik hlavních výhod. Zeleň architektonicky organizuje a dotváří veřejné prostory. Pozitivně ovlivňuje psychiku obyvatel a formuje jejich vztah k místu, kde žijí. Ekonomické výhody zahrnují snížení nákladů na údržbu díky převodu zbytkových ploch trávníků na keřové výsadby.

Základem úspěchu bylo v tomto případě detailní a strategické plánování, které probíhalo v několika fázích. Na základě Generelu zeleně bylo město rozděleno do 200 ploch, autoři popsali stávající stav a cílový stav, vytvořili pasport zeleně, plán péče o zeleň a projekt pěstebních opatření. Tyto nástroje zajišťují, že každodenní údržba a rozvoj zeleně jsou systematické a efektivní. Město postupně realizuje projekty napříč celým územím, včetně rekonstrukcí náměstí, parků a uličních prostor. Častější jsou investice, kdy se při běžných opravách myslí i na zkvalitnění zeleně, vyskytují se však i realizace iniciované primárně kvůli zeleni.

Strategií města je také kombinace různých druhů stromů tak, aby celkové složení odolávalo klimaticky horším městským podmínkám, nemocem a škůdcům. Pokud je totiž jeden druh napaden, pak ostatní přežijí. Jedinou výjimkou byla výsadba osmnácti platanů na náměstí, které nahradily původní klimaticky nevhodné lípy.

Město postupuje mešními projekty v různých částech obce. Celkově bylo v rámci všech těchto menších projektů vysazeno přibližně 320 stromů. Projekty zahrnují také přeměnu zbytkových trávníků na keřové výsadby, což snižuje náklady na údržbu a zvyšuje biodiverzitu. Dalšími příklady jsou izolační clony podél ulic a nové zelené ostrůvky na parkovištích, které zlepšují podmínky pro život v městských prostranství a ochlazují město.

Úpravy zeleně doplňují nenáročné úpravy veřejného prostoru v duchu modrozelené infrastruktury jako snížené obrubníky a vyspádování chodníků do trvalkových záhonů, aby se dešťová voda zasakovala do půdy a neodtékala do kanalizace. Město také instaluje akumulační nádrže na dešťovou vodu k využití na zalévání.

Jednou z největších výzev při realizaci byla výsadba stromů v uličních prostorech. Inženýrské sítě, jako jsou vodovody, plynovody a elektrické kabely, často bránily nebo výrazně komplikovaly plánované výsadby. V některých lokalitách nebylo možné stromy vysadit vůbec. Přesto se město nevzdalo a nadále usilovně pracovalo na nalezení nejlepších možných způsobů, jak přinést více zeleně do veřejných prostor, a to i přes tyto technické překážky.

Dobře připravená strategie umožnila snadnější přístup k žádostem o různé formy dotačních a grantových podpor na realizaci opatření, město čerpalo peníze na zeleň například z Národního programu Životní prostředí. Díky těmto podporám se podařilo uskutečnit mnoho plánovaných záměrů.