Umělé ostrovy pomáhají vodním ptákům

„Hlavní motivací projektu byla snaha vytvořit alternativní hnízdní možnosti pro cílové druhy vodních ptáků (kachny, rybáky a racky) a posílit tak jejich reprodukční úspěšnost pomocí instalace umělých plovoucích ostrovů na jejich tradičních hnízdištích. Zde totiž dochází k úbytku vhodných porostů k zahnízdění,“ popisuje projekt koordinátorka projektu Zuzana Musilová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Některé z ostrovů už slouží jako ptačí obydlí. „V květnu až červenci loňského roku jsme postavili osm z celkem dvaceti ostrovů. První jsme instalovali v květnu 2022 na rybníce Krvavý, který je národní přírodní památkou ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Na tomto ostrově již po několika týdnech zahnízdila samice poláka chocholačky a úspěšně vyvedla mláďata, zatímco v okolních biotopech byla většina hnízd zničena predátory. Další tři ostrovy jsou umístěny na rybníce Vlkovský ve vlastnictví Rybářství Třeboň Hld., a. s., na území CHKO Třeboňsko. Téměř ihned tyto ostrovy začali vodní ptáci používat jako odpočívadlo. Lidé zde mohli pozorovat mimo jiné i poláky velké a vzácné a kriticky ohrožené poláky malé. Realizace projektu počala téměř na konci hnízdní sezóny cílových druhů, přesto se ukázalo, že plovoucí ostrovy jsou vodními ptáky žádány,“ uvádí Zuzana Musilová.

V severočeské uhelné pánvi odborníci ve spolupráci s těžební společností Sev.en Energy nainstalovali zatím čtyři ostrovy, konkrétně na nádržích vzniklých po důlní těžbě v okolí Horního Jiřetína.

Zbývající umělé ostrovy budou vědci instalovat v roce 2023. V současnosti vyhodnocují výsledky z letošní hnízdní sezony. Ornitologický tým mimo jiné organizuje dlouhodobý celorepublikový monitoring vodních ptáků – Mezinárodní sčítání vodních ptáků, jehož terénní část připadá tradičně na jeden z lednových víkendů.

Instalace nových ostrovů samozřejmě vyvolává otázky veřejnosti. „K intenzivním ohlasům veřejnosti dochází většinou již při instalaci umělých plovoucích ostrovů na zájmových lokalitách, kdy kolemjdoucím vysvětlujeme význam a funkci ostrovů pro vodní ptáky i celkovou biodiverzitu mokřadu,“ dodává Zuzana Musilová.

A jak si takový ostrov představit? Ostrov je tvořen konstrukcí ze dvou gabionových sítí, které fixují rohož z kokosových vláken. Ta slouží k snazšímu uchycení vodních rostlin, například ostřic, sítin, vodních kosatců. Lehká gabionová konstrukce má dostatečnou pevnost a odolnost, aby odolala přírodním podmínkám. Je nadnášena plováky a ukotvena pomocí tvárnic k rybničnímu dnu. Základní plocha jednoho ostrova je 32 m2 a sestaven je z 16 dílů o ploše 2 × 1 m. Technologii plovoucích ostrovů vyvinuli v rámci svého předchozího projektu partneři projektu ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a. s. Partnerem projektu je také Norwegian Institute for Nature Research (NINA).

Ostrovy na jižní Moravě

Ostrovy vznikají i na jižní Moravě, kde je buduje Česká společnost ornitologická, Jihomoravská pobočka.

V minulosti bylo realizováno několik projektů na podporu hnízdění rybáka obecného na jižní Moravě, zejména instalace dřevěných plovoucích ostrovů a péče o přirozené ostrovy na vodních nádržích. Ornitologická organizace se ochraně tohoto druhu systematicky věnuje od roku 2008. V projektu financovaném z Norských fondů si klade za cíl prostřednictvím technicky vhodnějšího