V Mírově vsadili na domácí čistírny
Mírov se zařadil mezi žadatele, kteří se rozhodli využít první dotační výzvu na podporu domácích čistíren odpadních vod. Ta byla vypsána na konci roku 2016. Obec se žádostí uspěla, rozhodnutí o poskytnutí dotace předal starostovi Lubomíru Pejchalovi osobně ministr životního prostředí Richard Brabec přímo v Mírově. Následovala příprava projektu a samotná realizace, která byla definitivně ukončena letos v červnu.
Mírov má kanalizaci a čistírnu odpadních vod, ale v obecní části Míroveček se klasická kanalizace nevyplatila. „Při budování velké kanalizace jsme osadu nenapojili. Odbočka pro pár lidí by nás stála milion korun, to ekonomicky nedávalo smysl,“ vysvětluje starosta. Nicméně na Míroveček obec nezapomněla a rovněž tamější obyvatelé kanalizaci chtěli.
Když se objevila možnost získat dotaci na domovní čistírny odpadních vod, obec tedy neváhala a žádost podala. V Mírovečku tak mohly vzniknout čtyři čistírny. Přečištěná odpadní voda z nich odtéká do vodoteče, případně se vsakuje do podloží. Čistírny mají systémový monitoring pro nepřetržité sledování jejich provozních stavů. Jsou vybaveny čidly monitorujícími jejich chod, tlak vzduchu a otevření/zavření víka. Všechna data jsou dostupná v reálném čase odbornému provozovateli a současně archivována v provozním deníku pro následné zpracování roční souhrnné zprávy.
Každý ze čtyř domů získal vlastní domovní čistírnu odpadních vod. Na jejich pořízení obec získala podporu ve výši 400 tisíc korun z Národního programu Životní prostředí. Celkové způsobilé výdaje projektu byly necelých 512 tisíc korun.
Pilotní dotační výzva, které se Mírov zúčastnil, byla velmi populární. Po jejím úspěchu uvolnil ministr životního prostředí na zlepšení čištění splaškových vod pomocí domovních čistíren dvojnásobnou částku, celkem 200 milionů korun. Žádosti jsou přijímány do konce června příštího roku, nejpozději však do vyčerpání alokace.
O obci
Mírov je obec ležící v jižní části okresu Šumperk asi čtyři kilometry od Mohelnice. Skládá se z několika částí. Především je to hrad, pak vlastní obec Mírov a dále Míroveček, Mírovský grunt a Nové Sady. Středověký hrad patřil pod olomoucké biskupství a později arcibiskupství. Už během vlastnictví církve sloužil jako vězení. V polovině devatenáctého století se z něho stala státní věznice, tomuto účelu slouží dodnes. Jsou do ní umisťováni nejtěžší zločinci.