Vojenské lesy investovaly vloni do zadržování vody 28 milionů, vzniklo osm nových nádrží
Investice osmi malých vodních ploch v lesích je součástí programu na zadržování vody v krajině Živá voda VLS, který státní podnik spustil v roce 2015. S využitím dotací ze strukturálních fondů Evropské unie od té doby lesníci vybudovali čtyři desítky rybníků a nádrží a další desítky menších staveb – tůní a napajedel.
„Nesnažíme se budovat v lesích žádné velké vodní plochy, hlavním cílem je zasadit do krajiny velké množství malých rybníčků a nádrží, které zde zadrží vodu, zlepší mikroklima v bezprostředním okolí a budou sloužit jako životní prostor živočichům i floře. Někde v rámci programu budujeme v lesích zcela nové vodní plochy, jako třeba na Brdech. Jinde v rámci programu Živá voda vracíme do krajiny hlavně historické vodní plochy, které zde byly, jako například v Ralsku nebo na Šumavě,“ vysvětlil ředitel VLS Ivo Dohnal.
K desítkám vodních nádrží a rybníčků z předchozích let tak ve vojenských lesích v minulém roce přibylo dalších osm. Nejvíce jich bylo dokončeno v lokalitách lesnické divize Mimoň, která spravuje severočeské Ralsko a bývalý výcvikový prostor Mladá na Mladoboleslavsku.
V Mladé tak začátkem roku byla dokončena obnova lesních rybníků Knížecí a Lutovník na Smilovickém potoce nedaleko městysu Loučeň. V Ralsku pak VLS dokončily obnovu dvou rybníků z Novodvorské kaskády na Svébořickém potoce u Mimoně. Na Mukařovském potoce u Mnichova Hradiště pak byl revitalizován Mukařovský rybník a vznikly zde dvě nové tůně.
Na konci loňského roku dokončily Vojenské lesy také dvě nové lesní nádrže na Brdské vrchovině, které by měly přispět ke zvýšení jejich biodiverzity a zvýšit objem vody, kterou toto pohoří se strategickým významem po vodní bilanci ve Středočeské a Plzeňském kraji zadržuje. První z nich, malá vodní nádrž Klášterka, se nachází nad loveckým zámečkem Tři trubky, druhým vodním dílem je nádrž Hejl jihozápadně od obce Podluhy, která by vedle zadržování vody v krajině, zvýšení biodiverzity a krajinotvorných funkcí měla plnit také účel ochrany obcí před povodněmi.
Na Šumavě lesníci VLS z Horní Plané v loňském roce pokračovali v obnově klauz v povodí řeky Blanice. Po obnově Puchárenského rybníku v roce 2019 se do šumavské krajiny vrátila ve vojenském újezdu Boletice další vodní plocha, která historicky sloužila jako rezervoár pro splavování dříví – splavovací nádrž Černý potok. Vedle zadržování vody a rozvoje biodiverzity v lokalitě bude mít nyní nádrž další důležitou funkci: bude podporovat kriticky ohroženou perlorodku říční, jejíž největší středoevropská populace žije v šumavské řece Blanici. Nádrž bude díky své konstrukci podporovat zlepšení potravních podmínek pro perlorodku.
Na Olomoucku ve vojenském újezdu Libavá pak Vojenské lesy vybudovaly malou vodní nádrž Údolná dolní, jejíž hlavní funkcí je zvýšení biodiverzity zdejší přírody. Nové vodní dílo u Města Libavá má totiž speciální výleziště a zimoviště pro obojživelníky. Na Libavé VLS také v roce 2021 zrekonstruovaly na Plazském potoce nádrž Čermná horní. Vodní dílo má nový přeliv a vypouštěcí zařízení.
Celkem do těchto vodních děl Vojenské lesy a statky investovaly v loňském roce bezmála 28 milionů korun. „Na projekty z programu Živá voda VLS využíváme podporu ze strukturálních fondů Evropské unie. Proto i v loňském roce většinu těchto nákladů pokryly dotace z Operačního programu Životní prostředí, konkrétně šlo o 21,5 milionu korun. V letošním roce chceme stejným způsobem spustit projekty na obnovu dvou rybníků v Ralsku, chceme se ale také zaměřit na menší projekty na zadržování vody v lesích, především na tůně a napajedla pro zvěř,“ doplnil ekonomický náměstek VLS Zdeněk Mocek.
Do krajiny by se tak v Ralsku měl vrátit Černý rybník na kaskádě Hradčanských rybníků v Ralsku, kolem kterého vede oblíbená cyklostezka VLS, Mariánský rybník, v oboře Velký Dub by měly vzniknout nové tůně. Na Libavé státní podnik plánuje budování tůní v lokalitě U Rakušana, lesníci na Brdech chtějí pokračovat v budování těchto malých vodních ploch ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny. V minulých letech takto vznikly v nejmladší chráněné krajinné oblasti na čtyři desítky tůní.