Péče o krásu, která neškodí

Za opětovným návratem kosmetiky k přirozeným přísadám a šetrným výrobním metodám stojí ve velké míře uvědomělí spotřebitelé, kterým není lhostejné, jakou ekologickou stopu jimi používané výrobky v přírodě zanechávají. Pod takovým tlakem se dnes mnozí výrobci nad svými produkty pečlivě zamýšlejí a dbají na celý cyklus jejich výroby, distribuce i následného zpracování odpadu. Trvale udržitelná kosmetika se tak stává běžnou normou napříč všemi vrstvami uživatelů. Pro výrobce je nemalou výzvou. K tomu, aby minimalizovali negativní environmentální dopady svých výrobků, musí zohledňovat, jak jsou zabaleny, jak se při jejich výrobě nakládá s vodou a odpady, uhlíkové emise, produkci mikroplastů i týrání zvířat při jejich testování.

Obaly

Obaly kosmetických výrobků jsou v mnohých případech stále ještě záležitostí více komerční než environmentální. Čím exkluzivněji a nákladněji obal vypadá, tím je šance na jeho úspěch na trhu vyšší – obzvláště v současné zlaté éře online nakupování. A takový kosmetický obal není pokaždé zrovna nejjednodušší recyklovat. Většina krabiček, sáčků a dalších obalů je vyráběna ze směsi nejrůznějších materiálů a není vždy samozřejmé, že je pracovníci recyklačních linek pečlivě třídí.

Nakládání s vodou

Voda nejspíš není to, co člověku vytane na mysli jako první, když se zamyslí nad výrobou kosmetiky. Přitom je ale její zásadní a nedílnou součástí. Od koupelových a čisticích přípravků po krémy a emulze je právě voda tou přísadou, která prostupuje pokožku.

Stejně jako se vzrůstající populace, ekonomický pokrok a enormní spotřeba promítají do jiných výrobních odvětví, zasahují i výrobu kosmetiky. I tady spotřeba vody stoupá povážlivým tempem.

Uhlíkové emise

Mnohé čisticí prostředky, inkousty do tiskáren, insekticidy a povrchové nátěry obsahují těkavé látky, které znečišťují ovzduší. Tytéž těkavé prvky jsou obsaženy v kosmetických produktech, jako jsou vůně, deodoranty a laky na vlasy. Nejrůznější studie dokazují, že používání takových výrobků významně přispívá k emisím oxidu uhličitého, a to do té míry, že v některých velkých městech tvoří kosmetické a čisticí prostředky až polovinu těkavých látek v ovzduší. Svým dílem pak k uhlíkové ekostopě přispívají i ty přísady a složky jak produktů samotných, tak jejich balení, které pocházejí z fosilních, neobnovitelných zdrojů.

Mikroplasty

Nejsou to jen obaly kosmetických přípravků, které obsahují mikroplasty. Ty se nacházejí i v kosmetice samotné. Jde o miniaturní plastové částečky, které se běžně používají jako exfolianty v tělových maskách a dalších výrobcích. Poté co takový přípravek použijeme a opláchneme se, spláchneme tisíce těchto mikroplastů do odpadu. Odtamtud už se jednoduše dostanou do vodního koloběhu. Mikroplasty, které absorbují toxiny, nakonec spolknou ryby nebo lidé a v našich tělech a tělech ostatních živočichů tak vzniká v malém stejná situace, jaká dnes panuje ve světovém oceánu: katastrofické zanesení plasty.

Týrání zvířat

Používání zvířat v kosmetickém výrobním procesu je kruté a neobhajitelné a v přímém důsledku stojí za stoupající popularitou veganských kosmetických produktů. Při některých testech během vývoje nových kosmetických přípravků je na zvířatech testována dráždivost. V těchto případech jsou jim do očí a na vyholenou kůži kapány nejrůznější chemikálie. Dalším zarážejícím počinem je test smrtelné dávky. Zde je zvířatům podána smrtelná dávka chemické látky, což slouží k určení nebezpečné a fatální substance. Zvířata, která nezemřou přímo v důsledku laboratorních pokusů, jsou poté buď zadušena, je jim zlomen vaz, nebo useknuta hlava.

Popularita zelené a etické kosmetiky stoupá závratným tempem

Je tedy nad slunce jasné, proč tolik stoupá zájem o „zelenou“, trvale udržitelnou a etickou kosmetiku vyrobenou z přírodních obnovitelných zdrojů. Jde totiž o výrobky, které jsou naprostým opakem těch, jež po sobě v životním prostředí zanechávají mikroplasty a petrochemické stopy. Samotné označení „zelená kosmetika“ v zákazníkovi vzbuzuje důvěru v to, že byla vyrobena v souladu s principy trvalé udržitelnosti.

V oblasti obalů kosmetických výrobků se vývoj „zelené“ kosmetiky ubírá několika směry, a to k biologicky rozložitelným obalům, obalům neobsahujícím žádný plast i k obalům, které je po vypotřebování možné si nechat znovu naplnit.

Co se recyklace kosmetických obalů týče, je těžké odhadnout její podíl. Někteří zákazníci je recyklují sami, jiní využívají nabídek některých výrobců na slevy v případě, že obal vrátí k recyklaci na některém z prodejních míst.

Ze všech složitých úvah a nejrůznějších úhlů pohledu vychází jednoduchá rovnice: to, jak moc pečujeme o svá těla, by se mělo promítnout do toho, jak pečujeme o prostředí, v němž v těch tělech pobýváme. Přípravky péče o tělo, které jsou přírodě škodlivé, nereprezentují skutečnou krásu a zdravý přístup k sobě samým i k prostředí, ve kterém žijeme. A tak bychom měli na kosmetiku při svém dalším výběru nahlížet.